dnes je 18.5.2022

Input:

Daňové zvýhodnění na vyživované děti

5.1.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.3.3
Daňové zvýhodnění na vyživované děti

Ing. Ivan Macháček

Daňové zvýhodnění v ZDP a jeho vývoj

Daňové zvýhodnění na dítě patří k jedné z početných slev na dani u poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Jeho správné uplatnění má však určitá pravidla a podmínky, které jsou stanovené v zákonu o daních z příjmů. To platí jak pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti, tak pro podnikatele nebo poplatníky s jakýmikoliv zdanitelnými příjmy.

Daňovým zvýhodněním na dítě se zabývají následující ustanovení zákona o daních z příjmů:

  • § 35c – obsahuje obecnou úpravu daňového zvýhodnění,

  • § 35d – obsahuje řešení daňového zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti,

  • § 35k – obsahuje postup poplatníka a plátce při uplatnění daňového zvýhodnění v rámci příjmů ze závislé činnosti,

  • § 38l – obsahuje v odst. 3 až 5 způsob prokazování nároku na daňové zvýhodnění zaměstnancem u zaměstnavatele.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má podle § 35c ZDP nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud neuplatňuje slevu na dani z titulu investičních pobídek podle § 35a a § 35b ZDP. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě lze uplatnit rovněž v případě, že poplatník uplatňuje k příjmům ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) a k příjmům z nájmu (§ 9 ZDP) paušální výdaje. Nelze je však uplatnit v případě poplatníka v paušálním režimu, který uplatní paušální daň.

Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši odpovídající 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění na dítě lze však uplatnit již v kalendářním měsíci,

  • ve kterém se dítě narodilo,

  • ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání,

  • ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Vývoj výše daňového zvýhodnění na dítě v Kč za příslušný kalendářní rok (v rámci daňového přiznání nebo v rámci ročního zúčtování poplatníka s příjmy ze závislé činnosti)

Počet dětí Rok 2015 Rok 2016 Rok 2017 Rok 2018 až 2020 Rok 2021 Rok 2022
první dítě 13 404 13 404 13 404 15 204 15 204 15 204
druhé dítě 15 804 17 004 19 404 19 404 22 320 22 320
třetí dítě a další dítě 17 004 20 604 24 204 24 204 27 840 27 840

Vývoj výše daňového zvýhodnění na dítě v Kč při výpočtu měsíční zálohy na daň poplatníka s příjmy ze závislé činnosti

Počet dětí Rok 2015 Rok 2016 Rok 2017 Rok 2018 až 2020 Rok 2021 Rok 2022
první dítě 1 117 1 117 1 117 1 267 1 267 1 267
druhé dítě 1 317 1 417 1 617 1 617 1 617 1 860
třetí dítě a další dítě 1 417 1 717 2 017 2 017 2 017 2 320

V § 35c odst. 7 ZDP se uvádí, že jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek, přičemž nárok na dvojnásobek částky daňového zvýhodnění se prokazuje buď průkazem ZTP/P, nebo rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P.

Poznámka ke změnám v jednotlivých letech:

1. Měsíční zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě se v roce 2016 mohlo uplatnit až od 1. 5. 2016 s ohledem na znění bodu 6 přechodných ustanovení k zákonu č. 125/2016 Sb. (účinnost zákona byla stanovena od 1. 5. 2016);

2. Měsíční zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě se v roce 2017 mohlo uplatnit až od 1. 7. 2017 s ohledem na znění bodu 21 přechodných ustanovení k zákonu č. 170/2017 Sb. (účinnost zákona byla stanovena od 1. 7. 2017);

3. Ke změnám ve výši daňového zvýhodnění na druhé dítě a třetí a každé další dítě pro rok 2021 a 2022 došlo zákonem č. 285/2021 Sb.

Vyšší roční částky daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě dle zákona č. 285/2021 Sb. se uplatňují následujícím způsobem:

  • U poplatníka, který podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, se navýšení částky na daňové zvýhodnění na druhé, resp. na třetí a další dítě promítne v plné výši v daňovém přiznání za rok 2021;

  • U poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který učinil prohlášení k dani, se navýšení částky na daňové zvýhodnění na druhé, resp. na třetí a další dítě promítne v plné výši při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2021. Navýšení měsíčních částek daňového zvýhodnění nebylo uplatňováno v rámci stanovení měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti v roce 2021. Při zúčtování měsíční mzdy a stanovení měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti se vyšší měsíční částky daňového zvýhodnění na druhé, resp. na třetí a další dítě použijí až od ledna 2022.

Kdo se považuje za vyživované dítě

Podle § 35c odst. 6 ZDP se za vyživované dítě poplatníka považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:

a) nezletilým dítětem,

b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a

  • soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře,

  • nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,

  • z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Vymezení soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání nalezneme v § 12 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, z něhož vyplývá, že za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje především studium na středních a vysokých školách v ČR (s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání a s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 zákona nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci), dále studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR a studium na zahraniční vysoké škole, uskutečňované na území ČR, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v ČR. Studiem na vysokých školách se přitom rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.

V návaznosti na vymezení vyživovaného dítěte pro účely daňového zvýhodnění podle § 35c odst. 6 ZDP je pro správnou aplikaci a posouzení nároku u poplatníka, který daňové zvýhodnění uplatňuje, nutné nejdříve stanovit, které děti jsou pro poplatníka vyživované podle tohoto ustanovení zákona.

Jde-li o daňové zvýhodnění na vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů, je třeba nejen s tímto vnukem sdílet společně hospodařící domácnost, jak stanoví § 35c odst. 1 ZDP, ale ještě je třeba, aby jeho rodiče neměli dostatečné příjmy, ze kterých by mohli daňové zvýhodnění na dítě uplatnit. Bude-li se např. jednat o manžele, kde manželka nemá žádné příjmy (pečuje o dítě) a manžel-student má příjem ze samostatné činnosti 100 000 Kč, uplatní manžel slevy na dani podle § 35ba ZDP a poté daňové zvýhodnění na dítě. Vzhledem k výši příjmu manžela bude mít nárok na daňový bonus v souladu s § 35c odst. 4 ZDP on, a nikoliv prarodič. Dosáhne-li však příjem manžela ze samostatné činnosti v roce 2022 např. pouze 75 000 Kč, uplatní manžel pouze slevy na dani podle § 35ba ZDP. Daňové zvýhodnění v podobě daňového bonusu nemůže podle § 35c odst. 4 ZDP v roce 2022 uplatnit manžel, protože jeho příjem nedosáhl šestinásobku minimální mzdy. V takovém případě, pokud vnouče žije ve společně hospodařící domácnosti s prarodiči, si mohou daňové zvýhodnění na dítě uplatnit prarodiče.

V pokynu GFŘ č. D-22 se v odstavci k § 35c odst. 6 ZDP uvádí, že za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

Společně hospodařící domácností se podle § 21e odst. 4 ZDP rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění (dítě se může zdržovat po dobu studia na koleji, může být v ústavu ze zdravotních důvodů). Pro posouzení existence společně hospodařící domácnosti je rozhodující vždy skutečný stav.

Možnosti řešení daňového zvýhodnění na dítě

Při uplatnění daňového zvýhodnění na dítě může dojít ke třem možným situacím:

  • daňové zvýhodnění je uplatněno formou slevy na dani, kterou je možno uplatnit až do výše daně vypočtené podle § 16 ZDP snížené o slevy na dani podle § 35 a 35ba ZDP;

  • daňové zvýhodnění je uplatněno formou daňového bonusu, je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daň vypočtená podle § 16 snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba ZDP;

  • daňové zvýhodnění je uplatněno formou slevy na dani a současně daňového bonusu, je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daňová povinnost za příslušné zdaňovací období. Do výše nulové daně uplatní poplatník slevu na dani a zbývající rozdíl do výše nároku na daňové zvýhodnění uplatní poplatník formou daňového bonusu, a to pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. S účinností od 1. 1. 2021 byl zákonem č. 609/2020 Sb. zrušen horní limit roční výše daňového bonusu, který byl do 31. 12. 2020 stanoven ve výši 60 300 Kč ročně. Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání podle § 38g ZDP, nebo který se tak rozhodl učinit, i když mu to zákon neukládá, uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a současně v něm požádá místně příslušného správce daně o jeho vyplacení. Při výplatě daňového bonusu postupuje správce daně obdobně jako při vrácení přeplatku podle § 155 DŘ.

Pro výplatu daňového bonusu je v § 35c odst. 4 ZDP stanovena omezující podmínka týkající se dosaženého příjmu poplatníka. Do konce roku 2017 bylo v tomto ustanovení uvedeno, že daňový bonus mohl uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjmy podle § 6, § 7, § 8 nebo § 9 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy; u poplatníka, který měl příjmy pouze podle § 9 ZDP, nesměly výdaje převýšit tyto příjmy. Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo ke zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu v § 35c odst. 4 ZDP v tom smyslu, že se příjmy z nájmu a příjmy z kapitálového majetku nezapočítávají do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit. Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 (příjem ze závislé činnosti) nebo § 7 (příjem ze samostatné činnosti) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 ZDP, a příjmy, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění. Pojem minimální mzda je pro účely daně z příjmů definován v § 21g ZDP.

S ohledem na zvýšení minimální mzdy v roce 2022 na částku 16 200 Kč nařízením vlády č. 405/2021 Sb., musí v roce 2022 pro možnost výplaty daňového bonusu činit výše příjmů poplatníka podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 16 200 Kč x 6 = 97 200 Kč (v roce 2021 to bylo 91 200 Kč).

Zdaňovací období Minimální mzda v Kč Výše ročních příjmů pro přiznání daňového bonusu v Kč
2020 14 600 87 600 (§ 6, § 7)
2021 15 200 91 200 (§ 6, § 7)
2022 16 200 97 200 (§ 6, § 7)

Příklad – podnikatel s nízkými příjmy a nemožnost uplatnit daňový bonus

Občan má příjmy ze samostatné činnosti na základě živnostenského oprávnění zdaňované dle § 7 ZDP a dále příjmy z nájmu bytu zdaňované dle § 9 ZDP. V roce 2022 je dlouhodobě nemocen a jeho příjmy z podnikání za zdaňovací období 2022 dosáhnou pouze 91 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Příjmy z nájmu bytu má ve výši 210 000 Kč, ke kterým uplatňuje skutečné výdaje včetně odpisu v celkové výši 65 000 Kč. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žijí dvě studující děti.

Dílčí základ daně dle § 7 ZDP činí 91 000 Kč – 91 000 Kč x 0,6 = 36 400 Kč, dílčí základ daně dle § 9 ZDP činí 210 000 Kč – 65 000 Kč = 145 000 Kč. Celkový základ daně z příjmů za rok 2022 činí 181 400 Kč a z něho vypočtená daň z příjmů 27 210 Kč. Z takto vypočtené daně si uplatní poplatník ze základní slevy na poplatníka 30 840 Kč pouze částku 27 210 Kč a zbytek této slevy propadá. Daňová povinnost poplatníka je za rok 2022 nulová a měl by tedy nárok na daňové zvýhodnění na dvě děti formou daňového bonusu ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč = 37 524 Kč.

Ve smyslu znění § 35c odst. 4 ZDP se do limitní výše příjmů pro přiznání daňového bonusu nezapočítávají příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP. Proto poplatník nemá nárok na daňový bonus na vyživované dítě – jeho příjem z podnikání nedosáhl v roce 2022 výše 97 200 Kč.

Pokud by však byl najímaný byt zařazen do obchodního majetku poplatníka, byl by příjem z nájmu zdaňován dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP a pak by příjem dle § 7 ZDP činil za rok 2022 výši 91 000 Kč + 210 000 Kč = 301 000 Kč. Pokud by poplatník uplatňoval paušální výdaje (60 % z podnikání, 30 % z nájmu), pak by činil jeho základ daně dle § 7 ZDP (91 000 Kč – 91 000 Kč x 0,60) + (210 000 Kč – 210 000 Kč x 0,30) = 183 400 Kč a vypočtená daň z příjmů 27 510 Kč. Po uplatnění části základní slevy na poplatníka vychází poplatníkovi nulová daňová povinnost a vznikne mu nárok na daňový bonus v plné výši na dvě děti 37 524 Kč, protože splňuje podmínku pro výplatu daňového bonusu dle § 35c odst. 4 ZDP.

Postup při vyživování více dětí ve společně hospodařící domácnosti

V § 35c odst. 1 ZDP se uvádí, že je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady. Do součtu dětí pro účely daňového zvýhodnění u konkrétního poplatníka lze zahrnout pouze děti, které jsou jeho vyživovanými dětmi. Poplatník, který ve své společně hospodařící domácnosti vyživuje více než jedno dítě, se musí rozhodnout, na které dítě bude uplatňovat daňové zvýhodnění ve výši 15 204 Kč, na které ve výši 22 320 Kč a případně na které ve výši 27 840 Kč. Společně hospodařící domácností se podle znění § 21e odst. 4 ZDP rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění (dítě se může zdržovat po dobu studia na koleji, může být v ústavu ze zdravotních důvodů). Pro posouzení existence společně hospodařící domácnosti je rozhodující vždy skutečný stav.

Příklad – daňové zvýhodnění na dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P

Poplatník uplatňuje v roce 2022 daňové zvýhodnění na tři vyživované děti poplatníka žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti, z toho jedno dítě je držitelem průkazu ZTP/P.

Poplatník si může sám určit, které z dětí bude prvním dítětem a které druhým a třetím dítětem pro účely daňového zvýhodnění. Výhodné pro něho bude určit, že dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, bude třetím dítětem v pořadí. V tomto případě má poplatník v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 nárok na daňové zvýhodnění na tři děti ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč + 2 x 27 840 Kč = 93 204 Kč.

Pokud vyživuje dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich, a to na základě společné dohody. Manželé si tedy mohou zvážit, zda při existenci např. dvou vyživovaných dětí v jedné domácnosti uplatní jedno manžel a druhé manželka anebo pouze jeden z manželů obě děti. Výše požadovaného daňového zvýhodnění přitom není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu poplatníků. Pokud tedy manželé ve společně hospodařící domácnosti vyživují více dětí, které pro účely daňového zvýhodnění mohou uplatňovat oba manželé, a manželé se rozhodnou děti pro účely daňového zvýhodnění rozdělit mezi oba manžely, pak musí mezi manžely dojít ke shodě, kdo si které dítě uplatní a jaké pořadí toto dítě bude mít (zda se jedná z hlediska daňového zvýhodnění o částku na jedno dítě, na druhé, třetí a další dítě). Mezi rodiči tedy musí existovat shoda nejen v tom, kdo si z nich daňové zvýhodnění na to které dítě uplatní, ale i v tom, v jaké výši si na to které dítě daňové zvýhodnění uplatní.

Příklad – manželé vyživují více dětí ve společně hospodařící domácnosti

Manželé vyživují v roce 2022 ve společně hospodařící domácnosti čtyři děti. Jedná se o jedno dítě manželky z předchozího manželství a tři děti ze stávajícího manželství. Na všechny děti si může uplatnit daňové zvýhodnění jak manžel, tak manželka anebo si mohou daňové zvýhodnění na tyto děti rozdělit. Manželé se dohodli, že manželka si uplatní daňové zvýhodnění na své dítě z prvního manželství a manžel si uplatní daňové zvýhodnění na tři děti ze stávajícího manželství. Rovněž se dohodli, že u manželky se bude jednat o první dítě z hlediska daňového zvýhodnění a u manžela za druhé, třetí a další vyživované dítě. Tyto skutečnosti uvedli oba manželé v souladu se § 38k odst. 4 písm. c) ZDP v prohlášení k dani u svých zaměstnavatelů a ve smyslu § 38l odst. 3 písm. c) ZDP doložili potvrzení zaměstnavatele druhého z manželů, ve kterém plátce daně uvede, na které děti druhý z manželů uplatňuje daňové

Nahrávám...
Nahrávám...