dnes je 10.12.2022

Input:

Nález 201/2005 SbNU, sv. 39, K účinkům zpětvzetí žaloby v občanském soudním řízení učiněného dříve, než začalo jednání

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 39, nález č. 201

III. ÚS 254/05

K účinkům zpětvzetí žaloby v občanském soudním řízení učiněného dříve, než začalo jednání

Jestliže procesní předpis v § 96 odst. 4 občanského soudního řádu nepočítá u zpětvzetí či částečného zpětvzetí žaloby, k němuž dojde dříve, než začalo jednání, se zjišťováním stanoviska protistrany k tomuto zpětvzetí a s přiznáním účinnosti takovému zpětvzetí jeho akceptací soudem, a tudíž nepředpokládá jakoukoli posuzovací činnost soudu, je třeba trvat na tom, že v takové situaci je nutno o zastavení řízení rozhodnout neprodleně, bezprostředně po provedeném dispozitivním úkonu účastníka řízení, a to ještě předtím než je zahájeno jednání a přistoupeno k projednání věci. V takovém případě, kdy žalobce svým procesním úkonem učiněným ještě před zahájením jednání dává najevo svoji vůli, že na projednání svého návrhu, byť i jen v jeho části, netrvá, v podstatě odpadá základní podmínka jeho projednání. Pouze uvedený postup je možno považovat za postup zákonem stanovený ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tj. takový, který ze strany soudu nepřipouští jakoukoliv nahodilost či libovůli.

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Muchy a soudců Pavla Holländera a Jana Musila - ze dne 20. října 2005 sp. zn. III. ÚS 254/05 ve věci ústavní stížnosti Ing. M. G. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 5 Cmo 399/2004 ze dne 28. února 2005, jímž bylo rozhodnuto, že se stěžovateli nevrací soudní poplatek.

Výrok

Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 5 Cmo 399/2004 ze dne 28. 2. 2005 se zrušuje.

Odůvodnění

Stěžovatel svou včas podanou ústavní stížností, s tvrzením porušení práva na soudní ochranu zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a práva na spravedlivý proces zaručovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), napadá shora označené usnesení Vrchního soudu v Olomouci, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně - Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 23 Cm 154/95 ze dne 9. 6. 2004 - v odvoláním stěžovatelem napadeném výroku III. tohoto usnesení o vrácení soudního poplatku v částce 14 454 Kč tak, že stěžovateli se soudní poplatek nevrací.

Ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 23 Cm 154/95, který si Ústavní soud připojil, bylo zjištěno, že řízení v posuzované věci bylo zahájeno k žalobě stěžovatele směřující proti žalovanému H. W. GmbH se sídlem v R. (později rozšířené i proti společnosti H. H. W. KG, R. v Rakousku) původně pro zaplacení částky 501 017 ATS dne 16. 3. 1995. Krátce po podání žaloby, aniž byl ze strany soudu ve věci učiněn jakýkoliv úkon, vzal stěžovatel podáním ze dne 28. 4. 1995 svou žalobu zčásti ohledně částky 136 854 ATS zpět. Na toto částečné zpětvzetí žaloby (stejně tak jako na následující stěžovatelovo podání ze dne 27. 7. 1995, jímž žalobu upřesňoval) soud nijak nereagoval, a to ani u následujících jednání, která konal ve dnech 5. 2., 9. 4., 21. 5. a 30. 6. 1999.

Teprve u jednání dne 9. 7. 1999, kdy vyhlásil rozsudek, jímž stěžovateli zčásti

Nahrávám...
Nahrávám...