8.2
Neodkladná péče při stavu neumožňujícím vyslovení souhlasu
JUDr. Magda Václavíková
Bez souhlasu pacienta lze poskytnout zdravotní službu v případě, že se jedná o neodkladnou péči a zdravotní stav pacienta mu neumožňuje se k poskytnutí služby vyjádřit, tedy ani vyslovit souhlas, ani ji odmítnout [§ 38 odst. 3 písm. a) ZZS]. V takovém případě lze pacienta bez jeho souhlasu i hospitalizovat [§ 38 odst. 1 písm. c) ZZS].
Tento stav bývá označován jako "stav nouze" a typicky se jedná o různé havárie, autonehody, úrazy nebo náhlá onemocnění (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda apod.), při nichž je bezprostředně vážně ohroženo zdraví nebo život pacienta a které vyžadují rychlý zákrok lékařů, jinak by vedly k trvalým následkům, nebo dokonce smrti pacienta.
Z časových důvodů není v takových situacích možné čekat, až o poskytnutí zdravotní služby rozhodnou osoby oprávněné udělit souhlas za pacienta, které k tomu pacient dříve určil podle ustanovení § 33 odst. 1 ZZS nebo které jsou k tomu oprávněny přímo ze zákona podle ustanovení § 34 odst. 7 ZZS (viz blíže viz Rozhodnutí ve stavu, kdy pacient sám nemůže udělit souhlas).
NahoruNeodkladná péče
ZZS nevymezuje, které konkrétní zákroky by měly spadat mezi neodkladnou péči, ale definuje ji v ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) z hlediska časové naléhavosti jejího poskytnutí, tedy jako péči, jejímž cílem je zamezit nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo které by mohly vést k náhlé smrti nebo vážnému ohrožení zdraví pacienta, které způsobují náhlou intenzivní bolest nebo náhlé změny chování pacienta, jenž tak ohrožuje sebe nebo své okolí.
Není zřejmě potřeba zdůrazňovat, že jakýkoli zákrok bez souhlasu pacienta lze provést pouze ve prospěch jeho zdravotního stavu a pouze tehdy, pokud je nezbytný.
NahoruOdmítnutí neodkladné péče
Pacient má samozřejmě právo odmítnout i neodkladnou péči ve stavu nouze, ale musí být schopen platného projevu vůle, což může být v krizových situacích mnohdy těžké posoudit, navíc pacient může být vlivem krizové situace v šoku a může jednat zcela odlišně, než jak by jednal za normálních okolností. Zhodnocení zdravotníka by tak v konkrétním případě mělo vycházet z jeho zkušeností, nakolik jsou omezeny rozhodovací schopnosti běžného člověka ve stejné situaci, v jaké se nachází pacient, neboť posuzování, zda zdravotní stav umožňuje pacientovi vyslovit souhlas, je potřeba provádět z objektivních hledisek.
Navíc ve stavu nouze zřejmě nebude možné dodržet všechny formality, které jsou vyžadovány pro platné odmítnutí zdravotní služby, a zdravotníkovi, který by za této…
