dnes je 10.12.2022

Input:

č. 722/2005 Sb. NSS; Daň z příjmů: zůstatková cena majetku

č. 722/2005 Sb. NSS
Daň z příjmů: zůstatková cena majetku
k § 23 odst. 1, § 24 odst. 2 písm. b) a § 29 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 1999
Posouzení správnosti daňového výdaje uplatněného daňovým subjektem vyžaduje posoudit i správnost vstupní ceny majetku v případech, kdy výdajem má být zůstatková cena hmotného majetku, přičemž zůstatkovou cenou je rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů z tohoto majetku [§ 23 odst. 1, § 24 odst. 2 písm. b), § 29 odst. 2 zákonu ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů]. Jestliže původní vlastník nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní cenou hmotného majetku vstupní cena, z níž by původní vlastník odpisy uplatňoval (§29 odst. 1 zákona, o daních z příjmů).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2005, čj. 6 Afs 15/2004-95)
Věc: Společnost s ručením omezeným A., v likvidaci, proti Finančnímu ředitelství v Praze o daň z příjmů právnických osob, o kasační stížnosti žalobce.

Žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 9. 2001 zamítl odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z příjmů právnických osob za rok 1999 ve výši 2 148 300 Kč, který vydal dne 6. 2. 2001 Finanční úřad v Nymburku.
Z obsahu správního spisu přitom vyplynulo, že žalobce zaúčtoval ke dni 31. 12. 1999 vklad sítě televizního kabelového rozvodu jako zvýšení svého základního kapitálu (tehdy základního jmění) nepeněžitým vkladem společnosti s ručením omezeným L. ve výši 8 747 000 Kč. Hodnota tohoto vkladu byla oceněna dvěma znaleckými posudky, jedním na částku 9 887 000 Kč, druhým na částku 8 747 000 Kč, následně byl použit odhad nižší. V účetnictví bylo po zhodnocení vkladu zaúčtováno 9 630 528,88 Kč. Žalobce však následně tuto síť prodal za 11 000 000 Kč. Rozdíl byl přiznán k dani z příjmů. Správce daně po provedené kontrole doměřil daň ze základu daně zvýšeného o částku 6 248 400 Kč. Vstupní cena účetní byla 8 747 000 Kč, technické zhodnocení 883 528,88 Kč, zůstatková cena účetní byla 9 630 528,88 Kč. Vstupní cena daňová byla 2 280 000 Kč a při témže technickém zhodnocení byla zůstatková cena daňová pouze 3 163 528,88 Kč. Rozdíl tedy podle správce daně činil 6 467 000 Kč, s ohledem na technické zhodnocení v roce 1999 ve výši 218 600 Kč pak činil 6 248 400 Kč. Správce daně tedy základ daně na základě těchto skutečností upravil na částku 7 777 000 Kč a dne 6. 2. 2001 vydal shora zmíněný dodatečný platební výměr na daň z příjmů právnických osob za rok 1999 ve výši 2 148 300 Kč, který žalobce neúspěšně napadl odvoláním.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného o odvolání žalobou u Městského soudu v Praze, který však žalobu rozsudkem ze dne 26. 6. 2003 zamítl.
Proti tomuto rozsudku pak žalobce (stěžovatel) brojil kasační stížností. Namítal nezákonnost rozsudku spočívající v nesprávném posouzení právní otázky použitelnosti reprodukční pořizovací ceny jako daňově uznatelného výdaje. Podle Městského soudu v Praze byla pro posouzení této právní věci rozhodující ta část § 29 odst. 1 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon“), kde je stanoveno, že pokud původní vlastník v případech uvedených v § 30 odst. 12
Nahrávám...
Nahrávám...