6.2
Případy, kdy není dříve vyslovené přání pro poskytovatele závazné
JUDr. Magda Václavíková
Zákon o zdravotních službách taxativně vyjmenovává případy, kdy lékař dříve vyslovené přání nemusí, nebo dokonce nesmí respektovat.
NahoruMedicínský pokrok
Zdravotník nemusí respektovat odmítnutí určité zdravotní služby, pokud v době následující po vyslovení přání došlo v medicíně k takovému vývoji, že je možné důvodně předpokládat, že by pacient při znalosti tohoto vývoje vyslovil souhlas s jejím poskytnutím.
Takové vyhodnocení klade na lékaře vysoké nároky, neboť v praxi, zvláště v časové tísni při poskytování neodkladné péče, může být velmi náročné posoudit, jestli v konkrétní době podpisu dříve vysloveného přání byla pacientovi nyní aplikovatelná léčebná metoda známa a jestli by byl býval při její znalosti vyslovil souhlas. V ideálním případě by východiska pacientova rozhodnutí včetně výčtu zdravotních služeb připadajících v danou dobu v úvahu měla být obsažena v poučení lékaře, které předcházelo vyslovení přání a které je jeho součástí, ovšem posouzení, zda lze důvodně předpokládat, že by pacient při znalosti nových metod vyslovil souhlas s poskytnutím zdravotní služby, bude vždy vysoce subjektivní.
Nesprávné vyhodnocení, a tedy neposkytnutí zdravotní služby, přestože její odmítnutí již nebylo potřeba respektovat, by přitom mohlo být posouzeno i jako neposkytnutí pomoci. Připravovaná novela ZZS proto tento případ, kdy dříve vyslovené přání pacienta není možné respektovat, ruší, a zvyšuje tak důraz na autonomii vůle pacienta.
Rozhodnutí, proč lékař nerespektoval dříve vyslovené přání pacienta, a zdůvodnění takového postupu je třeba zaznamenat do zdravotnické dokumentace pacienta.
NahoruDoba uplynulá od vyslovení přání
Zákon o zdravotních službách v podobě, ve které v roce 2012 vstoupil v účinnost, omezoval délku platnosti dříve vysloveného přání na 5 let, přičemž po uplynutí této doby jej zdravotník již nemohl respektovat. Toto omezení však bylo zrušeno Ústavním soudem ČR, neboť smysl dříve vyslovených přání je mimo jiné právě v tom, aby platila po dlouhou dobu i poté, co pacient ztratí způsobilost sám o sobě rozhodovat a učinit dříve vyslovené přání znovu (např. pacient postižený Alzheimerovou chorobou), a toto časové omezení by tak podstatně omezilo účelnost a použitelnost tohoto institutu.
Samotná doba uplynulá od vyslovení přání, byť by mohla být i značná, tak již není důvodem pro nerespektování dříve vysloveného přání, pokud zároveň nedojde…
