č. 596/2005 Sb. NSS, Výsluhový příspěvek soudců bývalých vojenských soudů
č. 596/2005 Sb. NSS
Výsluhový příspěvek soudců bývalých vojenských soudů
k čl. II bodu 2 zákona č. 304/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, ve znění zákona České národní rady č. 7/1993 Sb. (v textu též „zákon č. 304/1993 Sb.“)
k článku 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, vyhlášené sdělením Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb. (v textu též „Úmluva“)
k článku 10 Ústavy České republiky
Čl. II bod 2 zákona č. 304/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, podle něhož rozhodoval Vojenský úřad sociálního zabezpečení a následně i Ministerstvo obrany jako odvolací orgán ve věci výsluhového příspěvku bývalého vojenského soudce, který udělil souhlas s přidělením k určitému soudu, byl (již v době rozhodování -tj. v r. 1994) v rozporu s článkem 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť diskriminačně zakládal existenci rozdílných kategorií bývalých vojenských soudců, kteří se stali soudci obecných soudů. Správní orgány proto měly podle článku 10 Ústavy České republiky přímo aplikovat čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2004, čj. 5 A 145/2001-58)
Prejudikatura: srov. III. ÚS 189/95, Pl. ÚS 5/96, Soudní judikatura ve věcech správních č. 249/1998, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Anton Bucheň proti České republice ze dne 26. 11. 2002.
Věc: JUDr. František H. v B. proti Ministerstvu obrany o výplatu výsluhového příspěvku.
Vojenský úřad sociálního zabezpečení rozhodl dne 15. 8. 2001 podle ustanovení § 142, § 143 odst. 9 a § 165 odst. 5 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, za použití ustanovení § 56 odst. 1 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a čl. II zákona č. 304/1993 Sb. o zastavení výplaty výsluhového příspěvku v částce 4 500 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 4. 1996, kdy žalobce jako bývalý soudce vojenského soudu nastoupil k soudu obecnému.
Ministerstvo obrany žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 15. 10. 2001 potvrdilo rozhodnutí správního orgánu I. stupně a žalobcovo odvolání zamítlo.
Žalobce se opravným prostředkem ze dne 19. 11. 2001 (dnes posuzovaným jako žaloba) domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva obrany i rozhodnutí Vojenského úřadu sociálního zabezpečení. V podané žalobě zejména namítal, že se rozhodnutí správních orgánů nesprávně opíralo o čl. II bod 2 zákona č. 304/1993 Sb., podle kterého „bývalému soudci vojenského soudu, který udělí souhlas s přidělením k určitému soudu, nárok na výplatu výsluhového příspěvku po dobu výkonu funkce soudce nepřísluší“. Nezákonnost postupu správních orgánů I. i II. stupně žalobce spatřoval v tom, že citovaný čl. II měl být podle jeho názoru v době rozhodování správních orgánů považován za zrušený zákonem č. 236/1995 Sb. Žalobce dále ve vyjádření, učiněném na výzvu Nejvyššího správního soudu, upozornil na rozpor čl. II zákona č. 304/1993 Sb. s Úmluvou o lidských právech a…
