dnes je 7.12.2024

Input:

Majetek ve firmě

20.9.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

601
Majetek ve firmě

Ing. Martin Děrgel

Úvodem

Stejně jako soukromý majetek může mít i majetek firemní celou řadu nejrůznějších forem a podob. Vedle nejznámějších peněz a bankovních účtů, přes movité a nemovité věci, až po méně časté cenné papíry (zejména akcie a podílové fondy). U větších podnikatelských subjektů se dále setkáme s obchodními podíly na jiných společnostech (nejen v podobě několika mála minoritních akcií), početnější skupinou cenných papírů (dluhopisy, směnky aj.), a samozřejmě s různorodými pohledávkami, a také s docela pestrou škálou nehmotných statků, od počítačových programů, přes všemožné licence, patenty až třeba po know-how (znalosti a dovednosti).

Z této plejády různých majetků se zaměříme na dvě majetkové kategorie. Nejprve to bude tzv. dlouhodobý hmotný majetek, s nímž je zpravidla spojena problematika odpisování, na což má poněkud odlišný náhled účetní a daňové právo. A posléze se krátce podíváme na zásoby, které nechybí asi v žádné firmě. Načež výklad zakončíme přiblížením inventarizace neboli kontroly a prověření skutečného stavu majetku a závazků.

Členění majetku

Majetek se nejčastěji člení podle zavedených účetních pravidel takto:

  1. Dlouhodobý (nebo také stálý) majetek, který tvoří:
    1. Dlouhodobý nehmotný majetek ("DNM“), kam patří:
      • Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

      • Software

      • Ocenitelná práva

      • Goodwill (neboli dobré jméno, pověst, renomé firmy)

      • Jiný DNM

      • Nedokončený DNM

    2. Dlouhodobý hmotný majetek ("DHM“), kam patří (podrobněji v další kapitole):
      • Stavby

      • Hmotné movité věci a jejich soubory

      • Pěstitelské celky trvalých porostů

      • Dospělá zvířata a jejich skupiny

      • Pozemky

      • Umělecká díla a sbírky

      • Jiný DHM

      • Nedokončený DHM

    3. Dlouhodobý finanční majetek ("DFM“), kam patří:
      • Podílové cenné papíry a podíly

      • Dluhové cenné papíry držené do splatnosti

      • Poskytnuté dlouhodobé zápůjčky

      • Jiný DFM (např. drahé kovy a předměty z nich)

    4. Poskytnuté zálohy (a závdavky) na dlouhodobý majetek
  2. Krátkodobý (nebo také oběžný) majetek, který tvoří:
    1. Zásoby, kam patří (podrobněji v další kapitole):
      • Materiál

      • Nedokončená výroba a polotovary

      • Výrobky

      • Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny

      • Zboží

      • Poskytnuté zálohy (a závdavky) na zásoby

    2. Peníze, kam patří:
      • Peněžní prostředky v pokladně

      • Peněžní prostředky na účtech

      • Ceniny (jde např. o stravenky, poštovní známky, kolky apod.)

    3. Krátkodobý finanční majetek, kam patří:
      • Majetkové cenné papíry k obchodování

      • Vlastní akcie, podíly nebo dluhopisy

      • Dluhové cenné papíry k obchodování

      • Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti

      • Jiný krátkodobý finanční majetek

    4. Pohledávky, které lze rozčlenit na:
      • Obchodní pohledávky

      • Směnky k inkasu (např. pokud dlužník uhradí směnkou, ať už vlastní nebo cizí)

      • Poskytnuté provozní zálohy a závdavky

      • Pohledávky za zaměstnanci

      • Pohledávky za společníky

      • Jiné pohledávky (např. z prodeje obchodního závodu nebo z emitovaných dluhopisů atd.)

Příklad – Neustálá proměna firemního majetku

Pan Novák založil s.r.o. svým peněžitým vkladem 200 000 Kč, které složil na bankovní účet firmy. Takto nová s.r.o. nabyla svůj první majetek – peněžní prostředky coby krátkodobý (oběžný) majetek.

Firma za polovinu těchto peněz koupila výrobní zařízení – dlouhodobý hmotný majetek (samostatná hmotná movitá věc) – a za druhou polovinu zásoby materiálu na výrobu. Z tohoto materiálu za pomocí výrobního zařízení a šikovného pana Nováka byly zhotoveny výrobky, což je další druh zásob. Dodáním výrobků zákazníkovi tzv. na fakturu vyměnila firma jeden oběžný majetek – zásoby vlastní výroby – za jiný – obchodní pohledávku.

Následná úhrada pohledávky odběratelem na účet s.r.o. znamenala opět další proměnu na jiný krátkodobý majetek – tentokrát zvýšení stavu firemního bankovního účtu. Za část peněz byly koupeny dva balíky akcií. V prvním případě šlo o podstatný podíl ve výrobní firmě A, kde má pan Novák záměr účasti na její činnosti, takže akcie představují dlouhodobý finanční majetek. Druhý minoritní balík akcií energetické firmy B pořídil pan Novák, resp. jeho s.r.o. za účelem spekulace na brzké zvýšení tržní hodnoty akcií, jejichž prodejem by tak docílil slušného zhodnocení vynaložených prostředků – jedná se o krátkodobý finanční majetek.

Dlouhodobý hmotný majetek (účetně x daňově)

Hodnotově nejvýznamnějším druhem majetku ve většině firem je tzv. dlouhodobý hmotný majetek ("DHM“). DHM je účetně definován jako aktivum hmotné povahy, s dobou použitelnosti (ve vztahu k činnosti účetní jednotky) delší než 1 rok, jedná-li se zejména (tj. nejde o plný výčet) o tyto položky:

  1. od výše ocenění určené účetní jednotkou (tedy na rozdíl od daňového pojetí nikoli povinně od 80 000 Kč, respektovat by se přitom měly účetní principy významnosti, věrného a poctivého zobrazení majetku):
    1. samostatné hmotné movité věci (poznámka: nový občanský zákoník – zákon č. 89/2012 Sb., dále jen "NOZ“ – totiž v souladu s § 496 a § 498 připouští také nehmotné movité věci, což ale věcně nepatří mezi DHM)
    2. soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením
    3. dospělá zvířata a jejich skupiny (např. stáda, hejna)
    4. technické zhodnocení samostatných hmotných movitých věcí nebo souboru movitých věcí, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku
    5. technické zhodnocení drobného hmotného majetku, tj. samostatné movité věci nebo souboru movitých věcí, o kterém účetní jednotka rozhodla, že není DHM, ale účtuje o něm jako o zásobách
  2. od částky dosahující významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby:
    1. technické zhodnocení staveb, k jejichž účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku
  3. bez ohledu na výši ocenění:
    1. pozemky (pokud nejsou zbožím ve smyslu účetních pravidel)
      • poznámka: § 506 NOZ od roku 2014 zavedl pravidlo, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízení na pozemku a jiná zařízení (s výjimkou staveb dočasných), včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech,

      • toto nové pojetí ale nevyhovuje tradičnímu účetnímu ani daňovému přístupu, proto je stanoveno, že položka "pozemky“ neobsahuje jejich součásti, které spadají do položky "Stavby“ nebo "Pěstitelské celky trvalých porostů anebo "Jiný DHM“

    2. tzv. pěstitelské celky trvalých porostů:
      • ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1 hektar,

      • trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí

    3. předměty z drahých kovů
    4. jiný dlouhodobý majetek (např. ložiska nevyhrazeného nerostu, umělecká díla, věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou součástí položky "Stavby“ nebo "Zásob“)
  4. bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti:
    1. stavby (i v případě tzv. dočasných staveb do 1 roku)
    2. právo stavby, pokud není záměrem realizovat stavbu, a proto není právo stavby zahrnuto do jejího ocenění,
    3. otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť
    4. technické rekultivace (pokud zvláštní zákon nestanoví jinak)
    5. byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky (tyto podle § 1159 a § 1160 NOZ zahrnují byt, resp. nebytový prostor, podíl na společných částech domu i pozemku, na němž stojí)

U hmotných movitých věcí si rozhoduje firma

Obchodní společnost koupila výrobní zařízení pro vlastní využití (např. obráběcí stroj) za 90 000 Kč. Z hlediska účetního záleží na rozhodnutí dané účetní jednotky, jestli se bude jednat o její DHM, který bude nutno postupně účetně odpisovat, anebo o tzv. materiál, který se promítne do účetních nákladů ihned při jeho vydání do užívání. Jestliže si dotyčná firma ve své účetní směrnici stanoví, že samostatné hmotné movité věci považuje za DHM:

  1. pokud jejich ocenění přesáhne 50 000 Kč, pak bude muset předmětný majetek zařadit mezi DHM a v souladu se zvoleným odpisovým plánem jej postupně účetně odepisovat nejméně 2 účetní období,
  2. jestliže jejich ocenění přesáhne 100 000 Kč, pak předmětný majetek nebude spadat mezi její DHM, ale půjde o tzv. zásobu materiálu, která se promítne do účetních nákladů jednorázově ihned při jeho vydání do užívání (účetně se tudíž v tomto případě majetek nebude odepisovat).

Je nutno předeslat, že jde o čistě účetní pojetí. Z pochopitelných důvodů má na věc poněkud jiný názor zákon o daních z příjmů, který místo subjektivního hodnotového hlediska stanoví limit jednotně pevnou částkou.

Technické zhodnocení je majetkem jen výjimečně

Tzv. technické zhodnocení - za které se považují dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce (zásahy do majetku měnící jeho účel nebo technické parametry) a modernizace (rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku) majetku – je obvykle součástí ocenění i evidence zhodnocovaného majetku.

Od roku 2014 se i v tomto směru účetnictví odpoutalo od pevných jednotných mantinelů daní z příjmů. Takže hodnotovým účetním limitem pro posouzení zmíněných úprav majetku není závazně daňový limit (80 000 Kč), ale opět záleží na naplnění individuálního hlediska významnosti jako u takto zhodnocovaného DHM. Výjimkou jsou stavby, u nich – jak bylo výše uvedeno - pro začlenění mezi DHM žádný účetní limit stanoven není (vždy spadají mezi DHM), proto je speciálně stanoveno, že účetní limit technického zhodnocení staveb odpovídá "významné hodnotě“ ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně předmětné takto zhodnocené stavby.

Při splnění věcného a hodnotového kritéria se pak samotné technické zhodnocení stává účetně (od jednotného limitu 80 000 Kč rovněž daňově) samostatným dlouhodobým majetkem:

  • jestliže je k odpisování technického zhodnocení oprávněn jiný subjekt než vlastník zhodnocené věci, což je poměrně časté u najatého majetku, jehož technické zhodnocení hradí nájemce,

  • pokud byl technicky zhodnocen majetek, který nebyl považován za DHM (např. původně byl koupen počítač za 30 000 Kč, přičemž účetní limit firmy pro zařazení mezi DHM činí 40 000 Kč, a následně byl tento počítač rekonstruován nebo modernizován za více než 40 000 Kč.

Pro účely zákona o daních z příjmů je významnější než účetní DHM tzv. hmotný majetek ("HM“), který si daňový zákon definuje sice podobně jako účetní předpisy DHM, přesto ale s významnými odlišnostmi:

  1. samostatné movité věci (popř. soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením), jejichž vstupní cena je vyšší než 80 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok
  2. budovy, domy a jednotky nezahrnující pozemek
  3. stavby, s výjimkou:
    1. provozních důlních děl,
    2. drobných staveb pro lesní školky nebo myslivost se zastavěnou plochou do 30 m2 a výškou do 5 m,
    3. oplocení (sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou)
  4. pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky
    1. vymezení stejné jako v DHM ad výše
  5. dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichž vstupní cena je vyšší než 80 000 Kč,
  6. jiný majetek, kam patří:
    1. technické zhodnocení, pokud nezvyšuje ocenění HM, s výjimkou zhodnocení tzv. drobného DHM,
    2. výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,
    3. technické rekultivace (pokud zvláštní zákon nestanoví jinak),
    4. výdaje hrazené uživatelem (tvořící podle účetních předpisů součást ocenění HM, který je předmětem finančního leasingu, přesahují-li v úhrnu se sjednanou kupní cenou u movitého majetku hodnotu 80 000 Kč)
    5. právo stavby u poplatníka, který nevede účetnictví.

Pečlivý čtenář odhalí drobné vesměs nepodstatné rozdíly mezi výše uvedeným soupisem účetního DHM a daňovým HM. Kupříkladu u kategorie "pěstitelské celky trvalých porostů" účetní norma nevyžaduje plodnost přes tři roky a naopak oproti daňovému pojetí vyjímá z DHM nosné konstrukce (opory) vinic a chmelnic. A dále pak třeba předměty z drahých kovů... Ovšem pro praxi jsou zcela zásadní tři definiční rozdíly mezi DHM a HM:

  • pozemky (míněno "holé" bez "svých" staveb) – patří pouze mezi DHM, ale nejedná se o HM,

  • hodnotový limit významnosti movitých věcí – u daní pevný (80 000 Kč), účetní individuální,

  • hodnotový limit významnosti TZ – u daní je částka 80 000 Kč určující, jen se když poplatník nerozhodne pro nižší, účetní limit je opět individuální, ale váže se na ocenění zhodnocené věci.

Je zřejmé, že pro zahrnutí do nepříjemné kategorie HM - kdy nelze výdaje daňově uplatnit přímo, ale jen nepřímo a dlouhodobě skrze daňové odpisy či v zůstatkové ceně - je podstatné překročení stanoveného limitu vstupní ceny pouze ve třech případech, z nichž v praxi nejvýznamnější jsou – samostatné hmotné movité věci (stroje, auta, počítače atd.). A právě tento daňový limit od roku 2021 novela ZDP zákonem č. 609/2020 Sb. z dosavadních 40 000 Kč zdvojnásobila na 80 000 Kč. Protože novela nabyla účinnosti 1. ledna 2021, tak je pro ony tři typy hmotného majetku nový limit 80 000 Kč určující při jejich pořízení počínaje tímto dnem. Pokud byl hmotný majetek pořízen před rokem 2021, zůstává u něj i nadále platný dosavadní "starý" limit vstupní ceny 40 000 Kč. Přechodné ustanovení novely ale k této změně dává poplatníkům možnost volby – využit nový limit 80 000 Kč nebo ještě ponechat "starý" limit 40 000 Kč – rovněž u hmotného majetku pořízeného kdykoli v roce 2020. Přičemž se lze u každé věcí pořízené v roce 2020 rozhodnout samostatně, nikoli u všech jednotně. A dodejme, že ke stejnému navýšení daňového limitu došlo rovněž u technického zhodnocení HM (§ 33 ZDP).

Příklad – Dvojnásobný investiční limit hmotného majetku

OSVČ s daňovou evidenci si pouze pro účely svého podnikání – a tedy jen pro dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů - v roce 2020 koupila přenosný počítač (notebook) za 50 000 Kč, a v roce 2021 elektrokolo za 60 000 Kč. Z hlediska jejich daňového posouzení má poplatník následující dvě možnosti:

  1. Hmotným majetkem ve smyslu § 26 ZDP není elektrokolo (povinně), ani notebook (dobrovolně – využití přechodného ustanovení zmíněné novely). Proto může do daňových výdajů uplatnit ihned při úhradě a v plné výši obě pořizovací ceny, obdobně jako je tomu v daňové evidenci u koupě zásob zboží nebo materiálu.
  2. Hmotným majetkem není elektrokolo (povinně), ale je jím notebook (dobrovolně – nevyužití přechodného ustanovení zmíněné novely). Proto může do daňových výdajů při úhradě uplatnit ihned a v plné výši pouze pořizovací cenu elektrokola. Zatímco notebook bude muset (moci) odpisovat a do daňových výdajů jej tedy uplatní až postupně formou daňových odpisů vypočtených v souladu se ZDP.

Zabudováno, a proto nesamostatné...

Nedílnou součástí domů, budov a staveb (stavebních děl) jsou také zařízení a předměty, které z hlediska stavebního díla umožňují jeho funkci a účel, ke kterému je určeno. Taková zařízení a předměty musí být se stavebním dílem pevně spojené a nelze je demontovat, aniž by došlo ke znehodnocení funkce a účelu stavebního díla, a jsou zpravidla součástí celkové dodávky stavebního díla. Může se jednat např. o vnitřní rozvody vody, elektroinstalace, vzduchu, plynů, lokální a ústřední vytápění včetně kotlů, základní armatury a vybavení spojené se stavebním dílem (například klozety, vany, umyvadla, dřezy, baterie, kuchyňské sporáky, odsávače par, karmy, boilery, sušiče rukou), vestavný nábytek, zabudovaná umělecká díla, obklady stěn a stropů, protipožární zařízení včetně rozvodů a hasicích přístrojů, izolace stavebních děl, okenice, mříže, rolety, žaluzie, markýzy atd.

Proto pokud si firma nechá postavit kancelářskou budovu za 10 milionů Kč, do níž budou zabudovány záchody, umyvadla, plovoucí podlahy, předokenní rolety apod. za dalších 500 000 Kč, půjde o jeden hmotný majetek – stavbu – v ocenění 10,5 milionů Kč.

Zabudováno a přece samostatné...

Za samostatné movité věci se považují také účelová zařízení a předměty, které s budovou nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny. Může se jednat zejména o stroje, přístroje, zařízení, konstrukce a příslušné technologické rozvody. Nejčastěji se tyto výjimky z obecného pravidla - že vše, co je pevně spojeno se stavbou, sleduje daňový a účetní režim této stavby - týkají výrobních provozů a jejich technologických zařízení. Může ale také jít o zařízení kuchyní pro veřejné stravování včetně chladírenského vybavení, audiovizuální zařízení budov a staveb, přístroje a zařízení pro klimatizaci a vzduchotechniku (není-li funkčně nezbytná pro užívání stavby), informační, reklamní a propagační zařízení, kromě trvale zabudovaných nosných konstrukcí a elektroinstalace, telefonní ústředny, antény včetně satelitních a trezory, což jsou věci nacházející se nejen ve výrobních

Nahrávám...
Nahrávám...