dnes je 27.7.2024

Input:

Nález 103/2006 SbNU, sv.41, K osvobození od soudního poplatku a zastavení řízení pro nezaplacení poplatku

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 41, nález č. 103

IV. ÚS 776/05

K osvobození od soudního poplatku a zastavení řízení pro nezaplacení poplatku

Krajský soud tím, že současně potvrdil jak rozhodnutí okresního soudu o nepřiznání osvobození od soudního poplatku, tak i rozhodnutí téhož soudu, jímž bylo řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno, odepřel stěžovatelce reálnou možnost soudní poplatek zaplatit a pokračovat v řízení. Tímto postupem porušil ústavně zaručené právo stěžovatelky na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod, neboť stěžovatelce znemožnil domáhat se zákonem stanoveným postupem ochrany jejích práv.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické - ze dne 22. května 2006 sp. zn. IV. ÚS 776/05 ve věci ústavní stížnosti L. R. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 9. 2005 č. j. 15 Co 453/2005-275, č. j. 15 Co 454/2005-275 a proti usnesení Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 22. 7. 2005 č. j. 9 C 69/2002-271, jimiž byla zamítnuta žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a potvrzeno usnesení, kterým bylo zastaveno odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku.

Výrok

I. Výroky II a III usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 9. 2005 č. j. 15 Co 453/2005-275, č. j. 15 Co 454/2005-275 se zrušují.

II. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění

I.

Ústavnímu soudu byl dne 5. 12. 2005 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů. Výrokem I usnesení Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“) ze dne 7. 9. 2005 č. j. 15 Co 453/2005-275 a č. j. 15 Co 454/2005-275 krajský soud potvrdil usnesení Okresního soudu Plzeň-jih (dále jen „okresní soud“) ze dne 22. 7. 2005 č. j. 9 C 69/2002-271, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků; výrokem II téhož usnesení krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu ze dne 24. 5. 2005 č. j. 9C 69/2002-255, kterým bylo zastaveno odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku.

Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti namítala, že krajský soud rozhodl o odvolání proti usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků a o odvolání proti usnesení o zastavení řízení v tentýž den jediným rozhodnutím, byť označeným dvěma jednacími čísly. Stěžovatelka v této souvislosti odkázala na ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) a § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, z nichž vyplývá, že dokud nebylo rozhodnuto o odvolání stěžovatelky proti usnesení okresního soudu ze dne 22. 7. 2005 č. j. 9 C 69/2002-271, kterým byla zamítnuta žádost o osvobození od soudních poplatků, nelze pravomocně rozhodnout o zastavení řízení z důvodů nezaplacení soudního poplatku. Dle názoru stěžovatelky ji měl

Nahrávám...
Nahrávám...