dnes je 9.5.2025

Input:

OPT/2 - Astigmatismus a jeho korekce

2.2.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer

4.2.2
OPT/2 – Astigmatismus a jeho korekce

Standard léčebného plánu

A. Identifikační údaje

Autor: Mgr. Sylvie Petrová
Editor: MUDr. Lenka Forýtková, CSc., MUDr. Aleš Bourek, Ph.D.
Oponent: Mgr. Petr Veselý, DiS.
Verze provedení: První autorská verze
Za zpracování a další aktualizaci doporučeného postupu odpovídá: CEESTAHC
Mgr. Sylvie Petrová
Autorská doména: CEESTAHC
Mgr. Sylvie Petrová
Kdo péči poskytuje: Oftalmolog, optometrista.
Odbornosti (dle číselníku VZP): 705, pro vztah optometristy k VZP není dosud stanovena zákonná norma.
Komu je péče poskytována: Pacientům s astigmatismem.
Poznámka: Standard není v konečné verzi a bude upravován na základě připomínek dalších odborníků, Univerzitní centrum por kvalitu ve zdravotnictví, LF MU Brno a CEESTAHC – Central and Eastern European Society of Technology Assessment in Health Care.

B. Věcný rámec standardu

B1. Vymezení věcného rámce standardu

Použité pojmy a zkratky:

Φ´0 – hodnota optické mohutnosti Gullstrandova schematického oka v akomodačním klidu

do – délka průměrného Gullstrandova oka

r – poloměr křivosti

n – index lomu

D – dioptrie, základní jednotka optické mohutnosti, resp. vrcholové lámavosti

OD – oculus dexter – pravé oko

OS – oculus sinister – levé oko

SČOO – Společenstvo českých optiků a optometristů

Definice onemocnění:

Astigmatismus je refrakční vada, při níž rovnoběžné paprsky přicházející k oku nevytváří v různých meridiánech své ohnisko v téže rovině, vytváří ohniskové linie ve vzájemně různém postavení.

Patofyziologie:

U astigmatismu nemá optický aparát oka ve všech meridiánech stejnou optickou mohutnost. Astigmatismus oka bývá způsoben vadou zakřivení rohovky, decentrací čočky nebo nerovnoměrně rozloženými hodnotami indexu lomu oční čočky při počínající kataraktě.

Klasifikace astigmatismu:

Astigmatismus lze klasifikovat z několika hledisek. Nejčastěji používanou klasifikací je dělení na:

  1. Astigmatismus pravidelný – regularis – má dva hlavní meridiány, které jsou na sebe vzájemně kolmé. V jednom je maximální a v druhém je minimální lomivost, rozdíl těchto hodnot udává tzv. astigmatickou diferenci, uprostřed je kroužek nejmenšího rozptylu.

    Pravidelný astigmatismus dělíme podle orientace a lomivostí hlavních meridiánů na přímý, nepřímý a astigmatismus šikmých os.

    1. Astigmatismus přímý – podle pravidla – fyziologický – má svislý meridián více lomivý než horizontální. Tato skutečnost je dána fyziologickým tlakem horních víček na rohovku, kdy vzniká fyziologický astigmatismus s větším zakřivení rohovky ve svislém meridiánu, který může dosahovat hodnoty až 1D.

    2. Astigmatismus nepřímý – proti pravidlu – je charakterizován plošším svislým meridiánem v porovnání s horizontálním poloměrem křivosti.

    3. Astigmatismus šikmých os – obliquus – oba hlavní meridiány jsou vzájemně postaveny šikmo pod úhly 45° a 135°, někteří autoři uvádí odchylku od horizontály, resp. vertikály o více než 20°.

    Klasifikace refrakčních vad

    Pravidelný astigmatismus klasifikujeme následně dle lokalizace ohniskových linií na astigmatismus jednoduchý, složený a smíšený.

    1. Astigmatismus jednoduchý – simplex – se vyznačuje jednou rovinou myopickou či hypermetropickou a druhou rovinou emetropickou. Koriguje se pomocí plancylindrických čoček.

    2. Astigmatismus složený – compositus – má obě ohniskové roviny buď myopické, nebo hypermetropické. Podle toho pak může jít o astigmatismus přímý, nepřímý nebo šikmých os, který je současně hypermetropický nebo myopický.

    3. Astigmatismus smíšený – mixtus – má jednu ohniskovou rovinu před a druhou za sítnicí.

    4. Astigmatismus ryze smíšený je charakteristický ohniskovou rovinou hypermetropickou a druhou myopickou, přičemž obě roviny se vytváří ve stejné vzdálenosti od sítnice. Je to speciální případ smíšeného astigmatismu.

  2. Astigmatismus biobliquus je charakterizován dvěma pravidelnými symetrickými hlavními řezy, které ale spolu svírají jiný než pravý úhel.

  3. Astigmatismus nepravidelný – irregularis – má v různých meridiánech různou lomivost. Vzniká v důsledku nepravidelností rohovky po úrazech, zánětech i při onemocnění rohovky (keratokonus). Tento typ astigmatismu je brýlemi nekorigovatelný, korekce je řešena speciální kontaktní čočkou nebo chirurgicky.

Celkový astigmatismus oka je součtem astigmatismu jednotlivých optických členů, tedy rohovky a oční čočky, malý podíl z celkové hodnoty, tzv. zbytkový astigmatismus, přináleží tvaru sítnice a rozložení světločivných elementů ve fovea centralis retinae.

Etiologie astigmatismu:

Křivkový astigmatismus se nejčastěji vyskytuje na přední ploše rohovky. Nízký stupeň astigmatismu o hodnotách +0,25 až +0,5 D nacházíme téměř u všech jedinců, nejčastěji ve formě pravidelného přímého fyziologického astigmatismu. Vyšší stupeň křivkového astigmatismu bývá většinou vrozený. Pokud je tvar rohovky sférický, převažuje v celkovém astigmatismu oka astigmatismus oční čočky.

Získaný křivkový astigmatismus je projevem ektatického onemocnění rohovky, proběhlého zánětu nebo prodělaného traumatu, vzniká také následkem chirurgických zákroků, jako jsou například keratoplastika, operace katarakty.

Indukovaný rohovkový astigmatismus vzniká jako následek tlaku chalazea, nádoru.

Poměrně častý je astigmatismus oční čočky, věršinou nedosahuje významnějších hodnot a zpravidla kompenzuje astigmatismus rohovky.

Astigmatismus z decentrace vzniká u traumatické subluxace čočky, často také fyziologicky při asymetrickém vyklenutí čočkového pouzdra. Významné hodnoty čočkového astigmatismu vznikají při již malých decentracích čočkového implantátu.

Indexový astigmatismus, který vzniká při počínajícím kalení oční čočky, může působit velice rušivě z důvodu monokulární diplopie, resp. polyplopie.

Klinické příznaky:

Astigmatismus ve spojení s hypermetropií vyvolává přechodné zamlžení obrazu, které zmizí po promnutí nebo zavření očí. Astenopické potíže bývají značné hlavně v případech, kdy zvýšené akomodační úsilí přináší výrazné zlepšení vidění. Proto je nalézáme hlavně u malých a středních hodnot, vysoké hodnoty zpravidla tyto potíže nepřinášejí. Často je zdrojem bolesti hlavy, neurastenie a podrážděnosti špatně korigovaný, resp. nesprávně zhotovenou korekční pomůckou indukovaný astigmatismus.

B2. Epidemiologické charakteristiky onemocnění

Výskyt:

Nízké hodnoty astigmatismu, převážně fyziologického, nacházíme u většiny populace.

  1. V průběhu života dochází k fyziologickým změnám refrakčního stavu oka. U astigmatismu se jedná především o změnu fyziologického astigmatismu přímého na nepřímý ve vyšším věku.

  2. Patologické změny hodnot astigmatismu v průběhu života jsou spojeny s traumatickými změnami polohy oční čočky, zánětlivými a ektatickými onemocněními rohovky.

  3. Nežádoucí chirurgické změny refrakce pak mohou být způsobeny nitrooční operací, indikuje astigmatismus nebo například při transplantaci rohovky, zde je předpoklad indukce irregulárního astigmatismu.

B3. Kvalifikační předpoklady

Instituce:

Optometrické pracoviště jako nestátní zdravotnické zařízení, specializované oftalmologické pracoviště, oftalmologické pracoviště – ambulantní nebo lůžková oddělení nemocnic a léčeben.

Odborný personál:

Oftalmolog, optometrista (náplň práce optometristy a příslušné právní předpisy viz OPT/1).

Technické předpoklady:

Odpovídají výše uvedeným institucím.

Vybavení viz OPT/1.

Jiné předpoklady:

Nejsou.

C. Proces péče

(viz vývojový diagram 1 u kapitoly OPT/1)

C1. Vstupní
Nahrávám...
Nahrávám...