dnes je 19.5.2024

Input:

Daňové řešení vybraných benefitů

23.4.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.3.10.8
Daňové řešení vybraných benefitů

Ing. Ivan Macháček

V této části se blíže zaměříme na daňové řešení zdravotních a volnočasových benefitů v roce 2024, které vyplývá z upraveného znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a z nového § 6 odst. 9 písm. g) na základě novely ZDP s účinností od 1. 1. 2024 obsažené v zákoně č. 349/2023 Sb. Daňové řešení u zaměstnavatele vyplývá z upraveného znění bodu 4 § 24 odst. 2 písm. j) a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP. Uvedeme si rovněž daňové řešení sportovního vybavení, které je pro zaměstnance k dispozici na pracovišti ve vazbě na § 6 odst. 7 písm. e) ZDP. K daňovému řešení zaměstnaneckých benefitů vydalo v závěru roku 2023 GFŘ Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024.

1. Benefity poskytované v nepeněžní formě

Daňové řešení u zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP

Na základě úpravy ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP je s účinností od 1. 1. 2024 od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období ve formě:

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení,

2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,

3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,

4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

Na otázku osvobození nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnanci ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení dle bodu 1 § 6 odst. 9 písm. d) ZDP je na základě stanoviska GFŘ uvedeného v rámci příspěvku KOOV číslo 525/20.06.18 třeba aplikovat ustanovení zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen ZZS), protože ZDP pojem zdravotnické zařízení nedefinuje. Podle § 4 odst. 1 ZZS se zdravotnickým zařízením rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb a tyto prostory pak slouží poskytovateli zdravotních služeb pro poskytování služeb definovaných v § 2 odst. 2 ZZS. Nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel zdravotních služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb (blíže § 74 a § 75 ZZS).

Zatímco v roce 2023 bylo nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci na benefity specifikované v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP u zaměstnance zcela osvobozené od daně z příjmů bez ohledu na jeho výši s výjimkou poskytnutí rekreace a zájezdu (zde byla limitována výše osvobození v úhrnu 20 000 Kč za zdaňovací období), pak v roce 2024 se jedná o limitní výši osvobození všech benefitů poskytovaných zaměstnanci v nepeněžní formě dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období.

Podle § 21g odst. 2 ZDP se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Za průměrnou mzdu se podle ustanovení § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Z nařízení vlády č. 286/2023 Sb. vyplývá průměrná mzda pro rok 2024 po zaokrouhlení ve výši 43 967 Kč.

Pro rok 2024 tedy činí roční limit daňového osvobození na veškerá nepeněžní plnění definovaná v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP včetně příspěvku na rekreaci a zájezd poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci ve výši 21 983,50 Kč.

Příjem zaměstnance v podobě nepeněžitého plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nad stanovený limit bude podléhat dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

K § 6 odst. 9 písm. d) ZDP se v pokynu GFŘ č. D-59 uvádí, že plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu.

Ze znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP vyplývá, že osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti se vztahuje u zaměstnance výhradně na nepeněžní plnění zaměstnavatele. Půjde o případ, kdy zaměstnavatel sám uhradí příslušné výdaje a zaměstnanci předá poukazy na rekreaci, vstupenky, průkazky, čipy nebo permanentky. Přitom další podmínkou pro osvobození tohoto plnění zaměstnanci od daně z příjmů ze závislé činnosti je, že toto nepeněžní plnění je poskytováno zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo jako nedaňový výdaj.

V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 se k výše uvedenému uvádí, že úhrnný limit, do jehož výše budou nepeněžní plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP včetně příspěvků na rekreaci a zájezd osvobozena, se posuzuje ve vztahu ke každému zaměstnavateli zvlášť. Pokud jsou tedy zaměstnanci poskytována tato nepeněžní plnění více zaměstnavateli současně v jednom zdaňovacím období, limit pro osvobození těchto plnění od daně z příjmů zaměstnance bude posuzován u každého zaměstnavatele samostatně, a nikoliv v souhrnu za všechny zaměstnavatele. Na zaměstnavateli bude, aby vedl úplnou a průkaznou evidenci poskytnutých nepeněžních benefitů jednotlivým zaměstnancům v návaznosti na sledování hranice pro osvobození dle tohoto ustanovení. Jestliže hodnota nepeněžních plnění poskytnutých zaměstnanci v určitém zdaňovacím období přesáhne hranici pro osvobození, částka přesahující tuto hranici bude na straně zaměstnance příjmem podléhajícím dani z příjmů podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP. Nepeněžní plnění poskytované ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jako benefit pro rodinné příslušníky zaměstnance se považuje za příjem zaměstnance. Tato skutečnost je důležitá nejen pro přiznání osvobození u plnění využitých rodinnými příslušníky, ale zejména v návaznosti na celkový roční limit pro osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, do jehož výpočtu u konkrétního zaměstnance vstupují i plnění poskytnutá jeho rodinným příslušníkům. Za zdanitelný příjem zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 1 písm. d) ZDP bude považována částka, která by za zdaňovací období přesahovala stanovený limit pro osvobození včetně hodnoty předmětných plnění poskytnutých rodinným příslušníkům zaměstnance.

Daňové řešení benefitů u zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. g) ZDP

Ze znění nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP vyplývá, že od daně z příjmů ze závislé činnosti jsou osvobozeny příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka:

  • na sportovní nebo kulturní akci,

  • pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků,

  • pořádání takové akce je u zaměstnavatele obvyklé,

  • a forma a rozsah akce jsou přiměřené.

Z pohledu zaměstnance jde o nepeněžní plnění, které plyne z jeho účasti či z účasti jeho rodinného příslušníka na akci určené výše uvedeným způsobem, a je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti bez limitu stanoveného pro osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 se k výše uvedenému ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP blíže uvádí:

a) Podmínky, za kterých je plnění od daně osvobozeno

  • Pořadatelem akce musí být zaměstnavatel, a to včetně kulturního nebo sportovního programu (přitom není vyloučeno, aby si zaměstnavatel pro zorganizování akce najal profesionálního dodavatele služeb).

  • Kulturní a sportovní akcí ve smyslu tohoto ustanovení tedy není např. koncert či sportovní zápas pořádaný jiným pořadatelem, kdy vstupenky na takovou kulturní či sportovní akci by byly součástí společenské akce širšího rozsahu pořádané zaměstnavatelem – tyto vstupenky by představovaly příspěvek na kulturní nebo sportovní akce, jehož daňový režim upravuje § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

  • Z věcného hlediska je třeba rovněž rozlišit sportovní nebo kulturní akci pořádanou zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků a nepeněžní plnění, které má povahu rekreace nebo zájezdu, jehož daňový režim upravuje § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

  • Musí být omezen okruh účastníků – zaměstnanci, rodinní příslušníci, případně obchodní partneři, půjde tedy v principu o akci "jen pro zvané".

b) Přiměřenost a obvyklost pořádané akce

  • Obvyklost pořádání akce je posuzována s ohledem na existující běžné standardy v podnikatelské praxi, v návaznosti na okruh osob, pro které je akce pořádána (pouze zaměstnanci, zaměstnanci včetně rodinných příslušníků, obchodní partneři atd.), druh pořádané akce (sportovní den pro děti, sportovní hry pro zaměstnance apod.) a pravidelnost pořádané akce.

  • Přiměřenost rozsahu akce bude posuzována v návaznosti na všechny okolnosti vyplývající z povahy konané akce, tzn. celopodniková akce, akce určená pouze pro určitý okruh lidí (oddělení, vrcholoví manažeři atd.), také dána místem pořádání akce, tedy lokalitou, ve které se akce pořádá. Exotické destinace již nebudou zpravidla považovány za přiměřené k naplnění obvyklého cíle či smyslu dané akce a dále pravidelností opakované akce (např. 1 x či 2 x ročně, akce pořádané 1 x týdně nesplňují obvyklost ani přiměřenost pořádané akce).

  • Podmínka omezeného okruhu účastníků je posuzována jako omezení možnosti účastnit se akce pořádané zaměstnavatelem podle podmínek určených zaměstnavatelem, tedy v návaznosti na obvyklou praxi by se mělo jednat o akci pro zvané osoby z řad zaměstnanců zaměstnavatele a jejich rodinných příslušníků, popřípadě obchodních partnerů a dalších zvaných hostů, kteří se budou akce účastnit. Z pokynu GFŘ D-59 vyplývá, že plnění pro rodinné příslušníky může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo manželského svazku, ale i např. na faktickém soužití, za rodinné příslušníky budou tedy považovány osoby, které se zaměstnancem fakticky žijí (tvoří společně hospodařící domácnost) a vyživované děti.

  • Výše uvedené by měl být zaměstnavatel schopen prokázat, měl by proto uchovávat důkazní prostředky ohledně okruhu osob, které se účastnily dané akce, například podle seznamu hostů, seznamu adresátů rozeslaných pozvánek apod.

Daňové řešení benefitů u zaměstnavatele

Daňové řešení zaměstnavatele výše uvedených benefitů vyplývá z bodu 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb., Daňově uznatelnými jsou u zaměstnavatele práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Není-li tedy v ZDP stanoveno jinak, lze za daňově uznatelné považovat náklady na veškerá práva zaměstnanců na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

Specifickým ustanovením je ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb., na základě něhož jsou daňově neuznatelnými výdaji zaměstnavatele nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to ve formě:

1. příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,

2. možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v bodech 1 až 3 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP.

Z výše uvedeného vyplývá pro zaměstnavatele, že pokud příjmy zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP převýší stanovený limit pro osvobození od daně z příjmů a budou tak podléhat zdanění jako běžný příjem ze závislé činnosti, budou v poměrné části související náklady zaměstnavatele na jejich poskytnutí daňově uznatelné dle bodu 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP, pokud budou souviset s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy. Tato vazba se však vztahuje pouze na nepeněžitá plnění ve formě uvedené v ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP.

V souvislosti s novou úpravou ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP se na základě bodu 4 přechodných ustanovení k novele ZDP nová právní úprava [tj. limit pro osvobození nepeněžitých plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) ve znění po nabytí účinnosti tohoto zákona] uplatní na všechna příslušná nepeněžitá plnění, která byla poskytnuta ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. od 1. ledna 2024) bez ohledu na zdaňovací období zaměstnavatele, kterým vždy nemusí být kalendářní rok.

Sportovní vybavení k dispozici zaměstnancům

Z úvodní části ustanovení § 6 odst. 7 písm. e) ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb. vyplývá, že za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně dále nejsou plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce. Jak toto znění zákona souvisí s možnými zaměstnaneckými benefity? V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od l. ledna 2024 nalezneme k výše uvedenému následující stanoviska.

Příkladem aplikace znění § 6 odst. 7 písm. e) ZDP mohou být plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci v podobě možnosti využít sportovní nebo jiné podobné vybavení, které je k dispozici na pracovišti zaměstnavatele a má sloužit k zajištění odreagování, uvolnění stresu apod. s cílem zlepšení pracovní výkonnosti zaměstnance. Takovým sportovním vybavením mohou být v přiměřeném rozsahu různé cvičební nástroje či pomůcky, které má zaměstnanec volně k dispozici na pracovišti v rámci své pracovní doby, např. rotoped, veslovací stroj, žebřiny, činky, horolezecká stěna, fotbálek, šipky, stolní tenis, boxovací pytel, kulečníkový stůl atd. Zaměstnavatel poskytnutím možnosti odreagování zaměstnance na pracovišti vytváří vhodné pracovní podmínky, podporuje efektivitu pracovního výkonu zaměstnanců v rámci budované firemní kultury a pracovního prostředí vyhovujícího pro daný typ práce. Z pohledu zaměstnance je využívání sportovního vybavení na pracovišti chápáno jako nástroj k dosažení lepšího výkonu práce pro zaměstnavatele. Toto plnění proto není považováno za příjem ze závislé činnosti a není předmětem daně ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP.

V Metodické informaci GFŘ se dále zdůrazňuje, že se musí jednat o sportovní vybavení nacházející se na pracovišti zaměstnavatele a jeho využívání zaměstnanci v průběhu pracovní doby nebo v časové souvislosti s výkonem práce pro zaměstnavatele, tedy i bezprostředně před nebo po jeho započetí (v soukromém sektoru není neobvyklé, že

Nahrávám...
Nahrávám...