Společnost s ručením omezeným

15.7.3

Společnost s ručením omezeným

15.7.3.1

Založení a vznik společnosti s ručením omezeným

Mgr. Jindřich Šimberský

 NahoruA) Založení společnosti s ručením omezeným

 NahoruObecná charakteristika s.r.o.

Společnost s ručením omezeným je společností, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno úplné splacení vkladů do obchodního rejstříku. Společníci přitom ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku.

Společnost s ručením omezeným může být založena jedním i více zakladateli. Zakladatelem přitom může být jak fyzická, tak i právnická osoba, a to jak česká, tak i zahraniční. Je třeba ale upozornit na to, že pokud je jediným zakladatelem společnosti fyzická osoba, platí určitá omezení, kdy jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným. Další omezení stanoví zákon pro zakladatele (společníky) – společnosti s ručením omezeným s jediným společníkem, neboť společnost s ručeným omezeným s jediným společníkem, ať už je jím fyzická či právnická osoba, nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným (jedná se o tzv. zákaz řetězení jednočlenných společností s ručením omezeným). Společnost s ručením omezeným může mít maximálně 50 společníků.

 NahoruSpolečenská smlouva

Zakládají-li společnost s ručením omezeným dvě a více osob, činí tak společenskou smlouvou. Společenská smlouva o založení společnosti s ručením omezeným musí mít formu notářského zápisu. Zakladatel se může nechat při uzavírání společenské smlouvy zastoupit zmocněncem vybaveným pro tento účel plnou mocí, v takovém případě však musí být podpis zakladatele (zmocnitele) na plné moci úředně ověřen. Plná moc se poté připojuje ke společenské smlouvě pořízené ve formě notářského zápisu.

 NahoruZakladatelská listina

Zakládá-li společnost s ručením omezeným jediný zakladatel, nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina, která musí být rovněž vyhotovena ve formě notářského zápisu. Zakladatelská listina musí obsahovat stejné podstatné části (náležitosti) jako společenská smlouva a o zastoupení jediného zakladatele při přijímání zakladatelské listiny platí totéž, co již bylo shora uvedeno u zastoupení zakladatele při přijímání společenské smlouvy.

 NahoruPodstatné náležitosti společenské smlouvy

Společenská smlouva i zakladatelská listina musí obsahovat podstatné (obligatorní) části (náležitosti) dle § 110 ObchZ. Bez těchto náležitostí by byla společenská smlouva neplatná, proto je třeba si dát dobrý pozor a do společenské smlouvy všechny podstatné náležitosti uvést. Jsou jimi:

• obchodní firma a sídlo společnosti;

• určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby, nebo jména a bydliště fyzické osoby;

• předmět podnikání (činnosti);

• výše základního kapitálu a výše vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu;

• jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti;

• jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje;

• určení správce vkladu;

• určení rezervního fondu;

• určení jiných údajů, které vyžaduje obchodní zákoník.

K podstatným náležitostem společenské smlouvy uvedeme stručné vysvětlení:

 Nahoru1. Obchodní firma společnosti

Jak již bylo uvedeno výše, určení obchodní firmy společnosti s ručením omezeným je obligatorní náležitostí společenské smlouvy ve smyslu § 110 odst. 1 písm. a) ObchZ. Kdyby společenská smlouva obchodní firmu neobsahovala, byla by neplatná. Obchodní firma společnosti s ručením omezeným se tvoří ze základu (kmene) a povinného dodatku, jímž je dodatek právní formy, který může znít: "společnost s ručením omezeným“ nebo "spol. s r.o.“ či "s.r.o.“. V souladu se společenskou smlouvou pak musí být dodatek právní formy uveden v návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku a v usnesení o zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Kmen obchodní firmy lze u společnosti s ručením omezeným tvořit libovolně, tzn. odvozovat ho z předmětu podnikání, od jména zakladatele či zakladatelů, lze ho tvořit fantazijně i smíšeně.

 Nahoru2. Sídlo společnosti

Sídlo společnosti je rovněž podstatnou náležitostí společenské smlouvy. Pokud bude uvedení sídla společnosti ve společenské smlouvě chybět, bude smlouva z tohoto důvodu neplatná. Povinnost uvést ve společenské smlouvě sídlo upravuje § 110 odst. 1 písm. a) ObchZ.

Občanský zákoník již v § 19c nestanoví, že sídlo musí být určeno adresou, kde právnická osoba sídlí skutečně, tedy místem, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat. Byla tedy opuštěna tzv. koncepce skutečného sídla a přiklonilo se ke koncepci tzv. fiktivního sídla, tedy sídla, které je uvedeno ve společenské smlouvě či zapsané v obchodním rejstříku. Zákon tedy nyní nestanoví povinnost určit a zapsat do obchodního rejstříku skutečné sídlo právnické osoby, nicméně v ustanovení § 19c odst. 3 ObčZ je stanoveno, že "každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby“. Aby se ale mohly třetí osoby skutečného sídla dovolat, je samozřejmě třeba, aby o skutečném sídle právnické osoby věděly. Podnikatel, který je fyzickou osobou, je podle ustanovení § 2 odst. 3 ObchZ povinen i nadále zapisovat do obchodního rejstříku, případně do jiné zákonem upravené evidence (zejména živnostenského rejstříku) své skutečné místo podnikání.

Sídlo právnické osoby nesmí být v bytě, pokud to odporuje povaze právnické osoby nebo rozsahu její činnosti.

Ve smlouvě či zakladatelské listině nemusí být uváděna úplná adresa sídla společnosti, ale plně postačí jen název obce (např. PRAHA, BRNO atd.), v níž se bude sídlo nacházet.

Ke změně sídla dochází již okamžikem rozhodnutí o změně, nikoliv až zápisem do obchodního rejstříku (jde o tzv. deklaratorní zápis). Rozhodnutí o změně sídla je rozhodnutím o obchodním vedení společnosti a jako takové spadá do působnosti jednatele společnosti coby statutárního orgánu. Změnu sídla již dnes není třeba oznamovat živnostenskému úřadu, pokud bude zapsána do obchodního rejstříku. Živnostenskému úřadu se oznamují pouze takové změny, které si nejsou živnostenské úřady schopny opatřit z databází, které má veřejná správa k dispozici, např. z obchodního rejstříku. Změna sídla společnosti se tak do živnostenského rejstříku promítne automaticky. V případě, že změna nebude zapsána do obchodního rejstříku, bude třeba živnostenskému úřadu změnu sídla oznámit.

S účinností od 1. ledna 2012 dle § 37 odst. 2 ObchZ platí, že podnikatel je povinen mít právní důvod užívání prostor, do nichž umístil své sídlo, po celou dobu, kdy jsou tyto prostory zapsány coby jeho sídlo, případně místo podnikání u fyzických osob v obchodním rejstříku. Smyslem této úpravy je mj. ochrana vlastníků nemovitostí, kteří předmětné prostory pronajímají podnikatelům, pro případ, že nájemní či jiný užívací vztah k prostorám zanikne. V takovém případě je společnost na výzvu soudu povinna kdykoli prokázat, že disponuje právním titulem k užívání prostor, do nichž umístila své sídlo, neboť v opačném případě se vystavuje sankcím, které mohou vyústit až ve zrušení společnosti a její výmaz z obchodního rejstříku.

Právní důvod užívání prostor lze prokázat několika způsoby, nejčastěji se v praxi rejstříkovému soudu spolu s návrhem na zápis sídla, resp. změny sídla dokládá písemné prohlášení vlastníka či jiného oprávněného uživatele nemovitosti, bytu či nebytového prostoru, že souhlasí s umístěním sídla v těchto prostorách. Takové prohlášení nesmí být starší než tři měsíce a podpis oprávněné osoby musí být úředně ověřen. Vedle prohlášení lze též oprávněné užívání prostor doložit také originálem či úředně ověřenou kopií nájemní smlouvy, případně podnájemní smlouvy.

 Nahoru3. Společníci

Společníky společnosti s ručením omezeným mohou být, jak výše uvedeno, právnické i fyzické osoby. U společníka – právnické osoby – se uvádí obchodní firma nebo název a sídlo. Obchodní firma se uvádí u podnikatele – právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku. Název se uvádí u právnické osoby nezapsané v obchodním rejstříku. U společníka – fyzické osoby – se uvádí jméno, příjmení a bydliště. Ve společenské smlouvě nemusí být uvedeno rodné číslo, popř. datum narození fyzických osob a identifikační čísla právnických osob. V návrhu na zápis společnosti s ručením omezeným však musí být tyto údaje uvedeny. Vzhledem k tomu, že rodné číslo každé fyzické osoby je obecně považováno za citlivý údaj, neuvádí se rodná čísla ve výpisu z obchodního rejstříku, který je každému veřejně přístupný, ale pouze v neveřejné vnitřní části informačního systému obchodního rejstříku sloužící pro účely rejstříkových soudů a státní správy. Rodné číslo je ve výpisu z obchodního rejstříku nahrazeno datem narození dané fyzické osoby. Totéž platí i pro zveřejňování v Obchodním věstníku. Bude-li však rodné číslo uvedeno v listinách zakládaných do sbírky listin obchodního rejstříku, budou tyto listiny zveřejněny včetně rodného čísla. Z uvedeného důvodu doporučujeme na všech listinách zakládaných do sbírky listin uvádět toliko datum narození a rodné číslo uvádět pouze v návrhu na zápis do obchodního rejstříku.

 Nahoru4. Předmět podnikání

Předmět podnikání je další z podstatných náležitostí společenské smlouvy (srov. § 110 odst. 1 písm. c) ObchZ). Společnost s ručením omezeným může být založena i za jiným než podnikatelským účelem (srov. § 56 odst. 1 ObchZ).

 NahoruPředmět činnosti

Je-li společnost s ručením omezeným zakládána za jiným než podnikatelským účelem, obsahuje společenská smlouva předmět činnosti – například charitativní činnost.

 NahoruPodnikatelská činnost

Je-li společnost zakládána za podnikatelským účelem, musí smlouva obsahovat předmět (předměty) podnikání. Společnost s ručením omezeným může provozovat podnikatelské činnosti, které jsou upraveny živnostenským zákonem, zvláštními předpisy (např. obchodování s cennými papíry, provozování sázek, her a loterií), i činnosti, které jsou vyjmuty z působnosti živnostenského zákona a jsou vázány na podnikání fyzické osoby (např. auditorské služby, daňové poradenství, právní poradenství atd.). Obchodní společnost, tudíž i společnost s ručením omezeným může vykonávat podnikatelskou činnost, která je podle zvláštních předpisů vázána na podnikání fyzické osoby, jen je-li prokázáno, že tato činnost bude vykonávána pomocí fyzických osob, které jsou k tomu oprávněny podle zvláštních předpisů (viz § 56 odst. 3 ObchZ). Pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny, se rozumí, že taková osoba je společníkem společnosti, je v zaměstnaneckém poměru vůči společnosti či je se společností ve vztahu obchodněprávním. Předmětem podnikání společnosti s ručením omezeným však nemohou být činnosti, které jsou vyhrazeny zákonem státu nebo určené právnické osobě.

 Nahoru5. Základní kapitál a vklad

Výše základního kapitálu a výše vkladu každého společníka je podstatnou náležitostí společenské smlouvy (srov. § 110 odst. 1 písm. d) ObchZ). Výše základního kapitálu společnosti musí činit alespoň 200 000 Kč (viz § 108 odst. 1 ObchZ) a výše vkladu společníka alespoň 20 000 Kč (viz § 109 odst. 1 ObchZ). Na základním kapitálu společnosti se může společník podílet vždy pouze jedním vkladem. Jestliže se společník účastní dalším vkladem, zvyšuje se odpovídajícím způsobem jeho původní vklad. Výše vkladu může být pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně, musí však být dělitelná na celé tisíce. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno celé emisní ážio, všechny nepeněžité vklady a na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30 %. Celková výše splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněžitých vkladů musí činit alespoň 100 000 Kč. Zbytek peněžitého vkladu každého společníka musí být splacen podle § 113 ObchZ nejpozději do 5 let od vzniku společnosti. Společenská smlouva může stanovit lhůtu jinou, ne však delší než 5 let. Je-li společnost zakládána jediným zakladatelem, může být zapsána do obchodního rejstříku, jen když je v plné výši splacen její základní kapitál.

Pokud vznikla společnost s ručením omezeným před novelou obchodního zákoníku provedenou zákonem 370/2000 Sb. a její základní kapitál činí pouze 100 000 Kč, není povinna zvýšit základní kapitál do výše stanovené novelou obchodního zákoníku (tzn. na 200 000 Kč), nemůže však rozhodnout o snížení základního kapitálu pod částku stanovenou tímto zákonem. Bude-li však tato společnost zvyšovat základní kapitál, musí jej zvýšit alespoň na 200 000 Kč.

 NahoruVklady

Vklady do společnosti mohou být jak peněžité tak i nepeněžité.

 NahoruPeněžité vklady

Peněžitým vkladem se rozumí souhrn peněžních prostředků. Peněžité vklady musí být splaceny na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, který za tím účelem zřídí správce vkladu na firmu zakládané společnosti. Banka neumožní disponovat se splacenými vklady na tomto účtu dříve, než bude společnost zapsána do obchodního rejstříku, ledaže je prokázáno, že jde o úhradu zřizovacích výdajů anebo o vrácení vkladů upisovatelům (viz § 109 odst. 3 ObchZ ve vazbě na § 163a odst. 4 ObchZ).

 NahoruNepeněžité vklady

Předmětem nepeněžitého vkladu může být věc nemovitá a věc movitá, právo, podnik nebo jeho část, know-how, pohledávka, právo užívání nebo požívání nebo jiná penězi ocenitelná hodnota. Nepeněžitým vkladem může být jen takový majetek, jehož hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání. Vklady spočívající v závazcích týkajících se provedení prací nebo v poskytování služeb jsou zakázány. Předmět nepeněžitého vkladu musí být uveden ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině společnosti. Dále musí být uvedena částka, která se započítává na vklad společníka. Nepeněžitý vklad musí být plně splacen před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Hodnota nepeněžitého vkladu do společnosti s ručením omezeným se stanoví podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, který je jmenován za tím účelem soudem.

 NahoruVklad podniku a části podniku

Spočívá-li vklad v podniku nebo jeho části, použijí se přiměřeně ustanovení o smlouvě o prodeji podniku. Jsou-li součástí podniku nemovitosti, musí být ve smlouvě o vkladu podniku obsaženo též prohlášení podle § 60 odst. 1 ObchZ (viz § 59 odst. 5 ObchZ).

 NahoruVklad pohledávky

Spočívá-li nepeněžitý vklad nebo jeho část v převodu pohledávky, použijí se přiměřeně ustanovení o postoupení pohledávky (viz § 59 odst. 5 ObchZ a § 524 ObčZ). Společník, který převedl na společnost jako nepeněžitý vklad pohledávku, ručí za její dobytnost až do výše jejího ocenění.

 NahoruZapočtení pohledávky za společností

Pohledávka vůči společnosti nemůže být předmětem nepeněžitého vkladu do této společnosti. Tato pohledávka může být započtena proti pohledávce společnosti na splacení vkladu nebo emisního kurzu, ale jen pokud tak stanoví obchodní zákoník. Právní úprava společnosti s ručením omezeným toto započtení připouští, vysloví-li se započtením souhlas valná hromada při zvyšování základního kapitálu (viz § 108 odst. 2 ObchZ).

 NahoruSplacení vkladů

Postup při splácení nepeněžitých vkladů je upraven v § 60 odst. 2 ObchZ.

 NahoruSplacení nemovitosti

Je-li nepeněžitým vkladem nemovitost, musí vkladatel předat správci vkladu písemné prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem. Předáním tohoto prohlášení spolu s předáním nemovitosti správci vkladu je vklad spočívající v nemovitosti splacen.

 NahoruSplacení věci movité

Je-li nepeněžitým vkladem věc movitá, je vklad splacen předáním věci správci vkladu, pokud nebylo ve společenské smlouvě či zakladatelské listině stanoveno něco jiného.

 NahoruSplacení know-how

Nepeněžitý vklad, který spočívá v know-how, je splacen uzavřením písemné smlouvy o vkladu, kterou uzavírá vkladatel se správcem vkladu, který jedná jménem společnosti. Vedle uzavření smlouvy o vkladu se vyžaduje i předání dokumentace, v níž je know-how zachyceno. O předání dokumentace, v níž je know-how zachyceno, musí být sepsán mezi vkladatelem a správcem vkladu zápis.

 NahoruSplacení podniku

Ke splacení podniku nebo jeho části se vyžaduje rovněž uzavření písemné smlouvy o vkladu. Vedle této smlouvy se vyžaduje i předání podniku nebo jeho části správci vkladu. O předání podniku nebo jeho části musí být sepsán mezi vkladatelem a správcem vkladu zápis.

 NahoruSplacení ostatních nepeněžitých vkladů

U ostatních nepeněžitých vkladů je vklad splacen uzavřením písemné smlouvy o vkladu. Tato smlouva musí zajistit dohled správce vkladu nad plněním do vzniku společnosti. Smlouva o vkladu je podle § 261 odst. 3 písm. g) ObchZ absolutním obchodem, což znamená, že bez ohledu na povahu účastníků se tento závazkový vztah řídí vždy obchodním zákoníkem.

 NahoruPřechod vlastnického práva ke vkladům

Vlastnické právo ke vkladům nebo jejich částem přechází na společnost dnem jejího vzniku. Výjimkou jsou nemovitosti a majetkové hodnoty, ke kterým se příslušné právo nabývá zápisem do zvláštní evidence. Vlastnické právo k nemovitosti nabývá společnost vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí. Návrh na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva společnosti ke vkládané nemovitosti do příslušného katastrálního úřadu se podává bezodkladně po zápisu společnosti do obchodního rejstříku. U majetkových hodnot, u kterých se příslušné právo nabývá zápisem do zvláštní evidence, nabývá ho společnost až účinností tohoto zápisu. Nepřejde-li na společnost majetkové právo k předmětu nepeněžitého vkladu, přestože se nepeněžitý vklad považuje za splacený, je společník, který se k poskytnutí tohoto vkladu zavázal, povinen zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích a společnost je povinna vrátit nepeněžitý vklad, který převzala, ledaže jej byla povinna vydat oprávněné osobě (viz § 59 odst. 2 ObchZ).

Nedosáhne-li v době vzniku společnosti hodnota nepeněžitého vkladu částky stanovené při jejím založení, je společník, který splatil tento vklad, povinen doplatit rozdíl v penězích, nevyplývá-li ze společenské smlouvy nebo stanov jiný způsob náhrady než v penězích (viz § 59 odst. 7 ObchZ).

 Nahoru6. Jednatel

Společnost s ručením omezeným má jednoho nebo více jednatelů. Počet jednatelů určuje společenská smlouva. Správně by měla společenská smlouva určit počet jednatelů společnosti (např. "Společnost má jednoho jednatele“ nebo "Společnost má dva jednatele“). V praxi nicméně dochází k tomu, že ve společenské smlouvě není…