dnes je 6.12.2019
Input:

Prodej zdravotnického zařízení - lékařské praxe

2.3.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.8
Prodej zdravotnického zařízení – lékařské praxe

Mgr. Jakub Uher, Mgr. Bc. Martin Kůs, advokát v Praze

Prodej lékařské praxe – nestátního zdravotnického zařízení je v současné době v praxi často realizovaným úkonem. Lze se s ním zpravidla setkat u lékařů, kteří se z jakéhokoliv důvodu rozhodli ukončit svoji soukromou praxi. Mají však fungující vybavenou ordinaci a především pravidelné klienty, kteří představují zdroj příjmů zdravotnického zařízení. Úplatné převedení lékařské praxe tak zpravidla představuje nezanedbatelný jednorázový příjem.

V současné době se již vyskytují pochybnosti o legální možnosti takovéhoto převodu.

Ačkoli opakovaně byly zpracovány návrhy na zvláštní zákonnou úpravu tohoto převodu v některém z navrhovaných zdravotnických zákonů (například návrh zákona o zdravotnických zařízeních z dílny ministerstva zdravotnictví za ministra Julínka), nebyla zatím taková zvláštní právní úprava přijata.

Lékařská praxe jako obchodní závod

Při posuzování otázky převodu lékařské praxe bylo primárně nezbytné vyřešit, zda je nestátní zdravotnické zařízení obchodním závodem (dříve podnikem – k tomu viz dále). Odpověď na tuto otázku poskytl Nejvyšší soud ČR, který dospěl k závěru, že nestátní zdravotnické zařízení je podnikem.

Podnik byl v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ”), definován takto:

„Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit.

Podnik je věc hromadná. Na jeho právní poměry se použijí ustanovení o věcech v právním smyslu. Tím není dotčena působnost zvláštních právních předpisů vztahujících se k nemovitým věcem, předmětům průmyslového a jiného duševního vlastnictví, motorovým vozidlům apod., pokud jsou součástí podniku.

Nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský „NOZ”) 1. ledna 2014, došlo ke zrušení obchodního zákoníku. NOZ změnil i terminologii některých institutů, kdy pojem podnik se v novém kodexu již nevyskytuje. Nahradil jej však institut obchodního závodu.

Obchodní závod je definován v § 502 NOZ takto:

„Obchodní závod (dále jen „závod”) je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.”

Vzhledem k tomu, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu, není třeba se podrobně zabývat veškerými jednotlivými součástmi obchodního závodu.

Pro představu však lze stručně definovat základní složky závodu, který se skládá z:

  • hmotné složky [budovy (obchodní a výrobní prostory), stroje, materiál, zboží apod.],

  • osobní složky (obchodní vedení, zaměstnanci a jejich struktura a kvalifikace, jejich věkové složení apod.) a 

  • nehmotné složky [firma, obchodní tajemství, práva z duševního vlastnictví (případně ochranná známka, průmyslový vzor), know-how, umístění podniku, prodejnost zboží/služeb, zákazníci, goodwill, pohledávky, povolení k činnosti provozované závodem apod.].1

Pozornost ovšem každopádně zaslouží smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče, které mají poněkud výjimečný režim, jak bude popsáno níže. Taktéž vztah ke zdravotnické dokumentaci je nutno řešit zvláštním způsobem.

Převod prostřednictvím smlouvy o koupi závodu

Pokud má tedy být nestátní zdravotnické zařízení prodáváno jako obchodní závod, což je jedna z variant, je nutno splnit podmínky občanského zákoníku pro tento smluvní typ.

Vzhledem k faktu, že právní úprava smluvního typu, na jehož základě dochází k úplatnému převodu nestátního zdravotnického zařízení, doznala některých podstatných změn (které nejsou často ani odbornou veřejností dosud zcela zažity), uvedeme v tomto článku částečně i komparaci s předchozí právní úpravou obsaženou v ObchZ. 2

Úvodem považujeme za důležité uvést, že NOZ neupravuje zvláštní smluvní typ pro prodej závodu; budou se tak aplikovat obecná ustanovení o kupní smlouvě3 a dále pak zvláštní ustanovení o koupi závodu4.

Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

Prodávající má ze zákona povinnost upozornit kupujícího při ujednávání kupní smlouvy na vady věci, o nichž ví.

Koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. O koupi závodu se jedná rovněž v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu. Smluvní strany se tedy mohou dohodnout, že předmětem převodu závodu nebude nějaká položka; vyloučení této položky však nesmí ovlivnit charakter obchodního závodu.

Smlouva o koupi obchodního závodu tedy musí obsahovat dostatečnou specifikaci prodávaného závodu – zdravotnického zařízení tak, aby byl jednoznačně určen. Smlouva musí dále obsahovat kupní cenu nebo způsob jejího určení.

Převod činnosti zaměstnavatele

NOZ dále definuje, že koupě závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele5.

Převod činnosti zaměstnavatele je pak upraven v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce”).6

Při převodu činnosti zaměstnavatele nebo části činnosti zaměstnavatele nebo při převodu úkolů zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele; práva a povinnosti z kolektivní smlouvy přecházejí na přejímajícího zaměstnavatele na dobu účinnosti kolektivní smlouvy, nejdéle však do konce následujícího kalendářního roku.

Za úkoly nebo činnost zaměstnavatele se pro tyto účely považují zejména úkoly související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Za přejímajícího zaměstnavatele se bez ohledu na právní důvod převodu a na to, zda dochází k převodu vlastnických práv, považuje právnická nebo fyzická osoba, která je způsobilá jako zaměstnavatel pokračovat v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že uzavřením smlouvy o koupi obchodního závodu dochází k převzetí zaměstnanců kupujícím. Proto je vhodné před uzavřením smlouvy ze strany kupujícího mít k dispozici podklady týkající se zaměstnanců (zejména pracovní smlouvy apod.) tak, aby byl jasný přehled o tom, jaké pracovněprávní vztahy jsou navázány (a budou součástí převodu). Nevýhodně nastavené pracovní smlouvy (dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce) mohou pak představovat pro kupujícího zdravotnického zařízení problém při plánovaných personálních změnách.

Forma smlouvy o koupi závodu

Zcela odlišně od úpravy obsažené v ObchZ je v současné době řešena otázka formy smlouvy. ObchZ obligatorně vyžadoval písemnou formu smlouvy, NOZ již od této povinnosti upustil a od 1. 1. 2014 postačuje forma ústní. Výjimku pak tvoří případy, kdy jsou jednotlivé součásti závodu zapisovány do veřejného rejstříku (např. do katastru nemovitostí).

S ohledem na složitost celého procesu, jakož i na zachování míry jistoty obou smluvních stran jsou však i v dnešní době zpravidla uzavírány pouze písemné smlouvy o koupi obchodního závodu.

Náležitosti smlouvy o koupi závodu

V příslušné smlouvě musejí být jednoznačně určeny smluvní strany, tedy kupující a prodávající. Jejich identifikace nesmí vzbuzovat žádné pochybnosti. Lze tedy doporučit, aby tyto osoby byly identifikovány nikoliv pouze jménem a příjmením, ale také IČ, rodným číslem, místem podnikání, číslem OP apod.

Ve smlouvě o koupi závodu musí být dále specifikovány jednotlivé součásti obchodního závodu, a to tak, aby bylo jednoznačně určitelné, jaký závod je předmětem převodu.

Součástí smlouvy o koupi závodu by rovněž mělo být uvedení adresy místa (popř. více míst) zdravotnického zařízení, uvedení druhu a rozsahu poskytované zdravotní péče [forma zdravotní péče, obory zdravotní péče, popřípadě druh zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních službách”), nebo název zdravotní služby podle § 2 odst. 2 písm. d) až f) zákona o zdravotních službách, a to pro každé místo poskytování zdravotních služeb].

Do okamžiku nabytí účinnosti zákona o zdravotních službách7 byla problematika registrace nestátního zdravotnického zařízení upravena v zákoně č. 160/1992 Sb., o péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

Podle tohoto zákona obsahovalo rozhodnutí o registraci mimo jiné rovněž:

  • druh a rozsah poskytování zdravotní péče,

  • místo provozování nestátního zařízení včetně uvedení vlastnického nebo nájemního vztahu,

  • den zahájení provozování nestátního zařízení.

Pokud obchodní závod (zdravotnické zařízení), který je na základě smlouvy převáděn, byl provozován na základě rozhodnutí o registraci podle zákona č. 160/1992 Sb., pak lze doporučit, aby toto rozhodnutí (jeho kopie) bylo součástí smlouvy jako její příloha.

Toto rozhodnutí doporučujeme přiložit ke smlouvě i v případě, že je o provozování zdravotnického zařízení rozhodnuto na základě § 19 zákona o zdravotních službách8.

Ve smlouvě či jejích přílohách je pak vhodné uvést seznam movitých věcí, které jsou součástí obchodního závodu, jakož i uvedení smluv, případně pohledávek či závazků, pokud nějaké existují. Samozřejmě ideální je situace, kdy jsou závazky minimální, případně žádné.

Vzhledem k tomu, že převod závodu je neoddělitelně spjat s převodem činnosti zaměstnavatele, je namístě specifikovat blíže existující pracovněprávní vztahy mezi zdravotním zařízením a jeho zaměstnanci, tedy například uvést výčtem zaměstnance (zpravidla se jedná o lékaře a zdravotní sestry).

Zájemcům o koupi zdravotnického zařízení lze doporučit, aby v rámci předsmluvních jednání provedli analýzu existujících smluvních vztahů. Je přirozené, že zájmem nabyvatele obchodního závodu (zdravotnického zařízení) bude navázat smlouvy s obchodními partnery, které budou odpovídat jeho potřebám. Vyjde-li tedy při posuzování obsahu stávajících smluvních vztahů najevo, že tyto neodpovídají představám kupujícího, pak lze požadovat jejich ukončení nejpozději k okamžiku nabytí účinnosti převodu vlastnického práva ke zdravotnickému zařízení. Ne vždy je nezbytné přistupovat k terminaci dosavadních kontraktů, možné je dosáhnout i jejich změn.

Veškeré výše uvedené úkony však musí až do okamžiku účinnosti převodu závodu činit převodce!

Pohled zákona na otázku převzetí pohledávek

Aby nedocházelo ke zkracování práv věřitelů, popřípadě k poškozování nabyvatelů obchodních závodů, upravuje NOZ otázku přebírání dluhů při převodu obchodního závodu.

Úvodem je nutné upozornit na to, že koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náležejí. Pohledávka, jako aktivum, se tedy převádí na nabyvatele bez dalšího. Souhlas dlužníků není zapotřebí. Zákon pouze vyžaduje, aby prodávající bez zbytečného odkladu informoval své dlužníky o prodeji závodu (tím se dlužníci dozvědí o změně osoby věřitele).

Z dluhů zdravotnického zařízení však podle zákona kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Prokazování vědomí o existenci dluhů, které nebudou explicitně uvedeny ve smlouvě o koupi závodu, by mohlo způsobovat značné problémy – a to především v otázce dluhů, jejichž existenci musel nabyvatel rozumně předpokládat. Z tohoto důvodu je přínosné inkorporovat do smlouvy ustanovení, v němž bude převodcem deklarováno, že závazky spojené obchodním závodem, které jsou uvedené ve smlouvě, představují jediné závazky závodu.

Prodávajícím pak lze doporučit, aby si vyžádali souhlas věřitele s převzetím dluhu kupujícím. Absence udělení tohoto souhlasu nemá na převod závodu ani převod závazku žádný vliv, avšak pokud věřitel neudělí souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí za splnění dluhu prodávající.

Další povinností prodávajícího, kterou mu ukládá NOZ, je oznámit bez zbytečného odkladu svým věřitelům a dlužníkům, jejichž pohledávky a dluhy kupující koupí závodu nabyl, že závod prodal a komu.

Dlužno dodat, že ochrana věřitelů prodávajícího je upravena i v § 2181 NOZ, podle kterého platí: „Zhorší-li se prodejem závodu dobytnost pohledávky, má věřitel prodávajícího, který s prodejem nesouhlasil, právo domáhat se, aby soud rozhodl, že prodej závodu je vůči němu neúčinný. Toto právo zaniká, neuplatní-li je věřitel do jednoho měsíce ode dne, kdy se o prodeji dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne účinnosti smlouvy.“

Vliv odstoupení od smlouvy na závazky spojené s obchodním závodem

NOZ tuto otázku řeší následovně:

„Odstoupí-li některá ze stran od smlouvy, přecházejí na prodávajícího pohledávky a dluhy, které k závodu náleží; z dluhů však prodávající nabývá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu prodávajícím, ručí kupující za jeho splnění. Nabytí pohledávek prodávajícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek.

Kupující oznámí svým věřitelům a dlužníkům, jejichž pohledávky a dluhy prodávající nabyl, bez zbytečného odkladu, že závazek zanikl odstoupením od smlouvy.”

Postup je de facto identický s postupem uvedeným pro prodej závodu. Cílem citovaného ustanovení je opětovně ochrana věřitelů. Obecně platí, že s postoupením pohledávky nemusí dlužník souhlasit; zákonná úprava, která vyžaduje pouze notifikaci dlužníka, je tak zcela logická.

Jestliže věřitel pohledávky dal souhlas s převodem obchodního závodu na nového nabyvatele, nemusí souhlasit s opětovným převzetím dluhu původním převodcem. Tato situace může nastat např. tehdy, pokud původní vlastník není natolik solventní jako nabyvatel. V takovém případě tak bude kupující (nabyvatel) ručit za splnění dluhu.

Cena obchodního závodu

Smlouva musí obsahovat sjednanou cenu, přičemž se jedná o cenu smluvní – tedy je zcela na dohodě prodávajícího a kupujícího. Stanovení ceny může být určeno buď pevnou cenou (což v zásadě doporučujeme), nebo musí být obsažen způsob jejího určení (výpočtu). V případě nestátních zdravotnických zařízení – menších zařízení typu ordinace jednoho lékaře – je vždy vhodnější dohodnout se rovnou na konečné ceně. Pouze v případech větších celků, případně delšího časového odstupu mezi uzavřením smlouvy a realizací prodeje, je namístě uvažovat o stanovení způsobu výpočtu.

Pro sjednání ceny neplatí žádná závazná pravidla – jde o cenu smluvní. Existují odborníci specializující se na odhady praxí, tedy je možno zpracovat ocenění praxe (pro jednání o ceně mezi kupujícím a prodávajícím může jít o výraznou pomůcku). Ovšem ani výsledek takového nezávislého ocenění není pro smluvní strany závazný.

„Občanský zákoník dále ve vztahu k výši kupní ceny stanovuje, že se má za to, že je kupní cena ujednána na základě údajů o převáděném jmění v účetních záznamech o prodávaném závodu a ve smlouvě ke dni jejího uzavření; má-li smlouva nabýt účinnosti později, mění se kupní cena v závislosti na zvýšení nebo snížení jmění, k němuž došlo v mezidobí.”9

Důležité je rovněž sjednání podmínek – tedy způsobu a termínu úhrady kupní ceny. Zde je opět volné pole pro dohodu smluvních stran. Osobně za nejvhodnější a nejjistější pro obě strany považujeme využití notářské či advokátní úschovy, ze které je pak po realizaci prodeji obchodního závodu vyplácena předem složená kupní cena přímo k rukám prodávajícího. Pro případ, že se prodej ve sjednaném termínu nerealizuje, je pak kupní cena vrácena k rukám kupujícího.

Jinak lze samozřejmě sjednat úhradu formou záloh, splátek apod., je ovšem nutné vždy zvážit také daňové dopady zvoleného řešení.

Smlouva o prodeji obchodního závodu může obsahovat konkurenční doložku – tedy závazek prodávajícího, že po stanovenou dobu nebude provozovatelem nestátního zdravotnického zařízení, které by mohlo být konkurenčním pro zařízení kupujícího. Zakotvení konkurenční doložky do smlouvy má však zpravidla vliv na cenu převáděného