dnes je 9.5.2021

Input:

Agresivní parodontitis

1.11.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.9.8
Agresivní parodontitis

doc. MUDr. Martin Starosta, Ph. D.

Charakteristika

Podle klasifikace z roku 1989 se jedná o tzv. časně vznikající parodontitidy. Vzniká většinou u osob mladších třiceti let, nicméně může vzniknout i u starších jedinců. Lokalizovaná agresivní parodontitida byla dříve nazývána lokalizovanou juvenilní parodontitidou, generalizovaná agresivní parodontitida odpovídá dříve popsané rychle progredující parodontitidě a generalizované juvenilní parodontitidě. Oproti chronické parodontitidě je charakterizována časnějším výskytem, rychlejší progresí, jiným složením parodontálních patogenů, změnou v imunitní reakci hostitele a familiárním výskytem. Míra destrukce parodontu neodpovídá výskytu lokálních faktorů. Ztráta attachmentu probíhá cca 3x rychleji než u chronické formy parodontitidy.

Etiologie

Mezi hlavní parodontální patogeny charakteristické pro agresivní parodontitidu je řazen Actinobacilus actinomycetemcomitans (A. a.). Mezi další patogeny nacházející se ve zvýšené míře u jedinců s agresivní formou parodontitidy patří porfyromonas gingivalis (P. g.) a prevotela intermedia (P. i.). Mimo jiné složení subgingivální flóry se předpokládají odchylky v imunitní reakci a genetický podklad onemocnění. V imunitní reakci se mohou nacházet odchylky v reakci PMN leukocytů nebo monocytů. U PMN leukocytů se jedná o poruchu chemotaxe nebo fagocytózy. U monocytů byla prokázána nadměrná produkce PGE2, která vede k zvýšené destrukci pojivové a kostní tkáně. Zda jsou tyto odchylky v imunitní reakci genetického původu nebo reakcí na specifické mikroorganismy, zůstává otázkou. Nicméně podle zatím dostupných dat se předpokládá genetický podklad pro vznik agresivní formy parodontitidy.

Typy agresivní parodontitidy

Lokalizovaná agresivní parodontitis

Vznik této formy parodontitidy je v období puberty. Charakteristicky dochází ke ztrátě attachmentu interproximálně v oblasti prvního moláru či řezáku. Tato lokalizace je vysvětlována různě: nedřívější erupcí těchto zubů, nastartováním imunitních reakcí blokujících osídlení A. a. do oblasti dalších zubů, nepravidelnostmi cementu na postižených zubech (hypoplazie, aplazie cementu).

Klinické projevy

Subjektivní údaje: Vzhledem k minimalizaci zánětlivých projevů pacient většinou neudává indukované krvácení. Nicméně vzhledem k rychlé progresi postižení parodontu může udávat citlivost postižených zubů na tepelné podněty, nákusovou bolestivot, zvýšenou viklavost či změnu polohy. Charakteristické je putování horních středních řezáků. Vzhledem k značné destrukci parodontu postižených zubů může udávat opakovaný vznik abscesů.

Objektivní vyšetření: I při nálezu hlubokých parodontálních chobotů chybí klinické známky zánětu parodontu. Většinou je také patrný minimální výskyt plaku neodpovídající množství destrukce parodontu. Subgingivální kámen je přítomen v minimálním množství a charakteristickým parodontálním patogenem je A. a., někdy ve spojitosti s P. g. V místech parodontálních lézí může docházet ke vzniku abscesů a rovněž k migracím postižených zubů. U řezáků může dojít v krátké době k vzniku diastematu. Na rentgenovém snímku jsou patrné vertikální defekty lokalizované interproximálně v oblasti prvních molárů a středních řezáků. Udávaná prevalence onemocnění je pod 1 % bez rozdílnosti pohlaví.

Generalizovaná agresivní parodontitis

Období vzniku je mezi pubertou a třiceti lety, nicméně může vzniknout i později. Charakteristicky dochází k postižení parodontu nejen u prvních molárů a středních řezáků, ale dalších nejméně tří stálých zubů. Postižení více zubů nastává v důsledku slabé imunitní odpovědi (produkce méně protilátek), proti agresivním parodontálním patogenům.

Klinické projevy

Subjektivní údaje: V období remise nemusí udávat pacient žádné negativní vjemy. V období akutní destrukce naopak může být přítomna spontánní krvácivost, bolestivost postižených zubů, jejich zvýšená mobilita, změna polohy, tvorba abscesů.

Objektivní vyšetření: Opět při nálezu minimálního množství plaku nalézáme značnou destrukci parodontu. Kvalitativně jsou v plaku nacházeny P. g., A. a. a Bacteroides forshytus (tanarella forsythia). Reakce gingivální tkáně může být dvojího typu. V období remise je gingivální tkáň bez výraznějších zánětlivých změn, kdežto v období

Nahrávám...
Nahrávám...