dnes je 25.4.2024

Input:

NEURO/6 - Duplexní sonografie extrakraniálních tepen

1.7.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.7.6
NEURO/6 – Duplexní sonografie extrakraniálních tepen

MUDr. O. Škoda, Ph.D., doc. MUDr. R. Mikulík, Ph.D., prof. MUDr. D. Školoudík, Ph.D.

Standard léčebného plánu

A. Identifikační údaje

Autor: MUDr. O. Škoda, Ph.D., doc. MUDr. R. Mikulík, Ph.D.,
prof. MUDr. D. Školoudík, Ph.D.
Editor: MUDr. Lenka Forýtková, CSc., MUDr. Aleš Bourek, Ph.D.
Oponent: doc. MUDr. Eduard Ehler, CSc.
Verze provedení: Druhá autorská verze
Za zpracování a další aktualizaci doporučeného postupu odpovídá: CEESTAHC
Neurosonologická komise Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti J. E. P.
Autorská doména: CEESTAHC
MUDr. O. Škoda, Ph.D.
Kdo péči poskytuje: Neurolog, dětský neurolog, radiolog, internista, angiolog, kardiolog, neurochirurg, anesteziolog.
Odbornosti (podle číselníku VZP): 209, 210, 809, 101, 102, 107, 506
Komu je péče poskytována: Pacientům s podezřením na patologické změny v oblasti extrakraniálních tepen a bezprostředně souvisejících anatomických struktur na krku, zejména ve vztahu k cévnímu zásobení mozku.
Poznámka: Standard není v konečné verzi a bude upravován
na základě připomínek dalších odborníků, Centra
pro kvalitu ve zdravotnictví, LF MU Brno a společnosti CEESTAHC – Central and Eastern European Society of Technology Assessment in Health Care.

B. Věcný rámec standardu

B1. Vymezení věcného rámce standardu

Použité pojmy a zkratky

  • ACC – a. carotis communis

  • ACE – a. carotis externa

  • ACI – a. carotis interna

  • AG – angiografie

  • CFM – barevný mód (color flow mode)

  • CMP – cévní mozková příhoda

  • CTA – CT angiografie

  • CW – dopplerovský kontinuální režim

  • EDV – maximální konečná diastolická rychlost

  • IMT – intimomediální šíře

  • MRA – magnetická rezonanční angiografie

  • PI – index pulzatility

  • PSV – maximální systolická rychlost

  • PW – dopplerovský pulzní režim

  • RI – index rezistence

  • TCCS – transkraniální barevná duplexní sonografie

  • TCD – transkraniální dopplerometrie

  • TIA – transitorní ischemická ataka

Definice

Duplexní sonografie extrakraniálních tepen je ultrazvuková vyšetřovací metoda, která je základním postupem v neurosonologii. Jedná se o vyšetření cév pomocí kombinace dvourozměrného zobrazení ve škále šedi s měřením rychlostí průtoku krve ve spektrálním dopplerovském režimu, dále s barevným zobrazením toku v rychlostním nebo energetickém režimu, které umožňuje posouzení anatomických poměrů, morfologické struktury a hemodynamiky všech magistrálních krčních tepen se vztahem k cévnímu zásobení mozku.

Charakteristika standardu

Standard definuje věcné a personální předpoklady, podmínky provádění, standardní postup a indikaci vyšetření.

Cílem standardu je sjednocení podmínek provádění a postupu vyšetření na všech pracovištích, která se zabývají duplexní ultrazvukovou diagnostikou krčních tepen, v zájmu zajištění přesnosti a reprodukovatelnosti nálezů.

B3. Kvalifikační předpoklady

Instituce

Specializovaná zdravotnická pracoviště – odborné ambulance nebo lůžková oddělení ve vyjmenovaných odbornostech, splňující technické a personální předpoklady k provádění neurosonografických vyšetření.

Odborný personál

Vyšetření provádí lékař, který je jediným oprávněným nositelem výkonu. Podmínkou k provádění vyšetření je absolvování školení a získání funkční odbornosti v neurosonologii – podmínky pro získání této funkční odbornosti schválila Česká neurologická společnost JEP.

Předpokladem k získání funkční odbornosti v oboru neurosonologie je atestace z oboru neurologie, radiologie, interny, angiologie, kardiologie, neurochirurgie, případně získání specializované způsobilosti v některém z těchto oborů.

Základní kurz duplexní sonografie extrakraniálních tepen v délce 1–2 týdnů probíhá na školicích pracovištích stanovených Neurosonologickou komisí Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti J. E. P. Podmínkou pro získání funkční odbornosti je složení testu garantovaného Cerebrovaskulární sekcí ČNS. V průběhu prvních 5 let od získání funkční odbornosti je doporučeno provedení nejméně 200 samostatných vyšetření ročně nebo minimálně 1 000 pacientů za období těchto 5 let, dále je doporučena korelace ultrazvukových nálezů s angiografickým vyšetřením, MRA nebo CTA minimálně v 50 případech.

K zachování zkušenosti vyšetřujícího v provádění a interpretaci vyšetření je potřebný dostatečný počet vyšetření a průběžná kontrola referenčními metodami. Doporučený počet ultrazvukových vyšetření extrakraniálních tepen s archivací nálezů je alespoň 150 ročně s korelací 15 vyšetření s referenčními metodami.

Potřebné je rovněž trvalé vzdělávání a výměna informací s ostatními neurosonologickými pracovišti. Neurosonologická komise garantuje program průběžného vzdělávání formou odborných seminářů a písemných publikací i výměnu informací prostřednictvím vedení databáze neurosonologických pracovišť.

Technické předpoklady

Duplexní ultrazvukové vyšetření extrakraniálních tepen lze provádět pouze pomocí přístroje vybaveného pro režimy dvourozměrného zobrazení tkáně ve škále šedi (2D nebo B-mode) a spektrálního dopplerovského měření průtoků (PW Doppler nebo D-mode), dále i k barevnému zobrazení toku v rychlostním režimu (CFM nebo C-mode) a v energetickém režimu (Power-doppler nebo E-mode, Power-angio), opatřeného vhodnými ultrazvukovými sondami a softwarovým vybavením k vyhodnocení záznamu.

Duplexní ultrazvukový přístroj pro vyšetření extrakraniálních cév

Přístroj musí být vybaven zařízením pro vysílání, příjem a analýzu ultrazvukového vlnění ve výše uvedených režimech. Má schopnost zachytit a vyhodnotit intenzitu odraženého ultrazvukového vlnění formou dvourozměrného zobrazení tkání ve škále šedi (2D, B-mode), dále pak analyzovat dopplerovský posun frekvencí, který vzniká odrazem ultrazvukového paprsku od proudu krve protékající vyšetřovanými tepnami (spektrální doppler, D-mode) s vytvořením zvukového a grafického výstupu (spektrální křivky), dále pak zobrazit tok krve v insonovaných tepnách do B-obrazu barevným kódováním v rychlostním nebo energetickém režimu, případně i v režimu B-flow mode.

Požadované vlastnosti:

  • Zobrazovací frekvence základní sondy (nejčastěji lineární) je 5,0–10,0 MHz.

  • Možnost použití dopplerovských nosných frekvencí 3,0 MHz a vyšších.

  • Možnost stanovení velikosti vzorkovacího objemu a jeho umístění do oblasti zájmu.

  • Musí být zajištěna měřitelnost dopplerovského úhlu ke směru průtoku krve v tepně. Pro přesnou spektrální analýzu je nezbytné, aby tento úhel měl velikost nižší nebo rovnou 60 stupňům. Proto je v případě lineární sondy nutným vybavením elektronický sklon dopplerovského svazku (tzv. steering).

  • Záznam dopplerovského signálu formou spektrální křivky s grafickým i zvukovým výstupem, dále i formou barevného zobrazení toku v rychlostním nebo energetickém režimu (toto zobrazení je superponováno do 2D obrazu ve škále šedi).

  • Fakultativní součástí přístroje je sonda pro periorbitální dopplerovské vyšetření, pracující minimálně v kontinuálním (CW) dopplerovském režimu, s nosnou frekvencí 4,0 MHz nebo vyšší, případně sektorová (konvexní, phased array) duplexní sonda se zobrazovací frekvencí 3,0–5,0 MHz pro vyšetření odstupových segmentů větví aortálního oblouku.

Poznámka: Rozlišovací schopnost přístroje musí umožňovat kvalitní zachycení cévních struktur v krční oblasti, zejména cévní stěny a jejích patologických změn, dále záznam kvalitní spektrální křivky vhodné pro analýzu průtoku ve všech extrakraniálních tepnách.

Jiné předpoklady:

Nejsou.

C. Proces péče

(Viz vývojový diagram 1.)

C1. Vstupní podmínky procesu péče

Vstupní podmínky:

  1. klinická symptomatologie pacienta,
  2. nálezy fyzikálního vyšetření a pomocných metodik (zobrazovacích i funkčních),
  3. komplexní posouzení indikujícím lékařem.

Indikace vyšetření

Základním důvodem indikací ultrazvukového vyšetření extrakraniálních tepen je klinická symptomatologie pacienta, dále pak nálezy fyzikálního vyšetření a pomocných metodik (zobrazovacích i funkčních), které musejí být komplexně posouzeny indikujícím lékařem. Nejčastější důvody indikace jsou následující:

  • vyšetření pacientů se známkami CMP ischemického původu v karotickém i vertebrobazilárním povodí nebo pacientů po prodělané tranzitorní ischemické atace (TIA), včetně amaurosis fugax,

  • vyšetření pacientů s chronickým cerebrovaskulárním onemocněním, zejména osob s dříve prokázaným postižením magistrálních tepen, kteří jsou léčeni konzervativně (dispenzární sledování),

  • vyšetření pacientů s fokální neurologickou symptomatologií nejasného původu, u níž je v diferenciální diagnostice uvažován možný podíl cévní etiologie,

  • vyšetření pacientů s bolestmi hlavy, u nichž je zvažován podíl cévní etiologie (v návaznosti je indikováno provedení TCD nebo TCCS vyšetření),

  • vyšetření osob po traumatizaci krční oblasti nebo se vzniklým lokálním patologickým nálezem na krku, který může souviset s cévním systémem,

  • vyšetření pacientů s patologickými nálezy fyzikálního vyšetření – především s krčními šelesty, dále s rozdílnými hodnotami krevního tlaku na obou horních končetinách,

  • dispenzární sledování pacientů po cévních operačních výkonech na krčních tepnách nebo po intraluminálních radiologických intervencích a po implantacích stentů,

  • vyšetření před závažnými operačními výkony, zejména kardiochirurgickými a cévními,

  • vyšetření pacientů s kardiovaskulárními chorobami a kumulací rizikových faktorů pro cévní onemocnění mozku,

  • vyšetření pacientů s plánovaným transkraniálním (TCD nebo TCCS) ultrazvukovým

Nahrávám...
Nahrávám...