Úrok z prodlení za pozdní platbu daně

7.1.9.2

Úrok z prodlení za pozdní platbu daně

Ing. Ivan Macháček

Společným ustanovením o úrocích je znění § 251a DŘ, z něhož vyplývá:

• Úrok vzniká za každý jednotlivý den, kdy jsou splněny podmínky pro jeho vznik;

• Úrok se nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1 000 Kč.

Společným ustanovením o úrocích hrazených daňovým subjektem je znění § 251b DŘ, kde se uvádí:

• Úrokem hrazeným daňovým subjektem je a) úrok z prodlení, b) úrok z posečkané částky;

• Vznikne-li úrok hrazený daňovým subjektem, je daňový subjekt povinen jej uhradit správci daně;

• Do evidence daní správce daně předepíše úrok hrazený daňovým subjektem, u kterého a) dosud trvají podmínky pro jeho vznik, vyžaduje-li to stav osobního daňového účtu daňového subjektu, nebo b) pominuly podmínky pro jeho další vznik;

• Úrok hrazený daňovým subjektem u záloh vzniká do dne splatnosti zálohované daně.

Ze znění § 252 DŘ vyplývá:

• Základem pro výpočet úroku z prodlení je splatná daň, která nebyla uhrazena, nebo vratka vzniklá v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně;

• Úrok z prodlení vzniká:

a) od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby; stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení, nebo

b) ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu nebo daně, anebo předepsání zálohy na daňový odpočet do dne její platby;

• Úrok z prodlení nevzniká po dobu posečkání, u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele, a to ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti, v případě příslušenství daně a v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy;

• Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které stanoví výši úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů;

• Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik.

V souladu s § 166 DŘ se za den platby považuje:

• u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla platba připsána na účet správce daně,

• u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala,

• u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.

Daňový subjekt musí počítat s tím, že při bezhotovostním převodu je daň uhrazena až připsáním platby na účet správce daně. Podá-li například daňový subjekt daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2021 v elektronické podobě až v krajním zákonném termínu 2. 5. 2022, musí dát bance příkaz k úhradě splatné daně tak, aby nejpozději v toleranční lhůtě čtyř dnů byla částka připsána na účet správce daně.

Pokud daňový subjekt podá v opožděném termínu daňové přiznání a současně uhradí i daň v opožděném termínu, musí zaplatit nejen pokutu za opožděné podání daňového přiznání, ale i úrok z prodlení za pozdní uhrazení své daňové povinnosti.