dnes je 4.10.2024

Input:

Nález 36/2006 SbNU, sv.40, K použití tzv. utajených svědků v trestním řízeníK otázce hodnocení důkazů obecnými soudy

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 40, nález č. 36

III. ÚS 499/04

K použití tzv. utajených svědků v trestním řízení
K otázce hodnocení důkazů obecnými soudy

K odsouzení obžalovaného nemůže dojít výlučně a ani v převážné míře na základě výpovědí tzv. utajených svědků (§ 55 odst. 2 trestního řádu).

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy - ze dne 9. února 2006 sp.zn. III. ÚS 499/04 ve věci ústavní stížnosti L. M. proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 3. 2004 sp. zn. 73 T 274/2003 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 5. 2004 sp. zn. 3 To 336/2004, jimiž byl stěžovatel uznán vinným trestnými činy podle § 187 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a § 188a odst. 1 trestního zákona.

Výrok

Rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 3. 2004 sp. zn. 73T 274/2003 a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 5. 2004 sp. zn. 3 To 336/2004 se v částech týkajících se L. M. zrušují.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 4. 8. 2004 napadl stěžovatel rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 5. 2004 sp. zn. 3 To 336/2004, jakož i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 3. 2004 sp. zn. 73 T 274/2003 s tím, že těmito rozhodnutími došlo k porušení čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a v důsledku toho i čl. 90, čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky, jakož i k porušení čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“).

Jak Ústavní soud zjistil ze spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 73 T 274/2003, který si za účelem posouzení ústavní stížnosti vyžádal, stěžovatel byl v záhlaví uvedeným rozsudkem okresního soudu uznán vinným trestnými činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 a odst. 2 písm. a) trestního zákona a šíření toxikomanie podle § 188a odst. 1 trestního zákona a odsouzen podle § 187 odst. 2 za použití § 35 odst. 1 trestního zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou; dále mu byl podle § 53 odst. 1 trestního zákona uložen peněžitý trest ve výši 30 900 Kč. Uvedených trestných činů se stěžovatel dopustil dle soudu tak, že v přesně nezjištěné době od roku 2000 do 20. 8. 2003 na různých místech v Ostravě, zejména v místě svého bydliště, osobě vystupující pod jménem Z. K. a P. N. prodal v přesně nezjištěném počtu případů za celkovou částku asi 50 tis. Kč, resp. 100 tis. Kč přesně nezjištěné množství návykové látky pervitin a osobě vystupující pod jménem J. S. v jednom případě přesně nezjištěné množství této látky.

Krajský soud v Ostravě k odvolání stěžovatele shora uvedeným rozsudkem podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 trestního řádu zrušil výroky o uložených trestech a za podmínek § 259 odst. 3 trestního řádu nově rozhodl tak, že se stěžovatel odsuzuje podle § 187 odst. 2, § 35 odst.1 trestního zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3let, pro jehož výkon byl rovněž zařazen do věznice s ostrahou. Stěžovatel toto rozhodnutí odvolacího soudu napadl

Nahrávám...
Nahrávám...