dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 97/1999 SbNU, sv. 15, K právu na soudní ochranu; K povinnosti platit nedoplatky na dani z nemovitostí

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 15, nález č. 97

I. ÚS 469/98

K právu na soudní ochranu
K povinnosti platit nedoplatky na dani z nemovitostí

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, sice určuje povinnost nového majitele uhradit případný daňový nedoplatek předchozího vlastníka, ale tím nezbavuje správce daně povinnosti, aby novému majiteli rozhodnutím podle § 32 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, také mimo jiné stanovil, jaké peněžité plnění se mu ukládá, zejména když z průběhu jednání a údajů finančních orgánů vyplývalo, že daňová povinnost byla uložena jen původnímu předchozímu poplatníkovi.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 8. července 1999 sp. zn. I. ÚS 469/98 ve věci ústavní stížnosti JUDr. P. L. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích z 1. 9. 1998 sp. zn. 10 Ca 246/98, proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích z 9. 6. 1998 č. j. 2202/150/1998 a proti opravě rozhodnutí Finančního úřadu v Pacově z 9. 3. 1998 č. j. 5934/98/094971/3094 o zaplacení nedoplatku daně z nemovitosti.

I. Výrok

Ústavní stížnosti se vyhovuje a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 9. 1998 sp. zn. 10 Ca 246/98, rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 9. 6. 1998 č. j. 2202/150/1998 a oprava rozhodnutí Finančního úřadu v Pacově ze dne 9. 3. 1998 č. j. 5934/98/094971/3094 se zrušují.

II. Odůvodnění

Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. Ústavní stížností napadl shora uvedená rozhodnutí, která podle něj porušují řadu ustanovení zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, případně zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů a konstatoval, že tato rozhodnutí porušují zároveň jeho ústavní práva uvedená v čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 4 odst. 1 a čl. 11 odst. 5, resp. čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Ústavní stížnost směřuje především proti tomu, že nový vlastník nemovitosti je povinen platit nedoplatky za předešlého vlastníka, že finanční orgány nerespektovaly, že v daňovém řízení lze ukládat povinnosti jen rozhodnutím, a že výzva k zaplacení charakteru upomínky byla dodatečně několikrát měněna.

Ústavní soud považoval za důležité především zdůraznit, jak již učinil v řadě svých rozhodnutí, že není další instancí v systému všeobecného soudnictví, neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí ani provedených či použitých důkazů a svou přezkumnou pravomoc vykonává především tehdy, když napadeným rozhodnutím soudu bylo porušeno základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy České republiky.

Ústavní soud neřešil tedy v řízení o tomto případě možné chyby či opomenutí, týkající se konkrétních rozhodnutí o výši daňových povinností stěžovatele, a zaměřil se na ústavněprávní stránku věci, průběh řízení a spravedlivý proces v daném případě a namítané porušení základních práv a svobod.

Ústavní soud si vyžádal stanovisko obou finančních orgánů i dotčeného

Nahrávám...
Nahrávám...