15.4.5.3
Zadržovací právo
Zadržovací (retenční) právo může uplatnit svým jednostranným úkonem
vůči dlužníkovi takový věřitel, který má u sebe dlužníkovu movitou věc, již by
byl jinak povinen dlužníkovi vydat.
Zvláštností zadržovacího práva je jeho vznik výlučně na základě
jednostranného úkonu věřitele, kterým vyjadřuje svou vůli věc zadržet
(§ 176 odst. 1 ObčZ). Smluvní vznik
zadržovacího práva nepřichází v úvahu.
NahoruPozitivní podmínky zadržení
Zadržovací právo lze uplatnit zásadně k zajištění splatné
pohledávky, tedy pohledávky, na niž má v okamžiku zadržení věřitel již nárok. K
zajištění dosud nesplatné pohledávky je možno movitost zadržet jedině tehdy,
pokud byl proti dlužníkovi podán návrh na konkurz. Pokud však navrhovatelem
konkurzu nebude sám věřitel, je velmi těžko představitelné, že se o jeho podání
dozví.
NahoruOznamovací povinnost
Věřitel, který movitost dlužníka zadržel, je povinen vyrozumět ho o
zadržení a jeho důvodech, a to bez zbytečného odkladu. Jestliže smlouva, na
jejímž základě má věc u sebe, byla uzavřena písemně, musí být i vyrozumění
písemné.
Zvláštní situace nastává u zadržovacího práva, které vzniká podle § 672 odst. 2…