dnes je 12.10.2024

Input:

Nález 66/2005 SbNU, sv.36, K ukládání pořádkových pokut v trestním řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 36, nález č. 66

IV. ÚS 3/04

K ukládání pořádkových pokut v trestním řízení

Pokud je pořádková pokuta uložena přesto, že policejní orgán omluvu obviněného za neúčast u vyšetřovacího úkonu ve své podstatě akceptoval, byla mu známa jeho pracovní neschopnost v rozhodné době, pochybení policejního orgánu při vyrozumívání o rozšíření znaleckého zkoumání, a konečně k předmětnému úkonu již došlo, nese takový postup rysy svévole. Jde o rozpor se základními zásadami vztahu mezi orgány veřejné moci a občany, jak vyplývají pro posuzovaný případ z § 1 odst. 1 věty druhé trestního řádu a z čl. 1 Ústavy České republiky.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu* složeného z předsedy senátu JUDr. Jiřího Nykodýma a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Dagmar Lastovecké - ze dne 24. března 2005 sp. zn. IV. ÚS 3/04 ve věci ústavní stížnosti Z. K. proti usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně z 18. 11. 2003 sp. zn. 2 KZv 92/98 a usnesení policejního orgánu Policie České republiky, Správy Jihomoravského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality, z 2. 9. 2003 ČTS: KVV-796/20-98, jímž byla stěžovateli uložena pořádková pokuta.

Výrok

Usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 18. 11. 2003 č. j. 2 KZv 92/98-1053 a usnesení policejního orgánu Policie České republiky, Správy Jihomoravského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality, ze dne 2. 9. 2003 ČTS: KVV-796/20-98 se zrušují.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení usnesení policejního orgánu Policie České republiky, Správy Jihomoravského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality, ze dne 2. 9. 2003 ČTS: KVV-796/20-98, kterým mu byla uložena pořádková pokuta ve výši 40 000 Kč za to, že se dne 19. 6. 2003 na předvolání nedostavil ke znalci, aniž by se řádně omluvil, a usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 18. 11. 2003 č. j. 2 KZv 92/98-1053, kterým byla jako nedůvodná zamítnuta stížnost stěžovatele proti prve uvedenému usnesení. Stěžovatel tvrdí, že napadenými usneseními došlo k zásahu do jeho práv podle čl. 2 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Stěžovatel v ústavní stížnosti označuje postup policejního orgánu za svévolný, když byla pokuta uložena za jednání, které není v rozporu se zákonem. Poukazuje na pracovní neschopnost, ve které se v rozhodné době s vědomím policejního orgánu nacházel, a na skutečnost, že mu při předvolání nebyl policejním orgánem oznámen důvod, proč má znalce navštívit. Rozhodnutí státní zástupkyně pak vytýká, že většinu ve stížnosti namítaných skutečností v odůvodnění svého rozhodnutí pominula. Ústavní soud z předložených listin zjistil následující skutečnosti. Usnesením policejního orgánu z 8. 6. 2000 ČTS: KVV-796/20-98 byli v trestním řízení proti stěžovateli, stíhanému pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1 a 4 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, přibráni znalci z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie,

Nahrávám...
Nahrávám...