dnes je 15.7.2024

Input:

Paušální daň u daně z příjmů fyzických osob

2.3.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.11
Paušální daň u daně z příjmů fyzických osob

Ing. Zdeněk Morávek

Smyslem úpravy paušální daně je co nejvíce zjednodušit proces vybírání daně z příjmů fyzických osob u podnikatelů, kteří vykonávají svou činnost v malém rozsahu. Cílovou skupinou, na které má paušalizace daně z příjmů a veřejných pojistných směřovat, jsou poplatníci daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti, u nichž je odůvodnitelné významné snížení administrativní náročnosti spojené s daňovou a odvodovou povinností těchto plnění. Návrh směřuje jak na daňové rezidenty České republiky, tak na daňové nerezidenty, pokud na území České republiky vykonávají činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti.

Ustanovení § 2a ZDP vymezuje zvláštní kategorii poplatníka, a to poplatníka v paušálním režimu, zejména upravuje podmínky, při jejichž naplnění se poplatník daně z příjmů fyzických osob stane poplatníkem v paušálním režimu, okamžik, od jakého se jím stává (jinými slovy řečeno, kdy tzv. vstupuje do paušálního režimu), a okamžik, od kterého se poplatník přestává považovat za poplatníka v paušálním režimu.

Paušální režim je období, po které je poplatník poplatníkem v paušálním režimu. Pro paušální režim platí, že poplatník namísto standardních záloh na daň z příjmů placených správci daně (pokud má povinnost je platit), záloh na pojistné na důchodové pojištění placených okresní správě sociálního zabezpečení a záloh na veřejné zdravotní pojištění placených zdravotní pojišťovně platí měsíčně paušální zálohu (viz § 38lk ZDP), která zahrnuje tato tři plnění, a to jednou platbou správci daně. Skutečnost, že poplatník je poplatníkem v paušálním režimu, však nemusí znamenat, že tento poplatník má za dané zdaňovací období paušální daň (viz § 7a ZDP) nebo paušální veřejná pojistná a že je tak zproštěn povinnosti podat daňové přiznání nebo přehledy o příjmech a výdajích.

Základní charakteristiky paušální daně lze shrnout takto:

  • Pokud poplatník vstoupí do paušálního režimu, dochází k paušalizaci odvodových povinností, a to jak z pohledu daně fyzických osob, tak i z pohledu veřejných pojistných, tj. pojistného na důchodové pojištění a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

  • Do paušálního režimu může vstoupit každý poplatník, který splňuje stanovené podmínky.

  • Z paušálního režimu lze dobrovolně vystoupit.

  • Výše paušální daně je předem známa a je dána přímo ze zákona.

  • Paušální daň je tvořena součtem paušálních záloh hrazených za zálohové období, kterým je kalendářní měsíc.

  • Pokud je poplatníkovi stanovena paušální daň, není povinen podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob ani povinné přehledy k veřejným pojistným.

ZDP v § 2a odst. 1 stanoví podmínky, za kterých může poplatník daně z příjmů fyzických osob od začátku zdaňovacího období vstoupit do paušálního režimu. Důležité je předeslat, že tato úprava se vztahuje jak na poplatníky, kteří již samostatnou činnost provozují, tak i na poplatníky, kteří k 1. 1. příslušného zdaňovacího období samostatnou činnost zahajují, i ti mohou do paušálního režimu vstoupit.

V případě, že se jedná o poplatníky, kteří zahajují samostatnou činnost později v průběhu zdaňovacího období, podmínky vstupu do paušálního režimu ve zdaňovacím období zahájení samostatné činnosti vymezuje § 2a odst. 2 ZDP.

Ustanovení používá pojem “rozhodné zdaňovací období“, kterým se rozumí zdaňovací období, od kterého poplatník vstupuje do paušálního režimu.

Aby poplatník mohl vstoupit do paušálního režimu, musí být k 1. 1. rozhodného zdaňovacího období splněny současně stanovené podmínky. Zjednodušeně lze konstatovat, že kromě účasti na důchodovém pojištění a veřejném zdravotním pojištění v České republice dále platí, že poplatník není plátcem DPH (a to ani v zahraničí) a nemá ani registrační povinnost k DPH (nevztahuje se na identifikovanou osobu), není společníkem v. o. s. ani komplementářem k. s. a nebylo proti němu zahájeno insolvenční řízení.

Naopak, překážkou vstupu do paušálního režimu není skutečnost, že poplatník má zaměstnance a je plátcem daně ze závislé činnosti.

Dále jsou stanoveny podmínky, které musí být splněny za předcházející zdaňovací období, konkrétně se jedná o výši příjmů ze samostatné činnosti. Aby se poplatník stal poplatníkem v paušálním režimu, ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období nesmí příjmy ze samostatné činnosti převýšit příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu (k pásmům viz dále), ale lze konstatovat, že od 1. 1. 2023 došlo ke zvýšení limitu příjmů pro vstup do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. K tomu jenom stručně doplňme, že vzhledem k tomu, že zvýšením limitu příjmů pro možnost vstupu do paušálního režimu může být paušální daň stanovena poplatníkům daně z příjmů fyzických osob s velmi širokým rozpětím příjmů, není již všem stanovena paušální daň a veřejná pojistná ve stejné výši, ale zavádí se 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém zvoleném pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh a v návaznosti na tuto skutečnost bude rozdílně vysoká i paušální daň a paušální veřejná pojistná. Do tohoto limitu se nezapočítávají příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy, které jsou zdaněné srážkovou daní.

Další podmínkou pro vstup do paušálního režimu je, že k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, znamená to tedy, že paušální režim není určen poplatníkům, kteří dosahují příjmů ze závislé činnosti. To mimo jiné znamená, že toto omezení se netýká pouze zaměstnanců ve smyslu pracovněprávních předpisů, ale i všech ostatních poplatníků, kteří mají příjmy podle § 6 ZDP, tedy např. i společníků s. r. o., členů družstva, členů orgánu právnických osob atd. Výjimkou jsou pouze příjmy zdaněné srážkovou daní. Získání těchto příjmů nebrání tomu, aby měl poplatník v daném zdaňovacím období daň rovnu paušální dani.

Výkon činnosti, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, se však testuje k začátku rozhodného zdaňovacího období, nikoli za předcházející zdaňovací období.

Poslední podmínkou pro vstup do paušálního režimu k 1. 1. rozhodného zdaňovacího období je, že poplatník podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu, ve kterém si zvolí pásmo paušálního režimu, a nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu učinil oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení a oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. Poslední podmínkou je tedy oznámení o vstupu do paušálního režimu, které se podává správci daně. Bližší úprava oznámení o vstupu do paušálního režimu je v § 38lc ZDP. Oznámení o vstupu do paušálního režimu může poplatník daně z příjmů fyzických osob podat správci daně do desátého dne rozhodného zdaňovacího období.

O vstupu do paušálního režimu nevydává správce daně rozhodnutí, ale dochází k němu ze zákona při splnění stanovených podmínek, a to k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období.

Kromě oznámení o vstupu si poplatník volí i pásmo paušálního režimu, jedná se o novou úpravu od roku 2023. Pásma jsou nastavena tři, přičemž:

I. pásmo je určeno pro:

  • poplatníky, jejichž příjmy ze samostatné činnosti v předcházejícím zdaňovacím období nepřesáhly 1 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti tyto příjmy plynou (tedy bez ohledu na to, jaké by k nim bylo možné uplatnit podle zákona o daních z příjmů výdaje procentem z příjmů),

  • poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti v předcházejícím zdaňovacím období až do výše 1,5 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze podle zákona o daních z příjmů uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % nebo 60 %,

  • poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti v předcházejícím zdaňovacím období až do výše 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze podle zákona o daních z příjmů uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 %.

II. pásmo je určeno pro:

  • poplatníky, jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly v předcházejícím zdaňovacím období 1,5 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti tyto příjmy plynou (tedy jaké by k nim bylo možné uplatnit podle zákona o daních z příjmů výdaje procentem z příjmů),

  • poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti v předcházejícím zdaňovacím období až do výše 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze podle zákona o daních z příjmů uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % nebo 60 %.

III. pásmo je určeno pro:

  • poplatníky, jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly v předcházejícím zdaňovacím období 2 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti tyto příjmy plynou (tedy jaké by k nim bylo možné uplatnit podle zákona o daních z příjmů výdaje procentem z příjmů).

Pro vstup do určitého pásma paušálního režimu jsou vždy stanoveny pouze horní limity příjmů, nikoli dolní. To znamená, že někteří poplatníci si budou moci vybrat mezi několika pásmy, a tedy, pokud poplatník splňuje podmínky pro vstup do určitého pásma, splňuje zároveň vždy i podmínky pro vstup do vyššího pásma. Z daného lze dovodit, že pokud poplatník vstoupí do nižšího pásma a po skončení zdaňovacího období zjistí, že jeho příjmy přesáhly rozhodné příjmy pro toto pásmo, ale nepřesáhly rozhodné příjmy pro vyšší pásmo, může mít stále stanovenu daň v paušální výši, ale odpovídající uvedenému vyššímu pásmu.

Poplatník provozující řemeslnou živnost (možnost uplatnění paušálních výdajů ve výši 80 %) dosáhl v roce 2022 příjmů z této činnosti ve výši 1 900 000 Kč. Pokud by v roce 2023 chtěl vstoupit do paušálního režimu, může se přihlásit do I. pásma, protože měl příjmy nižší než 2 mil. Kč. Současně se dobrovolně může přihlásit i do II. a III. pásma.

Advokát (možnost uplatnění paušálních výdajů ve výši 40 %) dosáhl v roce 2022 příjmů z této činnosti ve výši 1 200 000 Kč. Pokud by v roce 2023 chtěl vstoupit do paušálního režimu, může se přihlásit do II. pásma (dosáhl příjmů nižších než 1,5 mil. Kč), dobrovolně se může přihlásit do III. pásma. Nemůže se přihlásit do I. pásma, neboť jeho příjmy v roce 2022 přesáhly 1 mil. Kč.

V návaznosti na zavedení tří pásem paušálního režimu s účinností od 1. ledna 2023 se zavádějí rovněž tři níže uvedené výše paušálních záloh hrazených poplatníkem, a to dle jím zvoleného pásma paušálního režimu.

Paušální záloha zahrnuje:

a) zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů, která činí pro:

  • I. pásmo paušálního režimu 100 Kč,

  • II. pásmo paušálního režimu 4 963 Kč,

  • III. pásmo paušálního režimu 9 320 Kč

b) zálohu na pojistné na důchodové pojištění,

  • I. pásmo paušálního režimu 3 386 Kč,

  • II. pásmo paušálního režimu 7 446 Kč,

  • III. pásmo paušálního režimu 11 388 Kč.  

c) zálohu na pojistné na zdravotní pojištění,

  • I. pásmo paušálního režimu 2 722 Kč,

  • II. pásmo paušálního režimu 3 591 Kč,

  • III. pásmo paušálního režimu 5 292 Kč.

Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a zdravotní pojištění v paušálním režimu jsou upraveny právními předpisy upravujícími tato pojištění. Zálohy pro I. pásmo paušálního režimu vycházejí z minimálních vyměřovacích základů pro tato pojistná, přičemž u důchodového pojištění z minimálního vyměřovacího základu zvýšeného o 15 %. Zálohy pro II. a III. pásmo jsou vyšší, a i pro veřejná pojistná jsou stanoveny v pevné

Nahrávám...
Nahrávám...