Standard léčebného plánu
NahoruA. Identifikační údaje
NahoruB. Věcný rámec standardu
B1. Vymezení věcného rámce standardu
Použité pojmy a zkratky:
D – dermatolog
HLA – histokompatibilní antigeny
KS – kortikosteroidní externa
PUVA – fotochemoterapie
PV – psoriasis vulgaris
Definice onemocnění:
Psoriáza patří mezi závažné dermatózy, což je dáno jednak
prevalencí, která se v severních částech Evropy pohybuje mezi 2–3 %, jednak
dlouhodobým, často celoživotně recidivujícím průběhem, který z ní činí
onemocnění, jež zdravotně, fyzicky, psychicky a často i sociálně těžce
postihuje pacienty.
Nejnověji je psoriáza řazena mezi autoimunitní onemocnění na
základě následujících poznatků:
-
účinek imunosupresivní léčby,
-
exacerbace onemocnění po IL-2 a INF-gama,
-
negativní a pozitivní asociace s infekčními chorobami,
-
asociace s HLA antigeny,
-
nález aktivovaných T-lymfocytů v psoriatických lézích.
U těžkých psoriatiků byla zjištěna signifikantně vyšší přítomnost
obezity, diabetu, hypertenze, hyperlipoproteinemie, hepatopatie, dny a
kardiální insuficience než u ostatních dermatologických pacientů či v běžné
populaci. Současně je u nich méně frekventní skupina dermatóz s
imunopatologickými rysy typu atopické dermatitidy, urtikarie a mikrobiální a
virové infekce. Psoriáza je tedy považována za imunodysregulační proces s
převahou Thl převládajících znaků imunitní odpovědi.
Významnou složkou vedoucí k exacerbaci latentní psoriázy nebo ke
zhoršení kožních projevů jsou provokační faktory prostředí, mezi něž
patří na prvním místě infekce, zejména streptokokové. Asi u třetiny nemocných
dochází k výsevu kožních projevů po fyzikálních traumatech. Také řada léků,
zejména lithium, beta-blokátory a antimalarika zhoršují klinický obraz
onemocnění. Významné jsou rovněž neuropsychické vlivy a změny hormonální.
Prokázaný je vliv konzumace alkoholu a kouření i vlivy klimatické.
NahoruPatogeneze
Patogeneze onemocnění není dosud zcela objasněna, protože
se nepodařilo vytvořit konečný patogenetický koncept, do kterého by se včlenily
všechny pro psoriázu typické znaky. Mezi ně patří zánětlivé změny na cévách a
jejich proliferace, infiltráty z aktivovaných T-lymfocytů, hromadění
polynukleárů a výrazné zvýšení proliferace keratinocytů s poruchou
diferenciace, pozorované při histopatologickém vyšetření.
Klasifikace onemocnění:
L 40.
B2. Epidemiologické charakteristiky onemocnění
Podle epidemiologických údajů je nepochybné, že genetická
predispozice hraje rozhodující roli v určení charakteru a rozsahu
onemocnění. Byly prokázány dva geneticky fixované typy psoriázy, které se od
sebe výrazně liší. Typ I. (psoriáza mladistvých) začíná v dětství, nejčastěji
mezi 16.–22. rokem a rodinná anamnéza bývá většinou pozitivní. Projevuje se
převážně akutním průběhem se sklonem ke generalizaci a špatnou léčebnou
ovlivnitelností. U většiny pacientů (60–70 %) vzniká psoriáza do 35 let věku.
Typ II. (psoriáza dospělých) se manifestuje až po 40. roce věku a rodinná
anamnéza je negativní. Průběh onemocnění je mírnější, chronický, často jen s
omezením na predilekční místa. Závažnými formami onemocnění jsou psoriasis
arthropathica a psoriasis pustulosa. Vzhledem ke způsobu dědičnosti
(multifaktoriální) a variabilitě faktorů zevního prostředí, které průběh
onemocnění ovlivňují, je velmi obtížné predikovat riziko psoriázy v genetickém
poradenství. Navíc je psoriáza geneticky komplexní a heterogenní choroba a
genetický podklad se mezi jednotlivci i jejich rodinami liší.
B3. Kvalifikační předpoklady
Instituce:
Ambulantní nebo lůžkové dermatovenerologické pracoviště.
Odborný personál:
Ambulantní lékař: vyšetření, diagnostika a terapie – dermatolog
minimálně s atestací I. stupně v oboru dermatovenerologie. V případě
chronického průběhu a recidiv onemocnění odborné vyšetření, diagnostika a
doporučení terapie dermatovenerolog, další terapie možná u praktického lékaře
za dermatologických kontrol v individuálně stanovených termínech.
Hospitalizace na lůžkovém dermatovenerologickém oddělení nejméně s
1 lékařem s atestací II. stupně z oboru.
Zdravotní sestry: speciální zaškolení vyžadují sestry při
provádění fototerapie a na lůžkových dermatovenerologických odděleních.
Technické předpoklady:
Ambulantní odborná péče: vybavení ordinace dle platných předpisů.
Pro provádění fototerapie, event. fotochemoterapie samostatná místnost se
zářiči dle standardu pro tento druh péče.
Hospitalizace: lůžkové dermatovenerologické oddělení, oddělení
fototerapie a návaznost na komplement s možností monitorování různých druhů
systémové péče.
Jiné předpoklady:
Nejsou.
NahoruC. Proces péče
(viz vývojový diagram 1, 2 a 3)
C1. Vstupní podmínky procesu péče
Klinický obraz onemocnění:
Psoriáza se morfologicky dělí na formy pustulózní a nepustulózní.
Z nepustulózních forem je nejčastější psoriáza ložisková (psoriasis vulgaris,
plaque psoriasis), postihující 80 % nemocných. Psoriáza je charakterizována
výskytem polokulovitých růžových až červených papulí, ostře ohraničených, které
jsou na povrchu kryty stříbřitými drolícími se šupinami. Průběh může mít
chronicky stacionární nebo akutně exantematický. Při akutním výsevu jsou
téměř všechny papuly stejně velké (psoriasis punctata, psoriasis guttata),
rozeseté na většině kožního povrchu, jen s minimálním sklonem ke splývání. V
akutní výsevové fázi může být přítomen Koebnerův izomorfní fenomén. Při chronických projevech se papuly zvětšují a splývají buď do terčů
(psoriasis nummularis), nebo až do rozsáhlých ložisek (psoriasis geographica).
Často bývá postižena vlasatá část hlavy a nehty (dolíčkování, olejové skvrny,
subunguální, hyperkeratóza, onycholýza), dalšími predilekčními místy jsou
oblasti loktů, kolen a křížová krajina. Ke stanovení diagnózy pomůže vybavení
Auspitzova fenoménu.
Psoriatické projevy se mohou rozšířit prakticky na celý povrch
kůže za vzniku psoriatické erytrodermie. Mezi atypické formy patří psoriasis inversa v intertriginózních lokalizacích a fotosenzitivní
forma psoriázy, provokovaná UV zářením, folikulární forma s
punktátními projevy vázanými na folikuly a u HIV pozitivních seborhiasis s rysy psoriázy a těžké seboroické dermatitidy. Psoriáza má tendenci k
postižení symetrických míst, což je pomocným diagnostickým znakem. Psoriáza
postihuje obě pohlaví stejně, muži mívají průběh těžší. K nejtěžším formám
psoriázy patří generalizovaná pustulózní forma (typ Zumbusch), která se
obvykle vyskytuje u osob středního věku. Mezi provokující faktory patří
přerušení systémové kortikosteroidní terapie, hypokalcemie, infekce (zejména
horních cest dýchacích) a lokální iritancia. Probíhá buď pod obrazem
generalizované erupce pustulí na erytémové bázi s náhlým nástupem a přechodem
do erytrodermie, nebo ve formě anulárních ložisek s pustulami na periferii a
nebo jako pustulace lokalizovaných psoriatických ložisek (nejčastěji po
agresivní iritativní terapii). Od této generalizované formy se liší chronická lokalizovaná pustulózní forma (typ Barber) na dlaních a ploskách.
Postihuje osoby středního věku a je častější u žen. Charakteristickými projevy
jsou ostře ohraničené plochy s erytémem, pustulami a deskvamací. Uvedená místa
většinou postihuje symetricky, ale unilaterální léze nejsou výjimečné.
NahoruDiagnostika
Diagnózu psoriázy stanovíme na základě:
Diferenciální diagnóza zahrnuje celou řadu dermatóz, jejichž
spektrum se liší podle akuity a lokalizace psoriatického výsevu:
-
U akutního generalizovaného výsevu:
- 2. U chronických ložisek:
-
mikrobiální ekzém,
-
psoriasiformní syfilis,
-
neurodermitis circumscripta,
-
parapsoriasis en plaques,
-
premykotické stadium mycosis fungoides,
-
m. Bowen.
- 3. U postižení vlasaté části hlavy:
-
seborhoická dermatitida,
-
mykotické postižení.
- 4. U inverzní formy:
-
intertrigo,
-
kontaktní ekzém,
-
mykózy,
-
genitál: lichen…