4.3
Informace o zdravotním stavu poskytované třetím osobám
JUDr. Magda Václavíková
Pokud má pacient zájem, aby informace o jeho zdravotním stavu byly podávány i třetím osobám, může podle ustanovení § 33 ZZS tyto osoby určit při přijetí do péče poskytovatele zdravotních služeb (na počátku hospitalizace, při registraci k praktickému lékaři apod.) nebo kdykoliv v průběhu poskytování péče. Zároveň může určit, jestli tyto osoby kromě práva obdržet informace mají mít též právo nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi nebo do jiných záznamů obsahujících údaje o zdravotním stavu pacienta, a to včetně pořizování výpisů z těchto záznamů nebo jejich kopií.
Kromě toho může též určit, které osoby budou oprávněné vyslovit souhlas s poskytováním zdravotních služeb za pacienta, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu v budoucnu nebude způsobilý souhlas udělit sám (blíže viz Rozhodnutí ve stavu, kdy pacient sám nemůže udělit souhlas). Těmto osobám potom musejí být poskytovány informace o zdravotním stavu pacienta ve stejném rozsahu, jako by byly poskytovány pacientovi, neboť bez nich by se tyto osoby nemohly rozhodovat a poskytnout informovaný souhlas za pacienta.
Na toto právo by měl lékař pacienta při přijetí do péče upozornit, a to zvláště tehdy, když lze s ohledem na jeho onemocnění očekávat, že nastane situace, kdy by poskytování informovaného souhlasu prostřednictvím osob k tomu určených bylo potřeba využít.
Při určení osoby by pacient měl poskytnout její identifikační údaje, tak aby si poskytovatel mohl ověřit její totožnost. Jednou udělený souhlas může pacient samozřejmě kdykoli odvolat nebo změnit jeho rozsah. Záznam o vyjádření pacienta je pak součástí zdravotnické dokumentace o něm vedené a podepisuje jej pacient a zdravotnický pracovník. Součástí záznamu je i specifikace, jakým způsobem si pacient přeje, aby informace o jeho zdravotním stavu byly těmto osobám sdělovány. Třetí osoba uplatňující právo na informace má potom podle ustanovení § 41 odst. 3 ZZS na žádost zdravotnického pracovníka povinnost prokázat svou totožnost (občanským průkazem, resp. cestovním dokladem nebo jiným průkazem totožnosti v případě cizinců). Pokud má zdravotnický pracovník pochybnosti o tom, zda skutečně jde o osobu blízkou pacientovi, může osoba blízká tento vztah osvědčit čestným prohlášením, které se následně stává součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.
Třetím osobám mohou být informace o pacientově zdravotním stavu poskytovány i na základě zvláštních zákonů (například povinná hlášení podle zákona o ochraně veřejného zdraví ohledně osob vylučujících choroboplodné zárodky), nebo na základě rozhodnutí soudních nebo správních orgánů (například pro účely vypracování znaleckého posudku soudem ustanoveným znalcem v rámci trestního řízení).
NahoruZákaz podávání informací třetím osobám
Na druhou stranu je pacient samozřejmě též oprávněn podle ustanovení věty druhé § 33 odst. 1 ZZS některé osoby výslovně vyloučit z práva znát informace o jeho zdravotním stavu. Zákaz pacienta se však nevztahuje na informace o zdravotním stavu, které mohou být sdělovány i bez souhlasu pacienta. Jde zejména o situace, kdy pacient trpí infekční nemocí, a informováním třetích osob se sleduje cíl zabránit šíření nákazy a chránit zdraví těchto osob.
NahoruInformace poskytované bez ohledu na souhlas pacienta
I pokud pacient nerozhodne, kterým osobám je možné poskytovat informace, nebo určí jen některé osoby, je poskytovatel oprávněn sdělit potřebné informace těm osobám, které budou o pacienta osobně pečovat, pokud to zdravotní stav nebo onemocnění pacienta vyžadují. Nelze však poskytnout jakékoli informace, ale pouze ty, jejichž účelem je zajištění péče o pacienta nebo ochrana zdraví pečujících osob.
Informace nezbytné pro ochranu zdraví je potřeba poskytnout bez ohledu na stanovisko pacienta i osobám, které přišly s pacientem do styku, pokud je informování nezbytné pro ochranu jejich zdraví. V takovém případě se informace poskytují pouze v nezbytném rozsahu.
NahoruInformace poskytované…
