dnes je 27.2.2024

Input:

Zdravotní pojištění a vliv nemoci u lékaře - podnikatele

8.2.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.1.17
Zdravotní pojištění a vliv nemoci u lékaře – podnikatele

Ing. Antonín Daněk

V případě nemoci lékaře–osoby samostatně výdělečně činné je ve zdravotním pojištění důležité, jak dlouho tato nemoc trvá. Pokud se jedná o krátkodobou záležitost, nemusí mít nemoc podstatný vliv na provozování lékařské praxe. Ovšem při déletrvajícím onemocnění mohou pro OSVČ-lékaře nastat i docela závažné komplikace. A právě na situace související s nemocí OSVČ pamatuje do určité míry také úprava platná ve zdravotním pojištění, kdy cílem zákonodárce je poskytnout osobám samostatně výdělečně činným určitou úlevu jak při placení záloh na pojistné, tak při celkové platbě pojistného za rozhodné období kalendářního roku ve vazbě na minimální vyměřovací základ platný pro OSVČ.

Placení záloh na pojistné

OSVČ jako jediná ze skupin plátců pojistného na zdravotní pojištění platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Pokud OSVČ zahajuje svoji samostatnou výdělečnou činnost (SVČ) v roce 2024, platí v souvislosti s placením záloh následující pravidla.

SVČ – jediný, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavní zdroj příjmů

Minimální výše zálohy u OSVČ zahajujících v roce 2024 samostatnou výdělečnou činnost činí 2 968 Kč. Pokud bude lékař v měsíci zahájení podnikání vykonávat tuto svoji samostatnou výdělečnou činnost pouze po část kalendářního měsíce, nebo i třeba jen jeden den, považuje se z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ po celý kalendářní měsíc s povinností zaplacení zálohy alespoň 2 968 Kč i za tento měsíc. Na druhou stranu, úhradou (alespoň) minimální zálohy má pojištěnec v daném měsíci vyřešen svůj pojistný vztah. Zákon připouští, aby si OSVČ mohla v roce zahájení své samostatné výdělečné činnosti platit i vyšší zálohu než minimální 2 968Kč.

Samostatná výdělečná činnost – vedlejší zdroj příjmů

Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů lékaře neboli v zaměstnání je v roce 2024 odváděno pojistné nejméně z vyměřovacího základu 18 900 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne v roce 2024 podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné, vypočtené podle daňového základu za rozhodné období kalendářního roku 2024 pak v roce 2025 jednorázově doplatí do osmi dnů po podání přehledu. I v případě SVČ jako vedlejšího zdroje příjmů si může lékař přiměřené zálohy platit. Naopak, pokud by se v průběhu roku stala SVČ hlavním zdrojem příjmů lékaře, nemusel by být v zaměstnání dodržen minimální vyměřovací základ – v takovém případě by lékař-zaměstnanec formou čestného prohlášení dokladoval zaměstnavateli, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.

Osoba, za kterou platí pojistné stát

Tyto osoby jsou taxativně vyjmenovány v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Při placení pojistného mají tato dvě základní zvýhodnění:

  • v prvním kalendářním roce své SVČ nemusejí (ale mohou) platit zálohy na pojistné a

  • nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ, to znamená, že pojistné odvádějí za rozhodné období kalendářního roku stanovenou sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu.

Vykážou-li však tyto osoby za rok 2024 kladný hospodářský výsledek (daňový základ), zálohy již v příštím roce platit budou, a to podle výše dosažených příjmů, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.

Nová výše zálohy od podání Přehledu

Jestliže však lékař začal podnikat v roce 2023, případně v letech předcházejících, platí od měsíce podání přehledu za rok 2023 (tedy od kalendářního měsíce, ve kterém podá v roce 2024 Přehled) zálohy ve výši:

  • 0 Kč (pokud se při souběhu se zaměstnáním jedná o podnikání jako vedlejší zdroj příjmů anebo pokud pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ a za rok 2023 byla ve ztrátě),

  • 1 Kč a více (pokud pro OSVČ neplatí minimum a za rok 2023 byla ekonomicky "v plusu"),

  • 2 968 Kč a více (pokud pro OSVČ platí minimální vyměřovací základ, každopádně však alespoň 2 968 Kč od ledna 2024).

Nemoc OSVČ po část kalendářního měsíce

Rozhodným obdobím pro placení pojistného u OSVČ je kalendářní rok, jeho nejkratší poměrnou částí je pak kalendářní měsíc. Pokud OSVČ podniká třeba jen po část kalendářního měsíce, považuje se za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc. Jestliže nemoc trvá pouze po část kalendářního měsíce, nemá OSVČ v tomto směru žádnou úlevu, a pokud se jedná o jediný (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena alespoň minimální záloha neboli musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ.

Nemoc OSVČ po celý kalendářní měsíc

Zcela jiné podmínky však platí za situace, kdy nemoc OSVČ trvá po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce. V § 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. je uvedeno, že zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit (zpravidla kopií neschopenky), neboť za běžného stavu není zdravotní pojišťovně tato skutečnost známa, resp. ji nemůže předpokládat. Tuto okolnost lze sice dokladovat i se zpětnou platností, nicméně jejím opožděným oznámením vzniká problém jak na straně OSVČ, tak následně u zdravotní pojišťovny, kdy dodatečně dochází ke změně výše placené zálohy včetně navazujícího odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu platného pro OSVČ.

Placení pojistného

V případě nemoci musí OSVČ oznámit (a doložit) zdravotní pojišťovně období trvání nemoci, tj. její zahájení a ukončení, pro řešení případných nesrovnalostí se v dané

Nahrávám...
Nahrávám...