dnes je 25.6.2019
Input:

Informatika ve zdravotnictví

22.2.2011, Zdroj: Verlag Dashöfer

6.5
Informatika ve zdravotnictví

6.5.1
Zálohování dat

RNDr. Dagmar Brechlerová, Ph.D.

Zálohování dat je v dnešní době naprostá nezbytnost a některým organizacím bývá dokonce nařízena zákonem. Takovéto dokumenty je sice možné uchovávat v tištěné podobě, ale pro většinu firem je pohodlnější vést evidenci elektronicky, už jen například kvůli komunikaci s úřady prostřednictvím datové schránky nebo kvůli jednodušší evidenci a vyhledávání v dokumentech či z mnoha dalších důvodů. Rovněž mnoho jednotlivců dává přednost elektronické správě dokumentů před nutností vyhledávat data v papírových dokumentech. S tím však samozřejmě souvisí již zmíněná nutnost zálohování, proto zde upozorňujeme na několik podstatných faktorů, které je třeba brát v úvahu.

Elektronika může selhat a data na ní uložená tak mohou být ztracena. Častou příčinou, proč uživatel přijde o data, však není ani tak selhání přístroje, jako spíše nedbalost či nepozornost při manipulaci s daty. Uživatel může soubor omylem smazat, přepsat starší dokument novou verzí, omylem udělat editace v dokumentu apod. Stejně tak může ke ztrátě dat dojít v důsledku kybernetického útoku. V současnosti je například velmi rozšířený útok, při kterém útočník zašifruje data pomocí specializovaného podvodného programu (Ransomware) a poté požaduje anonymně zaslaný finanční obnos (výkupné), po jehož zaslání data slíbí rozšifrovat. Ovšem ani v případě zaplacení „výkupného” není jisté, zda útočník slib splní, takže uživateli hrozí, že se ke svým datům již nikdy nedostane.

Následující tabulka shrnuje příklady selhání, symptomy a možnou prevenci.

Hardwarové nebo systémové selhání
Příklady
  • Chyba napájení z elektrické sítě

  • Chyba média/čtecí hlavy

  • Porucha SSD disku či flash paměti

Možné symptomy
  • Dříve dostupná data nyní chybějí

  • Rachotící či nepřirozený zvuk vycházející z počítače

  • Pevný disk nereaguje, část dat chybí nebo některé soubory nelze otevřít

  • Chybová hlášení o nerozpoznaných zařízeních

  • Při selhání disku obvykle následuje hlášení samotného systému, že našel vadné sektory (spouští se nástroj Checkdisk), a to jak při startu počítače, tak i během používání systému (např. OS Windows)

  • U SSD a flash pamětí již z důvodu jejich samotné konstrukční podstaty a dále vlivem častějšího používání dochází k jejich pozvolné degradaci, tato média jsou pro dlouhodobější skladování dat zcela nevhodná

Prevence
  • Předcházejte možným výpadkům či kolísáním elektrické sítě použitím UPS (náhradního energetického zdroje) nebo alespoň bezpečnostní zásuvkou s přepěťovou ochranou

  • Neodstraňujte kryty pevných disků a médií a netřeste jimi

  • Při zjištění vadných sektorů na disku je vhodné vyhledat odbornou pomoc a snažit se jeho obsah uložit co nejrychleji na jiný disk či jiné médium

Lidská chyba
Příklady
  • Náhodné vymazání či přepsání souborů či naformátování disku

  • Poškození způsobené pádem přístroje, jeho politím nebo upuštěním jiného předmětu na přístroj a podobně

Možné symptomy
  • Dříve dostupná data nyní chybějí

  • Chybová hlášení, např. „soubor nenalezen”

  • Zařízení nereaguje, zobrazují se chybové hlášky, samotné zařízení nelze nalézt ve výpisu připojených zařízení (např. seznamu disků)

Prevence
  • Nemáte-li potřebné zkušenosti, nikdy se nepokoušejte o operace, jako jsou: oprava, změna systémového nastavení nebo instalace

  • SSD disky a flash paměti, které se montují již prakticky do všech modernějších přístrojů, jsou odolné proti pádu či otřesům. To však neznamená, že by s nimi mohl uživatel nějak prudce manipulovat, k poškození může dojít i tak

  • Klasické mechanické disky, které se stále v některých přístrojích vyskytují, jsou obzvláště citlivé na prudké otřesy, je tedy nutné zacházet s přístroji šetrně

Chyba softwaru
Příklady
  • Chyby způsobené opravnými procesy

  • Komplikovanost nastavení

  • Selhání zálohování

  • Selhání instalace, přepsání jedné aplikace jinou

  • Přepsání či vymazání uživatelských nastavení

Možné symptomy Aplikaci nelze spustit nebo se zasekne v průběhu Chybová hlášení odkazující na chyby v pamětiChybová hlášení odkazující na poškozená nebo nepřístupná data
Prevence Pravidelné zálohování, vytváření bodů obnovy systému (OS Windows)
Počítačové viry
Příklady Virus v boot sektoru (načítání systému po startu počítače)Soubory infikované viremMizející soubory, likvidované virem• Napadení ransomware infekcí
Možné symptomy Prázdná obrazovka• Antivirový/anti-malware program hlásí nalezení škodlivého software/napadených souborůNepředvídané nebo pochybné chování počítačeChybová hlášení, např. „soubor nenalezen”• Vyskakující informace, že počítač byl zašifrován/napaden a žádost o zaplacení výkupného
Prevence Používejte kvalitní antivirový software s často aktualizovanou virovou knihovnou. Nepoužívejte software z pochybných zdrojůVšechna data přicházející na počítač (optické disky, další média, soubory ze sítě, přílohy e-mailů aj.) nejprve proskenovat
Přírodní živly a fyzické zničení média/odcizení
Příklady
  • Povodeň

  • Výpadek proudu snížení napětí v síti

  • Úder blesku

  • Oheň

  • Krádež

Možné symptomy
  • Zatímco požáry a povodně bývají zřejmé, úder blesku nebo snížené napětí nikoliv Krádež hrozí spíše u notebooků a telefonů, nicméně může dojít i k vykradení pracovny

Prevence
  • Uchovávejte zálohy na jiné diskové jednotce, raději mimo počítač a síť, nejlépe fyzicky na jiném místě

  • Používejte UPS (náhradní energetický zdroj)

  • Neskladujte důležitá data v rizikových oblastech (např. tam, kde by mohly hrozit povodeň/krádež/přepětí)

  • Pokud pracujete na veřejném místě, dávejte pozor na své okolí, nenechávejte přístroj bez dozoru a důležitá data ihned zálohujte například na cloudové úložiště. Je také možné používat speciální software, který se po zapnutí odcizeného přístroje pokusí data z něj na dálku přeposlat, nebo je aspoň zašifrovat, aby nedošlo k jejich zneužití

Zpracováno podle http://www.protect-data.com/information/statistics.html

Možné důsledky ztráty dat si mnoho uživatelů ani neuvědomuje. Avšak jakmile k nějakému incidentu dojde, ukáže se, že prevence by byla bývala levnějším, efektivnějším a méně rizikovým řešením než následná likvidace škody způsobené ztrátou dat. V některých případech mohou finanční ztráty dosahovat enormních částek, může jít o průmyslová data nebo citlivé údaje, jejichž ohrožením může uživateli vzniknout i trestní odpovědnost.

Často mohou být data z paměťových médií alespoň částečně obnovena – záleží však na řadě různých okolností. Byla data již částečně přepsána, nebo pouze došlo k jejich odstranění a následně si uživatel uvědomil svou chybu? Byla mechanicky porušena jen jedna část disku nebo došlo ke kompletní destrukci celého zařízení? Jedná se mechanický disk či o SSD disk? Jak je patrné, vždycky do značné míry záleží na okolnostech, každopádně pro běžného uživatele může být obnovení dat dosti složitou procedurou, je tedy vhodnější ji svěřit odborníkovi.

Podstatnou roli hraje hlavně zmíněný rozdíl mezi mechanickými a solid state (SSD) médii – už s ohledem na konstrukční podstatu může být paradoxně mechanický disk jednodušeji obnovitelný než elektronicky zapisovatelný disk typu SSD. Nicméně většina firem zaměřujících se na obnovu dat nabízí služby obnovy dat z obou typů médií. V každém případě vždycky záleží na konkrétním médiu, míře a způsobu jeho poškození, výrobci, na objemu obnovovaných dat a mnoha dalších aspektech. Může se však stát, že obnova bude velmi nákladná. Je tedy daleko vhodnější přijmout opatření zamezující ztrátě dat, jakkoliv se mohou zdát zbytečná, a dodržovat je.

Obnova dat může být navíc časově velmi náročná, přičemž je ale často nutné mít k datům přístup téměř okamžitě – hlavně v případě SSD disků je proces dosti zdlouhavý a technicky komplikovaný.

Stejně tak je nutné volit takovou firmu, která bude garantovat diskrétnost při obnovování dat – v případě lékařské profese se může jednat o citlivá data pacientů, u kterých je zcela nežádoucí, aby se dostala do nepovolaných rukou. Může být tedy nutné posunout celou záležitost i do právní roviny a dožadovat se například sepsání smlouvy o zachování tajemství/mlčenlivosti.

Archivace versus zálohování

Obecně je nutno rozlišovat mezi archivací a zálohováním.

Zálohování (nebo také provozní zálohování) je vytváření kopií ve stanovených časových periodách, ve zdravotnictví je nařízeno zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), a to nejméně jednou denně (§ 55 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb.). Tyto kopie jsou určeny pro obnovu dat při jakémkoliv incidentu, při kterém dojde k poškození originálu, například při náhodném vymazání souboru, ale i při poškození nastavení systému. Pro zálohování je vhodné používat přepisovatelná média, protože záložní kopie určitého souboru není nutno udržovat neustále, k tomu je určená archivace.

Archivní kopie