dnes je 29.1.2020

Input:

Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2020

8.1.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.1.21
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2020

Ing. Antonín Daněk

Jako každoročně, tak i k datu 1. ledna 2020 dochází ke zvýšení minimální mzdy. Tato změna se návazně promítá do placení pojistného zaměstnavateli zejména v situaci, kdy je příjem zaměstnance právě na úrovni minimální mzdy anebo je nižší než minimální mzda, dále u podmínek platných v tzv. nekolidujícím zaměstnání a v neposlední řadě u platby pojistného osobami bez zdanitelných příjmů. Na které změny je zapotřebí zaměřit se především?

Zvýšení minimální mzdy

Od 1. 1. 2020 se zvyšuje minimální mzda na částku 14 600 Kč. Tato hodnota má významný vliv na placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli, a to jako minimální vyměřovací základ zaměstnance (případně poměrná část tohoto minima), a dále jako vyměřovací základ osoby bez zdanitelných příjmů.

Zvýšení minimální mzdy na částku 14 600 Kč návazně ovlivní ve zdravotním pojištění například:

1. Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance

Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně její poměrné části ve smyslu § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., provádí zaměstnavatel příslušný dopočet a následný doplatek pojistného do zákonem stanoveného minima. Příjem zaměstnance nižší než minimální mzda bývá nejčastěji tehdy, pokud zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek nebo u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Minimální vyměřovací základ platí ve zdravotním pojištění rovněž pro:

  • osoby jako zaměstnance, účastné – právě z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele – všech systémů sociálního zabezpečení v České republice podle koordinačních pravidel Evropské unie [Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009],

  • cizince z tzv. třetích zemí, zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky,

  • případy, kdy je pracovní vztah sjednán podle cizích právních předpisů apod.

Zaměstnáním z pohledu zdravotního pojištění naopak není dohoda o pracovní činnosti při příjmu nižším než 3 000 Kč nebo dohoda o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč. Z titulu těchto příjmů nevzniká zaměstnavateli povinnost přihlašovat osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny a ani se z těchto příjmů neplatí žádné pojistné, současně však tato osoba nemá tímto zaměstnáním vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah.

Ze skutečné výše příjmu (tedy nižšího než minimální mzda) odvádí zaměstnavatel pojistné například v těchto situacích:

  • pokud se jedná o osobu, za kterou platí pojistné stát, resp. pokud pro osobu neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. – za podmínky, že registrace v některé z těchto skupin osob trvá po celý kalendářní měsíc,

  • jiný zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, což dalšímu zaměstnavateli, u kterého je příjem zaměstnance nižší než minimální mzda, doloží písemným potvrzením. Případně si zaměstnavatelé musejí navzájem dokladovat výši příjmu tak, že v úhrnu těchto příjmů je minimální vyměřovací základ dodržen,

  • v případě neplaceného volna nebo neomluvené absence, trvajících celý kalendářní měsíc nebo jen část daného měsíce, pokud se jedná o osobu, pro kterou neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ podle již citovaného § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. Vyměřovacím základem u těchto osob (zaměstnanců) je vždy skutečně zúčtovaný příjem, který tak může být i nižší než 14 600 Kč, případně může být i v nulové hodnotě,

  • zaměstnanec je nemocný po celý kalendářní měsíc (případně po jeho část – v tomto případě období nemoci snižuje podle počtu kalendářních dnů minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část),

  • zaměstnanec je současně OSVČ a zaměstnavateli formou čestného prohlášení doloží, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy, což je v roce 2020 částka 2 352 Kč. Případně nastalou situaci, kdy pojištěnec neplatí alespoň minimální zálohy, řeší zdravotní pojišťovna s fyzickou osobou jako podnikatelem. Na vyměření (a následné vymáhání) svých pohledávek mají zdravotní pojišťovny deset let. Čestné prohlášení zaměstnance je pro zaměstnavatele vždy rozhodným dokladem pro placení pojistného.

  • Pokud zaměstnavatel odvede v roce 2020 za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího než 14 600 Kč, musí mít vždy k dispozici doklad, který jej bude k takovému postupu opravňovat (například rozhodnutí o přiznání důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku, potvrzení o studiu, odvod pojistného jiným zaměstnavatelem). Předložení takového dokladu je zdravotními pojišťovnami při kontrole vyžadováno.

2. Podmínky v tzv. nekolidujícím zaměstnání

Uchazeči o zaměstnání evidovaní na Úřadě práce patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát. Od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění nepřicházelo v úvahu, aby tyto osoby mohly současně vykonávat výdělečnou činnost.

Vpravdě průlomovou změnu však v této souvislosti přinesl ve sféře placení pojistného na zdravotní pojištění zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Podle § 25 odst. 3 tohoto zákona je za stanovených podmínek u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání, za podmínky, že příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy (tzv. nekolidující zaměstnání). Ve vazbě na výši minimální mzdy lze s uchazečem o zaměstnání uzavřít například pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti (nikoliv však již dohodu o provedení práce) s příjmem maximálně 7 300 Kč. Naproti tomu nelze ve zdravotním pojištění akceptovat souběh evidence uchazeče o zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, vyplývají pro něho úkoly jak při plnění oznamovací povinnosti, tak z hlediska placení pojistného. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele” zdravotní pojišťovně (kódem „P”) skutečnost, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I”. K ukončení této kategorie se pak používá kód „J”. Vyměřovacím základem je dosažený příjem, neboť za tuto zaměstnanou osobu současně platí pojistné stát.

3. Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů

Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální hodnoty minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osobou bez zdanitelných příjmů představuje od 1. 1. 2020 částku 1 971 Kč, do prosince 2019 činila tato platba 1 803 Kč.

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:

  • nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a

  • není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod. – blíže viz § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.) a ani

  • není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.

Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Role průměrné mzdy ve zdravotním pojištění

Takzvaná průměrná mzda je ve zdravotním pojištění důležitým parametrem, neboť určuje částku, která u vybraných skupin osob jako zaměstnanců zakládá účast na zdravotním pojištění. Od částky průměrné mzdy se dále odvíjí i výše minimální zálohy a minimální pojistné OSVČ a také stanovení pravděpodobné výše pojistného u zaměstnavatelů nebo osob