dnes je 13.11.2024

Input:

č. 160/2004 Sb. NSS, Řízení před soudem: podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem

č. 160/2004 Sb. NSS
Řízení před soudem: podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem
k § 76 odst. 1 písm. c) soudního řádu správního
Podstatným porušením ustanovení o řízení před správním orgánem ve smyslu § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s., pro které soud napadené rozhodnutí zruší bez nařízení jednání, je také to, že správní orgán rozhoduje o jiném nároku, než který účastník řízení uplatnil (zde: o nároku podle zákona č. 261/2001 Sb. u československého politického vězně namísto skutečně uplatněného nároku odůvodněného účastí na domácím hnutí za situace, kdy žadatelův otec zřejmě postupně splňoval oba statusy).
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 8. 2003, čj. 2 A 1089/2002-OL-21)
Věc: František H. v B. proti České správě sociálního zabezpečení o jednorázovou peněžní částku podle zákona č. 261/2001 Sb.

Žalovaná v květnu 2002 zamítla žalobcovu žádost o přiznání jednorázové částky s odůvodněním, že žalobce žádal o přiznání odškodění jako syn Josefa H., zemřelého 11. 9. 1943; zemřelý však byl československým politickým vězněm a na odškodnění této kategorie účastníků národního boje za osvobození se zákon č. 261/2001 Sb. nevztahuje.
Proti rozhodnutí podal žalobce opravný prostředek u Vrchního soudu v Olomouci podle procesních předpisů tehdy účinných. Protože vrchní soud do konce roku 2002 o věci nerozhodl, byla předána Nejvyššímu správnímu soudu k dokončení řízení (§ 129 odst. 2 a § 132 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí zrušil.
Z odůvodnění:
Žalobce v žádosti uvedl, že žádá odškodnění po svém otci Josefovi, který byl účastníkem domácího hnutí od roku 1939 do 11. 9. 1943. Připojil doklady, kterými osvědčil příbuzenský vztah a otcovo úmrtí, a zejména pak xerokopie částí publikací, které obdržel od Magistrátu Města Ostravy (jde o poválečné sborníky dokumentující protinacistický odboj na Ostravsku). Z nich plyne -aniž soud tyto dokumenty závazně jako důkazy hodnotil - že Josef H. byl členem ilegální odbojové organizace KSČ na Frenštátsku, 1. 6. 1943 byl při jednom ze zásahů okupační moci zatčen a při výsleších 9. 6. 1943 ubit gestapem (jeden z materiálů uvádí data 1. 7. 1943 a 9. 9. 1943). Dále žalobce k žádosti připojil osvědčení, vydané jeho matce Anně 16. 3. 1948, jímž Ministerstvo národní obrany podle § 8 zákona č. 255/1946 Sb. osvědčilo, že Josef H. byl účastníkem národního boje za osvobození a započítává se mu doba od 1. 6. 1943 do 10. 9. 1943 jako československému
Nahrávám...
Nahrávám...