Uplatnění výše minimální a průměrné mzdy v zákoně o daních z příjmů

7.3.8

Uplatnění výše minimální a průměrné mzdy v zákoně o daních z příjmů

Ing. Ivan Macháček

V zákoně o daních z příjmů nalezneme několik ustanovení, ve kterých jsou stanovené daňové limity ovlivněny výší minimální mzdy a výší průměrné mzdy. V roce 2024 činí minimální mzda 18 900 Kč/měsíc na základě nařízení vlády č. 396/2023 Sb. a průměrná mzda 43 967 Kč/měsíc je odvozena z nařízení vlády č. 286/2023 Sb. Ukážeme si, k jakým změnám těchto limitů z výše uvedených důvodů v zákoně o daních z příjmů došlo.

 NahoruMinimální mzda podle zákoníku práce

Zákoník práce (ZP) rozeznává dva pojmy – minimální mzda (§ 111 ZP) a zaručená mzda (§ 112 ZP).

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3 ZP, přičemž mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Základními pracovněprávními vztahy podle § 3 ZP jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). V souladu s § 111 odst. 2 ZP výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku, s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Na základě nařízení vlády č. 396/2023 Sb. činí od 1. 1. 2024 základní sazba minimální měsíční mzdy 18 900 Kč a základní sazba minimální hodinové mzdy 112,50 Kč.

Zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru. Nejnižší úroveň zaručené mzdy podle § 112 odst. 2 ZP a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku, s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví ZP v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací zařazených do 8 skupin prací a na základě nařízení vlády č. 396/2023 Sb. činí výše zaručené mzdy v roce 2024 od 18 900 Kč za měsíc (1. skupina prací) do 37 800 Kč za měsíc (8. skupina prací).

Vývoj základní měsíční sazby minimální mzdy od roku 2014 do roku 2024

 NahoruUplatnění minimální mzdy v limitech zákona o daních z příjmů

Minimální mzda je pro účely daně z příjmů definována v § 21g ZDP jako měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy, účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti. Zákon o daních z příjmů uvádí následující ustanovení, jejichž údaje a limity se odvolávají na výši minimální mzdy.

 NahoruVliv minimální mzdy na osvobození vyplácených důchodů od daně z příjmů

Podle § 4 odst. 1 písm. g) ZDP (označení písmene dle zákona č. 349/2023 Sb.) je od daně z příjmů osvobozena za zdaňovací období (kalendářní rok) z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku; do této částky se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů.

Zatímco za kalendářní rok 2023 byla osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 17 300 Kč x 36 = 622 800 Kč, pak za kalendářní rok 2024 je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 18 900 Kč x 36 = 680 400 Kč. S ohledem na tento limit bude převážná většina vyplácených důchodů v letošním roce osvobozena od daně z příjmů. K překročení této výše pro osvobození od daně z příjmů může prakticky dojít pouze v případě souběhu vypláceného starobního důchodu a penze ze zahraničí v souvislosti s dřívějším zaměstnáním poplatníka v zahraničí.

 NahoruPřekročení hranice pro osvobození důchodu

 NahoruVliv minimální mzdy na uplatnění ročního daňového bonusu

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor v rozsahu a výši uvedeném v § 35c a § 35d ZDP. Toto daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou:

• slevy na dani,

• daňového bonusu,

• nebo slevy na dani a daňového bonusu.

Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daň vypočtená podle § 16 ZDP snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba ZDP, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem, který může poplatník uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. Omezující podmínka pro uplatnění daňového bonusu v § 35c odst. 4 ZDP stanoví, že daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období má příjem podle § 6 (příjem ze závislé činnosti) nebo § 7 (příjem ze samostatné činnosti) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Zatímco pro možnost výplaty daňového bonusu v roce 2023 musela činit výše příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 17 300 Kč x 6 = 103 800 Kč, pak v roce 2024 musí činit výše příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 18 900 Kč x 6 = 113 400 Kč.

 NahoruUplatnění daňového bonusu

 NahoruUplatnění daňového bonusu