dnes je 13.11.2024

Input:

Nález 83/2005 SbNU, sv.37, K vázanosti senátu Ústavního soudu nálezem pléna v řízení o kontrole noremK diskriminační výši stálých příspěvků vyplácených za hlasy získané ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 37, nález č. 83

I. ÚS 59/03

K vázanosti senátu Ústavního soudu nálezem pléna v řízení o kontrole norem
K diskriminační výši stálých příspěvků vyplácených za hlasy získané ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Pokud plénum Ústavního soudu nálezem zamítlo návrh na zrušení ustanovení zákona, protože dospělo k závěru, že tato ustanovení jsou v souladu s ústavním pořádkem, je tímto nálezem ve smyslu čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky plně vázán i senát Ústavního soudu v řízení o ústavní stížnosti, v němž se řeší otázka ústavnosti aplikace plénem dříve posuzovaných ustanovení zákona. Za této situace by mohlo být ústavní stížnosti vyhověno jen tehdy, pokud by bylo zjištěno, že ustanovení právního předpisu byla aplikována způsobem natolik extrémním, že by to vybočovalo z mezí ústavnosti.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera - ze dne 14. dubna 2005 sp. zn. I. ÚS 59/03 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele SNK sdružení nezávislých proti jinému zásahu orgánu veřejné moci - přípisu Ministerstva financí č. j. 143/133437/2002 ze dne 9. 12. 2002, jímž toto ministerstvo odmítlo vyplatit stěžovateli stálý příspěvek za hlasy získané ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v červnu 2002.

Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností se stěžovatel s odvoláním na tvrzené porušení čl. 22 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 5 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) domáhá, aby Ústavní soud vydal nález, kterým by zakázal Ministerstvu financí pokračovat v porušování jeho práva na výplatu stálého příspěvku podle § 20 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, (dále též „zákon č. 424/1991 Sb.“) ve výši 200 000 Kč za každých započatých 0,1 % hlasů získaných ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Ve své ústavní stížnosti stěžovatel konstatoval, že jako politické hnutí získal ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v červnu 2002 celkem 2,78 % platných hlasů. Dne 20. 11. 2002 proto podal žádost Ministerstvu financí o vyplacení stálého příspěvku ve smyslu zákona č. 424/1991 Sb., které ji však přípisem č. j. 143/133437/2002 ze dne 9. 12. 2002 odmítlo s poukazem na to, že nebyla splněna zákonná podmínka pro výplatu stálého příspěvku na činnost podle § 20 odst. 4 a 6 uvedeného zákona, tedy že politické hnutí (stěžovatel) nezískalo ve volbách do Poslanecké sněmovny nejméně 3 % hlasů. Podle názoru stěžovatele odmítnutí vyplatit tento stálý příspěvek představuje tzv. jiný zásah orgánu veřejné moci, kterým byla porušena jeho citovaná základní práva; ohledně otázky své aktivní legitimace k podání ústavní stížnosti a obecných podmínek k jejímu podání odkázal na údajně analogickou situaci, řešenou nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 30/98 ze dne13. října 1999 (Sbírka

Nahrávám...
Nahrávám...