dnes je 12.6.2024

Input:

Nález 49/2005 SbNU, sv. 36, Ke vztahu vlastníků jednotek ke společenství vlastníků jednotek vzniklému podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 36, nález č. 49

I. ÚS 646/04

Ke vztahu vlastníků jednotek ke společenství vlastníků jednotek vzniklému podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů

Hlasování vlastníků jednotek podle § 11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, je projevem vzájemného vztahu mezi spoluvlastníky. Existuje-li společenství vlastníků jednotek v podobě právnické osoby, je rozhodování vlastníků jednotek současně projevem tvorby vůle této právnické osoby. Přijaté rozhodnutí zavazuje nejen spoluvlastníky budovy, ale také společenství vlastníků jednotek, protože jde o rozhodnutí jeho nejvyššího orgánu - shromáždění vlastníků jednotek. V konečném důsledku se tak vytvořila vůle společenství (plurality spoluvlastníků budovy) a podle toho, zda má či nemá právní subjektivitu, je dána i pasivní legitimace v případném sporu podle § 11 odst. 3 in fine zákona o vlastnictví bytů. Nemá-li společenství vlastníků právní subjektivitu, jsou pasivně legitimováni spoluvlastníci jednotek, vzniklo-li společenství v podobě právnické osoby, je pasivně legitimováno toto společenství vlastníků jednotek.

Nález

Ústavního soudu - I senátu složeného z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Janů a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Vojena Güttlera - ze dne 8. března 2005 sp. zn. I. ÚS 646/04 ve věci ústavní stížnosti M. K. proti rozsudku Nejvyššího soudu z 30. 6. 2004 sp. zn. 28 Cdo 2381/2002 ohledně dovolání a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze 17. 9. 2002 sp. zn. 17 Co 227/2002, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že odvolací soud zamítl stěžovatelovu žalobu, jíž se proti společenství vlastníků jednotek (v řízení o ústavní stížnosti vedlejší účastník) domáhal oprávnění provést osazení schodišťového madla.

Výrok

I. Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 6. 2004 č. j. 28 Cdo 2381/2002-77 a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2002 č. j. 17 Co 227/2002-64 bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

II. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 6. 2004 č. j. 28 Cdo 2381/2002-77 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2002 č. j. 17 Co 227/2002-64 se zrušují.

III. Ústavní stížnost v části, v níž se stěžovatel domáhá vrácení soudních poplatků, se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel ve včas podané ústavní stížnosti napadl v záhlaví uvedený rozsudek Nejvyššího soudu a rozsudek Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“), domáhal se jejich zrušení a po

Nahrávám...
Nahrávám...