Základní právní předpisy v podnikání a pro chod firmy
Podnikatelem se může stát téměř každý z nás, ale dobrým podnikatelem se může stát jen ten, kdo si je vědom svých povinností. Každý podnikatel by si měl být vědom, že pouhá znalost jeho oboru, mu nebude při podnikání postačovat. Podnikání v České republice nyní upravuje více než 200 zákonů a více než 300 dalších podzákonných předpisů.
S těmi nejdůležitějšími se Vás nyní pokusíme alespoň stručně seznámit.
Nahoru Oblast živnostenských předpisů
Nejdůležitější právní předpisy pro tuto oblast
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů,
Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.
Živnostenský zákon obecně
Základním právním předpisem, podle kterého u nás podniká většina podnikatelů bez ohledu na svou právní formu, je zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona je pak v praxi někdy nesprávně pro fyzické osoby užíván pojem živnostník. Je však třeba upozornit, že živnostenský zákon se nevztahuje pouze na podnikání fyzických osob, ale ve stejném rozsahu též na podnikání osob právnických. Vedle toho, že živnostenský zákon vymezuje, co se považuje za živnostenské podnikání, též vymezuje činnosti, které do jeho působnosti nespadají. Jedná se o ty druhy podnikání (např. daňový poradci, veterináři, advokáti, notáři), pro něž je podrobná právní úprava podnikání obsažena v jiných předpisech.
Druhy živností
Živnostenský zákon rozlišuje několik druhů živností, přičemž pro každý druh živností platí odlišná pravidla pro jejich získávání.
Základní rozlišení živností je na živnosti ohlašovací a živnosti koncesované.
Ohlašovací živnosti jsou ty živnosti, na jejichž provozování má podnikatel při splnění zákonných požadavků zákonný nárok. Právo provozovat takovou živnost nevzniká až vydáním živnostenského oprávnění (výpisu ze živnostenského rejstříku), ale tyto živnosti mohou být provozovány již na základě samotného ohlášení. U těchto živností tedy postačí, když podnikatel splňuje zákonné požadavky (např. požadavky na délku praxe v určitém odvětví) a ohlásí místně příslušnému živnostenskému úřadu, že zahajuje podnikání (pokud se nejedná o nově vznikající právnickou osobu).
Ohlašovací živnosti dále dělíme na tři skupiny, a to na živnosti řemeslné, vázané a volné. K výkonu řemeslné a vázané živnosti je třeba, aby podnikatel dosáhl určité odborné způsobilosti a případně též, aby měl v daném oboru praxi. Naopak pro výkon živností volné není třeba prokazovat žádnou odbornou způsobilost.
V příloze živnostenského zákona naleznete seznam živností a případně požadovanou odbornou způsobilost pro jejich výkon. Pro živnost volnou jsou pak v příloze zákona uvedeny obory, ve kterých je možno v rámci živnosti volné podnikat.
Pokud se týká živnosti koncesované, pak pokud podnikatel hodlá provozovat koncesovanou živnost, je povinen požádat živnostenský úřad o vydání koncese. Bez koncese nemůže být koncesovaná živnost provozována a podnikatel by se dopustil přestupku, pokud by tak činil. Na vydání koncese není právní nárok.
Obsahová náplň živností
Pokud se týká jednotlivých živností, pak na živnostenský zákon navazuje další právní předpis, a to nařízení vlády č. 278/2008 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů – tento předpis definuje činnosti, které lze pod hlavičkou té které živnosti vykonávat.
Podmínky, za kterých lze živnostenské podnikání provozovat
Další důležitou oblastí, kterou živnostenský zákon řeší, je otázka podmínek, za kterých lze živnostenské podnikání provozovat. Živnostenský zákon v zásadě rozlišuje takzvané všeobecné a zvláštní podmínky provozování živností.
Všeobecné podmínky provozování živnosti jsou:
a) plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti,
b) bezúhonnost.
Za bezúhonného se zjednodušeně řečeno považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který budoucí podnikatel žádá nebo který ohlašuje. Bezúhonnost se prokazuje u Občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů.
Zvláštní podmínky provozování živnosti jsou pak požadavky vztahující se k odborné či jiné způsobilosti. Jejich přesný výčet je zde zbytečné uvést, neboť požadavky jsou specifické pro jednotlivé živnosti a lze je nalézt v živnostenském zákoně (jeho přílohách). Jak se prokazuje splnění odborné způsobilosti je pak popsáno v § 7 ŽZ živnostenského zákona.
Překážky provozování živnosti
Je třeba ještě upozornit na to, že živnostenský zákon upravuje v § 8 tzv. překážky provozování živnosti. Ty je možné rozdělit v zásadě do tří skupin:
- překážky, které vznikly v důsledku rozhodnutí soudu v rámci insolvenčního řízení,
- překážky, které vznikly v důsledku rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (zákaz činnosti), a
- překážky, které vznikly rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění.
Provozovna
Poslední věcí, kterou je z hlediska živnostenského zákona potřeba podrobněji zmínit, je problematika provozovny. Provozovna je vymezený prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu však živnostenský zákon pro jeho účel stanoví i stánek, pojízdnou prodejnu a obdobné zařízení, sloužící k prodeji zboží nebo k poskytování služeb. Pokud se tedy podíváme na definici provozovny konkrétněji, pak provozovnou je tedy například prodejna, dílna, kancelář, ale také pojízdná prodejna či stánek. Každý podnikatel může svou podnikatelskou činnost uskutečňovat ve více provozovnách, když za tímto účelem mohou být jednotlivé provozovny označeny svých vlastním názvem nebo jiným rozlišujícím označením, V každá provozovně pak může podnikatel provozovat i jiný typ podnikatelské činnosti (např. mít jednu provozovnu zabývající se prodejem tabáku a noviny a v druhé provozovat restauraci).
Zahájení či ukončení provozování živnosti v provozovně musí podnikatel písemně předem oznámit na živnostenském úřadu.
Tato povinnost bývá podnikateli často opomíjena.
Navíc musí být provozovna trvale zvenčí viditelně označena:
a) obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele,
b) identifikačním číslem.
Provozovny určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb
Provozovna určená pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům musí být trvale a zvenčí viditelně označena také:
a) jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny (tato povinnost nedopadá na automaty),
b) prodejní nebo…