dnes je 10.12.2022

Input:

Nález 154/2005 SbNU, sv. 38, K podmínkám zastavení soudního řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 38, nález č. 154

II. ÚS 707/04

K podmínkám zastavení soudního řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku

Vrchní soud v Praze tím, že ignoroval návrh stěžovatele na zpětvzetí žaloby, zatížil řízení vadou, která ve svém důsledku znamená porušení ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces, zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké - ze dne 8. srpna 2005 sp. zn. II. ÚS 707/04 ve věci ústavní stížnosti S. H. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. října 2004 č. j. 5 Cmo 312/2004-228, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku.

Výrok

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. října 2004 č. j. 5 Cmo 312/2004-228 se zrušuje.

Odůvodnění

Stěžovatel se včas a řádně podanou ústavní stížností domáhal zrušení v záhlaví citovaného usnesení Vrchního soudu v Praze. Tímto usnesením Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. dubna 2004 č. j. 30 Cm 9/2001-202 v rozsahu, jímž bylo odvolací řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku za odvolání. Ve výroku o náhradě nákladů řízení změnil odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně tak, že žalobci (stěžovateli) stanovil povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 91 560 Kč. Po podání odvolání byl žalobce soudem prvního stupně vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši 792 000 Kč. Na základě jeho žádosti o osvobození od zaplacení soudního poplatku mu bylo následně přiznáno částečné osvobození, takže jeho poplatková povinnost v důsledku moderace činila 192 000 Kč. Žalobce přesto takto snížený poplatek nezaplatil, a proto Městský soud v Praze odvolací řízení zastavil. Odvolací soud pak shledal postup soudu prvního stupně věcně zcela správným. Soud prvního stupně vydal usnesení o zastavení řízení dne 21. dubna 2004, a nemohl přihlížet ke zpětvzetí návrhu na zahájení řízení, které učinil žalobce dne 26. dubna 2004. Toto zpětvzetí již nebylo s ohledem na vydané usnesení účinné.

Stěžovatel v poměrně obsáhle odůvodněné ústavní stížnosti, která ovšem obsahovala pouze minimální ústavněprávní argumentaci, napadal postup jak Městského soudu v Praze, tak i Vrchního soudu v Praze. Městský soud v Praze pochybil dle názoru stěžovatele v tom, že po rozhodnutí o částečném osvobození od soudního poplatku opětovně nevyzval stěžovatele k jeho zaplacení ve výši určené po částečném osvobození od soudního poplatku a nestanovil stěžovateli lhůtu k jeho zaplacení. Postup soudu měl být stejný jako v případě vyměření soudního poplatku za návrh na zahájení řízení a výzva k zaplacení soudního poplatku měla být doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) nejen právnímu zástupci žalobce, ale i žalobci samotnému. Městský soud v Praze však stěžovatele k zaplacení soudního poplatku nevyzval, lhůtu k jeho zaplacení neurčil a soudní řízení bez dalšího zastavil. Další pochybení Městského soudu v Praze spatřoval

Nahrávám...
Nahrávám...