Nález 30/2009 SbNU, sv.52, K rozhodování soudu o náhradě nákladů odvolacího řízení
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 52, nález č. 30
III. ÚS 674/06
K rozhodování soudu o náhradě nákladů odvolacího řízení
Mezi základní povinnosti obecných soudů náleží řádně odůvodnit svá rozhodnutí, tj. tak, aby příslušné odůvodnění nejen obsahovalo náležitosti stanovené zákonem, ale také aby bylo srozumitelné a racionální, bez vnitřních rozporů a podstatných logických vad. Nejsou-li tato kritéria naplněna, jde o zřejmý signál a zpravidla i doklad toho, že příslušné rozhodování je zatíženo prvkem libovůle, a tím i v rozporu se základní zásadou občanského soudního řízení zakotvenou v § 1 občanského soudního řádu, jakož i s principy právního státu, jež vyplývají zejména z čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, a spravedlivého procesu ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Rozhodování o nákladech řízení, jež obvykle ani není svou povahou nijak složité, nelze klást na roveň rozhodování ve věci samé, a nelze tudíž vyžadovat, aby úvahy soudu byly vždy podrobně rozváděny v odůvodnění rozhodnutí. O případech libovůle lze uvažovat tehdy, provázejí-li ten který případ některé další okolnosti, zejména pak jestliže soud musí řešit nikoliv jednoduché skutkové a/nebo právní otázky.
Přítomnost prvku libovůle v soudním rozhodování, mající za následek porušení práva na spravedlivý proces, lze spatřovat také v tom, že odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí ponechá nevyřešen rozpor mezi názorem svým a názorem soudu prvního stupně, jde-li o určení hodnoty předmětu řízení ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a nezohlední ustálenou soudní praxi, pokud jde o interpretaci a aplikaci výše uvedených ustanovení.
Nález
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) - ze dne 19. února 2009 sp. zn. III. ÚS 674/06 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele L. Č. proti výroku III rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 5. 2006 č. j. 21 Co 85/2006-79, jímž bylo stěžovateli uloženo nahradit E. Č. náklady odvolacího řízení, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové jako účastníka řízení a E. Č. jako vedlejší účastnice řízení.
Výrok
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 5. 2006 č. j. 21 Co 85/2006-79 se ve výroku III ruší.
Odůvodnění
I.
Ústavní stížností ze dne 21. 8. 2006, doplněnou podáním ze dne 16.2. 2007, stěžovatel napadl a domáhal se zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové (dále též jen krajský soud), a to s tvrzením, že jím bylo porušeno ustanovení čl. 4, 11 a 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina) a čl. 90 Ústavy České republiky.
Jak Ústavní soud z ústavní stížnosti a jejích příloh zjistil, Okresní soud v Hradci Králové svým rozsudkem ze dne 16. 11. 2005 č. j. 8 C 175/2005-58 k žalobě…