Hospitalizace pacienta bez souhlasu

8.1

Hospitalizace pacienta bez souhlasu

JUDr. Magda Václavíková

Hospitalizaci definuje ZZS v ustanovení § 3 odst. 4 jako dobu, po kterou je pacientovi přijatému na lůžko ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče poskytována lůžková péče, přičemž tato doba je zpravidla delší než 24 hodin. Lůžková péče podle ustanovení § 9 odst. 1 ZZS znamená zdravotní péči, kterou nelze poskytnout ambulantně a pro niž je nezbytná hospitalizace pacienta, přičemž lůžková péče musí být poskytována v rámci nepřetržitého provozu.

Hospitalizace je svým způsobem zásahem do základních práv člověka, a sice práva na osobní svobodu¹, protože pacient je umístěn v zařízení, kde se musí podřídit jistým omezením a vnitřnímu řádu poskytovatele zdravotních služeb. Zásadně by toto omezení mělo být dobrovolné, a proto se k hospitalizaci vyžaduje souhlas pacienta.

Výjimky z tohoto pravidla upravuje ustanovení § 38 odst. 1 a odst. 2 ZZS, které určuje případy, kdy je možné pacienta hospitalizovat i bez jeho souhlasu, příp. bez souhlasu osoby oprávněné udělit souhlas za pacienta. Jednotlivé případy jsou vymezeny taxativně, což znamená, že je nelze aplikovat na širší okruh případů, než které jsou výslovně stanoveny v zákoně.

 NahoruHospitalizace z rozhodnutí soudu nebo orgánu ochrany veřejného zdraví

Pacienta je možné bez jeho souhlasu hospitalizovat, pokud mu bylo pravomocným rozhodnutím soudu uloženo ochranné léčení formou lůžkové péče, pokud je mu příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví nařízena izolace, karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo pokud je mu nařízeno vyšetření zdravotního stavu podle trestního řádu² nebo zákona o zvláštních řízeních soudních³. Tyto případy jsou vymezeny v ustanovení § 38 odst. 1 písm. a) ZZS.

Pro tuto skupinu případů je společné, že zde musí existovat pravomocné rozhodnutí soudu, resp. příslušné hygienické stanice, které hospitalizaci pacientovi za výše uvedeným účelem nařizuje. Poskytovatel zdravotních služeb tedy již nemusí zkoumat důvodnost hospitalizace, ani zda ji zdravotní stav pacienta odůvodňuje, neboť to bylo předmětem zkoumání již v řízení před soudem (zpravidla prostřednictvím znaleckého posudku) nebo před orgánem ochrany veřejného zdraví.

 NahoruHospitalizace podmíněná zdravotním stavem pacienta

Pacienta je dále možné hospitalizovat v případě, že ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy, touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak, a dále v případě, že zdravotní stav pacienta vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby souhlas s hospitalizací vyslovil sám pacient. Zákonným podkladem jsou ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) a písm. c) ZZS.

V těchto situacích nutnost hospitalizace vyplývá ze zdravotního stavu pacienta, a tedy je na poskytovateli zdravotních služeb, aby ji posoudil. Indikaci hospitalizace bez souhlasu provádí vždy lékař. V případě, že se zdravotní stav pacienta změní tak, že je již schopen souhlas vyslovit, je poskytovatel zdravotních služeb povinen pokusit se rozhodnutí pacienta ohledně pokračování hospitalizace získat.

 NahoruHospitalizace nezletilého pacienta a pacienta s omezenou svéprávností

U nezletilých osob a u osob s omezenou svéprávností by za normálních okolností s hospitalizací dával souhlas jejich zákonný zástupce, popř. opatrovník, pokud by se nejednalo o některý z případů hospitalizace bez souhlasu uvedených výše. Pokud však existuje podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbání, ZZS v ustanovení § 38 odst. 2 specificky u těchto pacientů rozšiřuje možnosti hospitalizace bez souhlasu i na tento případ.

Smyslem ustanovení je ochrana pacientů, kteří nejsou plně svéprávní, a proto nemohou o hospitalizaci sami rozhodnout a jsou odkázáni na rozhodnutí jiné osoby. Není rozhodné, kdo je podezřelým z týrání či zanedbávání, tedy zda je to tatáž osoba, která by byla za jiných okolností oprávněna udělit souhlas s hospitalizací, nebo někdo jiný; rozhodný je pouze stav pacienta, který podezření z týrání, zneužívání či zanedbávání odůvodňuje.

Připravovanou novelou ZZS má být okruh případů, kdy je možná hospitalizace nezletilého pacienta nebo pacienta s omezenou svéprávností i bez souhlasu jeho zákonného zástupce, resp. opatrovníka, rozšířen o situace, kdy existuje podezření na domácí nebo sexuální násilí.

 NahoruInformace o hospitalizaci

Pokud dojde bez souhlasu pacienta k hospitalizaci podle ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) nebo písm. c) ZZS, je poskytovatel povinen informovat o této skutečnosti osobu, kterou pacient určil jako osobu, jíž je možné poskytovat informace o jeho zdravotním stavu.

Hospitalizace v těchto případech je však zpravidla náhlá, a proto je běžnější, že pacient žádnou takovou osobu dopředu nejmenoval. Potom je potřeba o umístění pacienta ve zdravotnickém zařízení informovat některou jeho osobu blízkou, případně osobu, která vede s pacientem společnou domácnost, nebo zákonného zástupce pacienta, a to za předpokladu, že některá z těchto osob a její poměr k hospitalizovanému pacientovi jsou poskytovateli známy. Jestliže mu známy nejsou nebo tyto osoby nejsou dostupné, poskytovatel je povinen o hospitalizaci informovat Policii České republiky.

S tím souvisí i ustanovení § 71 odst. 7 ZZS, podle kterého Policie ČR poskytne poskytovateli na jeho písemnou žádost některé identifikační údaje pacienta, u něhož sdělení těchto údajů neumožňuje zdravotní stavu a které poskytovatel nemůže jinak zjistit (zejm. údaj o bydlišti pacienta nebo identifikační údaje jeho manžela nebo dítěte, resp. zákonného zástupce či opatrovníka), tak aby byly zajištěny podmínky pro poskytování zdravotních služeb.

 NahoruOznamovací povinnost

Z ústavního zakotvení osobní svobody člověka vyplývá, že zásah do tohoto základního práva je podroben dohledu a kontrole. Poskytovatel je proto povinen oznámit hospitalizaci provedenou bez souhlasu pacienta podmíněnou jeho zdravotním stavem do 24 hodin od přijetí do zdravotnického zařízení soudu. Pokud by se během těchto prvních 24 hodin hospitalizace podařilo souhlas pacienta s hospitalizací dodatečně získat (jeho zdravotní stav by se zlepšil natolik, že by byl schopen souhlas udělit), povinnost oznamovat hospitalizaci soudu odpadá.

Řízení před soudem probíhá podle ustanovení § 66 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních…