Daňové zvýhodnění na vyživované děti

7.3.3

Daňové zvýhodnění na vyživované děti

Ing. Ivan Macháček

 NahoruDaňové zvýhodnění v ZDP a jeho vývoj

Daňové zvýhodnění na dítě patří k jedné z početných slev na dani u poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Jeho správné uplatnění má však určitá pravidla a podmínky, které jsou stanovené v zákoně o daních z příjmů. To platí jak pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti, tak pro podnikatele nebo poplatníky s jakýmikoliv zdanitelnými příjmy.

Daňovým zvýhodněním na dítě se zabývají následující ustanovení zákona o daních z příjmů:

• § 35c ZDP – obsahuje obecnou úpravu daňového zvýhodnění,

• § 35d ZDP – obsahuje řešení daňového zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti,

• § 38l ZDP – obsahuje v odst. 3 až 5 způsob prokazování nároku na daňové zvýhodnění zaměstnancem u zaměstnavatele.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má podle § 35c ZDP nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud neuplatňuje slevu na dani z titulu investičních pobídek podle § 35a a § 35b ZDP. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě lze uplatnit rovněž v případě, že poplatník uplatňuje k příjmům ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) a k příjmům z nájmu (§ 9 ZDP) paušální výdaje. Nelze je však uplatnit v případě poplatníka v paušálním režimu, který uplatní paušální daň.

Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši odpovídající 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění na dítě lze však uplatnit již v kalendářním měsíci,

• ve kterém se dítě narodilo,

• ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání,

• ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Vývoj výše daňového zvýhodnění na dítě v Kč za příslušný kalendářní rok (v rámci daňového přiznání nebo v rámci ročního zúčtování poplatníka s příjmy ze závislé činnosti)

Vývoj výše daňového zvýhodnění na dítě v Kč při výpočtu měsíční zálohy na daň poplatníka s příjmy ze závislé činnosti

V § 35c odst. 7 ZDP se uvádí, že jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek, přičemž nárok na dvojnásobek částky daňového zvýhodnění se prokazuje buď průkazem ZTP/P, nebo rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P.

 NahoruKdo se považuje za vyživované dítě

Podle § 35c odst. 6 ZDP se za vyživované dítě poplatníka považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:

a) nezletilým dítětem,

b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a

• soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře,

• nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,

• z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Vymezení soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání nalezneme v § 12 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, z něhož vyplývá, že za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje především studium na středních a vysokých školách v ČR (s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání a s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 zákona nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci), dále studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR a studium na zahraniční vysoké škole, uskutečňované na území ČR, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v ČR. Studiem na vysokých školách se přitom rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.

V návaznosti na vymezení vyživovaného dítěte pro účely daňového zvýhodnění podle § 35c odst. 6 ZDP je pro správnou aplikaci a posouzení nároku u poplatníka, který daňové zvýhodnění uplatňuje, nutné nejdříve stanovit, které děti jsou pro poplatníka vyživované podle tohoto ustanovení zákona.

Jde-li o daňové zvýhodnění na vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů, je třeba nejen s tímto vnukem sdílet společně hospodařící domácnost, jak stanoví § 35c odst. 1 ZDP, ale ještě je třeba, aby jeho rodiče neměli dostatečné příjmy, ze kterých by mohli daňové zvýhodnění na dítě uplatnit. Bude-li se např. jednat o manžele, kde manželka nemá žádné příjmy (pečuje o dítě) a manžel-student má příjem ze samostatné činnosti 135 000 Kč, uplatní manžel slevy na dani podle § 35ba ZDP a poté daňové zvýhodnění na dítě. Vzhledem k výši příjmu manžela bude mít nárok na daňový bonus v souladu s § 35c odst. 4 ZDP on, a nikoliv prarodič. Dosáhne-li však příjem manžela ze samostatné činnosti v roce 2026 např. pouze 130 000 Kč, uplatní manžel pouze slevy na dani podle § 35ba ZDP. Daňové zvýhodnění v podobě daňového bonusu nemůže podle § 35c odst. 4 ZDP v roce 2026 uplatnit manžel, protože jeho příjem nedosáhl šestinásobku minimální mzdy (pro rok 2026 to činí 6 x 22 400 Kč = 134 400 Kč). V takovém případě, pokud vnouče žije ve společně hospodařící domácnosti s prarodiči, si mohou daňové zvýhodnění na dítě uplatnit prarodiče.

V pokynu GFŘ č. D-59 se v odstavci k § 35c odst. 6 ZDP uvádí, že za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu. Dále se zde uvádí, že za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se považuje podle zákona o státní sociální podpoře:

a) svěření dítěte do péče jiné osoby,

b) osvojení dítěte,

c) předání dítěte do péče budoucího osvojitele,

d) předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením,

e) jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte,

f) svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu,

g) svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči,

h) nařízení předběžného opatření o péči o dítě.

Společně hospodařící domácností se podle § 21e odst. 4 ZDP rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění (dítě se může zdržovat po dobu studia na koleji, může být v ústavu ze zdravotních důvodů). Pro posouzení existence společně hospodařící domácnosti je rozhodující vždy skutečný stav.

 NahoruMožnosti řešení daňového zvýhodnění na dítě

Při uplatnění daňového zvýhodnění na dítě může dojít ke třem možným situacím:

• daňové zvýhodnění je uplatněno formou slevy na dani, kterou je možno uplatnit až do výše daně vypočtené podle § 16 ZDP snížené o slevy na dani podle § 35 a 35ba ZDP;

• daňové zvýhodnění je uplatněno formou daňového bonusu, je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daň vypočtená podle § 16 snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba ZDP;

• daňové zvýhodnění je uplatněno formou slevy na dani a současně daňového bonusu, je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daňová povinnost za příslušné zdaňovací období. Do výše nulové daně uplatní poplatník slevu na dani a zbývající rozdíl do výše nároku na daňové zvýhodnění uplatní poplatník formou daňového bonusu, a to pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání podle § 38g ZDP, nebo který se tak rozhodl učinit, i když mu to zákon neukládá, uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a současně v něm požádá místně příslušného správce daně o jeho vyplacení. Při výplatě daňového bonusu postupuje správce daně obdobně jako při vrácení přeplatku podle § 155 DŘ.

Pro výplatu daňového bonusu je v § 35c odst. 4 ZDP stanovena omezující podmínka týkající se dosaženého příjmu poplatníka. Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 (příjem ze závislé činnosti) nebo § 7 (příjem ze samostatné činnosti) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 ZDP, a příjmy, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění. Pojem minimální mzda je pro účely daně z příjmů definován v § 21g ZDP.

S ohledem na zvýšení minimální mzdy v roce 2026 na částku 22 400 Kč sdělením MPSV č. 356/2025 Sb., musí v roce 2026 pro možnost výplaty daňového bonusu činit výše příjmů poplatníka podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 22 400 Kč x 6 = 134 400 Kč (v roce 2025 to bylo 124 800 Kč).

 NahoruVýše ročních příjmů pro přiznání daňového bonusu

 NahoruPostup při vyživování více dětí ve společně hospodařící domácnosti

V § 35c odst. 1 ZDP se uvádí, že je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady. Do součtu dětí pro účely daňového zvýhodnění u konkrétního poplatníka lze zahrnout pouze děti, které jsou jeho vyživovanými dětmi. Poplatník, který ve své společně hospodařící domácnosti vyživuje více než jedno dítě, se musí rozhodnout, na které dítě bude uplatňovat daňové zvýhodnění ve výši 15 204 Kč, na které ve výši 22 320 Kč a případně na které ve výši 27 840 Kč.

Pokud vyživuje dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich, a to na základě společné dohody. Manželé si tedy mohou zvážit, zda při existenci např. dvou vyživovaných dětí v jedné domácnosti uplatní jedno manžel a druhé manželka anebo pouze jeden z manželů obě děti. Výše požadovaného daňového zvýhodnění přitom není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu poplatníků. Pokud tedy manželé ve společně hospodařící domácnosti vyživují více dětí, které pro účely daňového zvýhodnění mohou uplatňovat oba manželé, a manželé se rozhodnou děti pro účely daňového zvýhodnění rozdělit mezi oba manžely, pak musí mezi manžely dojít ke shodě, kdo si které dítě uplatní a jaké pořadí toto dítě bude mít (zda se jedná z hlediska daňového zvýhodnění o částku na jedno dítě, na druhé, třetí a další dítě). Mezi rodiči tedy musí existovat shoda nejen v tom, kdo si z nich daňové zvýhodnění na to které dítě uplatní, ale i v tom, v jaké výši si na to které dítě daňové zvýhodnění uplatní.

 NahoruZměna v počtu dětí v průběhu roku

V průběhu zdaňovacího období může nastat změna v začlenění dětí pro účely daňového zvýhodnění. Například v průběhu zdaňovacího období se narodí další dítě nebo dojde k úmrtí některého z vyživovaných dětí, nebo některé z vyživovaných dětí v průběhu…