15.6.2.24
Smlouva o běžném účtu
Smlouva o běžném účtu je upravena jako smluvní typ v § 708 až § 715 ObchZ. Smlouva o běžném účtu je absolutním
obchodem, tedy řídí se vždy ObchZ bez ohledu na to, kdo je jejím účastníkem.
Smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit do určité doby na určitou měnu
běžný účet pro jeho majitele.
Zákon předepisuje pro tuto smlouvu písemnou formu jako podmínku
vzniku.
NahoruVýznam smluvního typu
Praktický význam vzoru této smlouvy je spíše význam informativní. V
praxi je totiž obvyklé, že každá banka používá svůj vzor smlouvy o běžném účtu.
V praxi je tedy téměř nemožné, aby smlouva vznikala například výměnou
korespondence.
Vedle samotného textu smlouvy připojuje každá banka k této smlouvě
svoje obchodní podmínky. Tyto obchodní podmínky mají povahu podmínek ve smyslu § 273 odst. 1 ObchZ.
V praxi však nestačí na uvedené podmínky pouze ve smlouvě odkázat,
ale musí být zřejmé, že oběma stranám jsou v době uzavírání smlouvy známy nebo
že jsou k sobě připojeny.
Podle zákona o bankách jsou banky povinny ve svých provozovnách
písemnou formou informovat v českém jazyce o podmínkách bankovních obchodů a
služeb. V této souvislosti je třeba upozornit i na praxi banky, kdy se snaží
jednostranným způsobem zaměnit smlouvu, jejíž součástí jsou uvedené
podmínky.
Ustanovení smlouvy, které by jednostrannou změnu závislou jen na
vůli banky bez vymezení určitých objektivních podmínek umožňovalo, by bylo ze
zákona neplatné. K neplatnosti je však třeba ve smyslu § 267 odst. 1 ObchZ úkonu majitele účtu,
tedy dovolání se neplatnosti. Jde o neplatnost relativní a nikoli absolutní,
kdy je právní úkon neplatný přímo ze zákona.
NahoruPodstatné náležitosti smlouvy
Podstatnými náležitostmi této smlouvy je tedy závazek banky zřídit
běžný účet, určení doby, do níž má být běžný účet zřízen, a určení měny, na
kterou má být běžný účet zřízen.
Smluvní stranou vedle majitele účtu nemůže být nikdo jiný než banka
nebo osoba s povolením k provozování bankovní činnosti.
Majitelem účtu může být jakákoli právnická nebo fyzická osoba bez
ohledu na to, zda je podnikatelem či není.
Zákon výslovně ukládá, že ve smlouvě banka označí majitele účtu,
uvedením obchodní firmy nebo názvu a sídla majitele a jeho identifikačního
čísla, pokud bylo přiděleno.
Smlouva dále může obsahovat i uvedení osoby oprávněné nakládat s
peněžními prostředky na účtu a způsob nakládání, výši nebo způsob stanovení
výše úrokové sazby, období splatnosti úroků, které banka platí ze zůstatku
peněžních prostředků na účtu jeho majiteli, popřípadě ujednání, že úroky
nebudou placeny.
Dále mohou být ve smlouvě sjednány lhůty, v nichž oznamuje banka
majiteli účtu přijaté vklady a platby a provedené výplaty a platby a výši
zůstatku peněžních prostředků na účtu, a dále formu tohoto oznámení.
Konečně může smlouva obsahovat i výši nebo způsob stanovení výše
úplaty a způsob, jakým tuto úplatu majitel účtu bance zaplatí, popřípadě
ujednání, že úplata nebude bankou požadována. Výši úplaty lze sjednat i odkazem
na ceník banky.
NahoruOprávnění k nakládání s běžným účtem
S účtem je oprávněn nakládat jen majitel účtu. Jiná osoba než
majitel účtu může nakládat s účtem jen na základě zvláštní plné moci udělené
majitelem účtu a sepsané formou notářského zápisu. Byl-li zřízen účet pro více
osob, má každá z nich postavení majitele účtu. Spolumajitelé nakládají s účtem
společně, pokud se ve smlouvě o běžném účtu s bankou nedohodnou, že s účtem
nakládá jeden z nich. Nestanoví-li smlouva o běžném účtu nebo rozhodnutí soudu
něco jiného, jsou podíly všech spolumajitelů na zůstatku peněžních prostředků
na účtu stejné.
Banka je povinna přijímat na účet v měně, na kterou zní, vklady nebo
platby uskutečněné ve prospěch majitele účtu, a z peněžních prostředků na účtu
uskutečnit podle příkazu majitele účtu nebo osob oprávněných…