dnes je 29.3.2024

Input:

Organizace pracovnělékařských služeb

14.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.5
Organizace pracovnělékařských služeb

JUDr. Anna Janáková

Pokud se týče organizace pracovnělékařských služeb, ze začátku kodifikace pracovnělékařských služeb bylo pojetí jednotné a téměř bezvýjimečné. V průběhu aplikace právní úpravy pracovnělékařských služeb v praxi byly novelami zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, zaváděny nové způsoby organizace pracovnělékařských služeb reflektující potřeby a zájmy jak zaměstnavatelů, tak poskytovatelů pracovnělékařských služeb.

Poskytování PLS na základě písemné smlouvy

Zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (nabyl právní účinnosti od 1. dubna 2012, nicméně bylo stanoveno přechodné 1 roční období, kdy v oblasti závodních zdravotních služeb bylo možné řídit se ještě původní právní úpravou), byla zaměstnavateli uložena povinnost, pokud jde o práce, které jsou zařazené podle ZoOVZ do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté, anebo součástí práce je činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem, který je poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo poskytovatelem v oboru pracovní lékařství (§ 54 odst. 2 ZoSZS). Náležitosti takové smlouvy nebyly zákonem ani prováděcím předpisem stanoveny.

Pracovnělékařské prohlídky u registrujících poskytovatelů zaměstnanců

Hned od počátku právní úpravy pracovnělékařských služeb bylo stanoveno, pokud šlo o práce zařazené pouze do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a nebyla-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon byly podmínky stanoveny jinými právními předpisy, že zaměstnavatel mohl na základě své volby zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství, který byl registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání [§ 54 odst. 2 písm. b) ZoSZS].

Novelou právně účinnou od 1. listopadu 2017 byla podmínka rozšířena tak, že z této možnosti zajišťování PLS byly vyloučeny i práce kategorie první, pro jejíchž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem (tedy VoPLS).

Novelou právně účinnou od 1. listopadu 2017 bylo také výslovně stanoveno (§ 54 odst. 3 ZoSZS), že registrující poskytovatel zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání (pokud jiný právní předpis nestanoví jinak) je povinen na základě žádosti zaměstnavatele provést pracovnělékařskou prohlídku, posoudit zdravotní způsobilost k práci a vydat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci. Pro tuto činnost se registrující poskytovatel považuje za poskytovatele pracovnělékařských služeb.

Ostatní PLS na základě písemné smlouvy

V případě, že pracovnělékařské prohlídky zaměstnavatel zajišťoval registrujícími praktickými lékaři zaměstnanců (uchazečů o zaměstnání), bylo mu uloženo zajišťovat ostatní pracovnělékařské služby podle § 53 odst. 1 ZoSZS (zejména poradenství a dohled) (vždy) prostřednictvím poskytovatele PLS, s nímž uzavřel písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb.

Novelou právně účinnou od 1. listopadu 2017 byla tato podmínka „zvolněna” tak, že ostatní součásti pracovnělékařských služeb podle § 53 odst. 1 ZoSZS zaměstnavatel zajišťuje, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým pro zajištění konkrétní služby uzavře písemnou smlouvu. Je tak umožněno, aby zaměstnavatel uzavřel s poskytovatelem PLS smlouvu i jednorázově v případě potřeby, např. při častých dočasných pracovních neschopnostech zaměstnanců, fluktuaci zaměstnanců, výskytu nemocí z povolání nebo pracovních úrazů apod., kdy tyto okolnosti mohou svědčit o tom, že podmínky na pracovišti nejsou vyhovující.

PLS a bezpečnostní sbory

ZoSZS vymezil návaznost pro účely posuzování způsobilosti k práci, pracovnělékařských služeb a posuzování a uznávání nemocí z povolání příslušníků bezpečnostních sborů ve služebním poměru, na dotčené právní předpisy upravující „bezpečností sbory a ozbrojené síly” ve společných ustanoveních – § 69 ZoSZS.

ZoSZS k tomu účelu stanovil, že zaměstnavatelem se rozumějí též:

  1. bezpečnostní sbor, který vykonává práva a povinnosti podle jiného právního předpisu vůči fyzické osobě, která v bezpečnostním sboru vykonává službu,
  2. ozbrojené síly České republiky, které vykonávají práva a povinnosti podle jiného právního předpisu vůči příslušníkovi ve služebním poměru, který v nich vykonává službu,
  3. věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, vazby nebo zabezpečovací detence,
  4. služební orgán podle zákona o státní službě (výslovně doplněno novelizací právně účinnou od 1. listopadu 2017).

Zaměstnancem se rozumí též příslušník bezpečnostního sboru nebo příslušník ozbrojených sil České republiky ve služebním poměru nebo státní zaměstnanec podle jiného právního předpisu. Zaměstnancem se rovněž rozumějí osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, pokud jsou zařazeny do práce.

PLS a Vězeňská služba

Postavení odsouzených osob zařazených do práce upravuje zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů:

  • § 29 odst. 1, podle něhož je odsouzený, který byl zařazen do práce, povinen pracovat, pokud je k práci zdravotně způsobilý,

  • § 30, podle něhož věznice vytvářejí podmínky pro zaměstnávání odsouzených buď v rámci svého provozu, vlastní výroby nebo podnikatelské činnosti anebo smluvně u jiných subjektů; pokud jde o „smluvní subjekty”, tak ty poskytují za práci „dohodnuté plnění”, a to věznici – nikoliv odsouzeným,

  • § 32 odst. 1, podle něhož pracovní podmínky, pracovní doba a podmínky pro uložení přesčasové práce se řídí zvláštními právními předpisy vztahujícími se na zaměstnance v pracovním poměru).

Postup a organizace lékařské posudkové činnosti bývaly upraveny nařízením ministra spravedlnosti č. 5/2008, o lékařské posudkové činnosti v podmínkách Vězeňské služby České republiky u osob ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.

Součástí lékařské posudkové činnosti je i posudková činnost při zařazování obviněných a odsouzených do práce. Posudkovou činnost bylo třeba vztáhnout i na chovance ve

Nahrávám...
Nahrávám...