dnes je 19.3.2024

Input:

Nález 34/2005 SbNU, sv. 36, Ke změně právní kvalifikace skutku

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 36, nález č. 34

IV. ÚS 251/04

Ke změně právní kvalifikace skutku

Mají-li mít obžaloba a obhajoba rovné postavení, je třeba změnu právní kvalifikace provádět na základě iniciativy obžaloby tak, že se umožní příslušná procesní reakce obhajoby.

Jen stěží lze považovat za ústavně konformní (a právní jistotu vyvolávající) situaci, kdy na základě určitého skutkového stavu nalézací soud kvalifikuje určité jednání jako trestný čin podvodu, odvolací soud jako trestný čin zneužívání informací v obchodním styku a dovolací soud (aniž by dal stěžovateli možnost se k jiné - státním zástupcem navrhované - právní kvalifikaci vyjádřit) jako trestný čin zpronevěry, tedy jestliže je tatáž skutková podstata interpretována trojím, zcela odlišným způsobem.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Židlické a soudců JUDr. Miloslava Výborného a JUDr. Elišky Wagnerové - ze dne 24. února 2005 sp. zn. IV. ÚS 251/04 ve věci ústavní stížnosti Ing. M. K. proti usnesení Nejvyššího soudu z 28. 4. 2004 sp. zn. 7 Tdo 144/2004 o odmítnutí stěžovatelova dovolání, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci z 26. 6. 2003 sp. zn. 1 To 40/2003, jímž bylo stěžovatelovo jednání kvalifikováno jako trestný čin zneužívání informací v obchodním styku, a proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 26. 3. 2003 sp. zn. 39 T 3/2000, jímž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem podvodu a odsouzen k trestu odnětí svobody, a návrhu na odložení vykonatelnosti uloženého trestu odnětí svobody.

Výrok

1. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 4. 2004 č. j. 7 Tdo 144/2004-1975 a rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 6. 2003 č. j. 1 To 40/2003-1922 se zrušují.

2. Návrh na zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2003 č. j. 39 T 3/2000-1860 se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 29. 7. 2004, domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí soudů s tvrzením, že jimi bylo zasaženo do jeho základních práv. Zároveň požadoval, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost trestu odnětí svobody, jenž mu byl uložen napadeným rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci.

I.

Ústavní soud ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 39 T 3/2000 zjistil, že ústavní stížností napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně byl stěžovatel pro skutek v rozsudku popsaný uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 a 4 trestního zákona a byl mu uložen podle § 250 odst. 4 trestního zákona trest odnětí svobody v trvání šesti a půl let se zařazením pro výkon trestu do věznice s dozorem. Rozsudek napadl státní zástupce odvoláním v neprospěch obžalovaného. Podle státního zástupce soud dospěl ke správným skutkovým zjištěním, pochybil však stran právní kvalifikace, neboť jednání obžalovaného mělo naplnit stránky skutkové podstaty trestného činu zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2 a 4 trestního zákona.

Zároveň podal odvolání i stěžovatel. Vytýkal soudu, že neúplně zjistil skutkový stav, neprovedl některé důkazy navrhované obžalovaným, v důsledku čehož nemohl rozhodnout správně ani v otázce právního posouzení skutku. Navíc měl soud prvního stupně porušit

Nahrávám...
Nahrávám...