Vývojové anomálie skloviny

5.1.5.1

Vývojové anomálie skloviny

Doc. MUDr. Vlasta Merglová, CSc.

Vývojové poruchy skloviny lze podle klinického vzhledu rozdělit na diskolorace, opacity (hypomineralizace), hypoplázie a dysplázie. Podle rozsahu rozeznáváme vývojové poruchy skloviny lokalizované a generalizované. Je popsáno více než 100 etiologických činitelů, které mohou způsobit vývojovou poruchu skloviny. Možné příčiny lokalizovaných poruch skloviny stálých zubů udává tab. 1.

Tabulka Tab. 1 Nejčastější etiologické faktory lokalizovaných vývojových poruch skloviny, str. 133 pdf

Příčiny generalizovaných vývojových poruch skloviny jsou mnohočetné a mohou působit prenatálně, perinatálně i postnatálně (tab. 2).

Tabulka Tab. 2 Nejčastější etiologické faktory generalizovaných vývojových poruch skloviny, str. 134 pdf

Diskolorace skloviny může být vnější nebo vnitřní. Vnější diskolorace je povrchová a objevuje se za určitou dobu po erupci zubu. Mohou ji způsobit chromogenní bakterie nebo pigmenty z potravy nebo nápojů, případně i z léčiv.

Vnitřní diskolorace může být následek poranění nebo zánětu, může být způsobena granulační tkání v případě pokročilé resorpce kořene nebo vnitřního granulomu, amalgámovou výplní, tetracyklinovými antibiotiky a při amelogenesis imperfecta a dentinogenesis imperfecta.

Vnější zabarvení skloviny se snadno odstraní pomocí leštících past, kartáčků a gumových kalíšků. Zabarvení povrchové vrstvy skloviny lze zmírnit technikou mikroabraze nebo bělením. Barevné změny skloviny, které vznikají působením tetracyklinových antibiotik nebo které se vyskytují u amelogenesis a dentinogenesis imperfecta se obvykle upravují až v dorostovém věku pomocí kompozitních fazet nebo proteticky.

Opacity skloviny jsou výsledkem poruchy kvality skloviny. Hypomineralizace způsobuje porositu skloviny, která se klinicky manifestuje jako opacita. Změny skloviny se nacházejí pod povrchem, který zůstává intaktní. Zuby s hypomineralizacemi se vyznačují bělavými, žlutými nebo nahnědlými skvrnami lokalizovanými převážně na labiálních ploškách frontálních zubů nebo na žvýkacích ploškách prvních stálých molárů.

Sklovina je u hypomineralizací lesklá a hladká a tvar klinické korunky není porušen. Opacity ve sklovině mohou být ohraničené nebo difuzní.

Úprava změn skloviny způsobených hypomineralizací je opět možná pomocí mikroabrase nebo v dorostovém věku fotokompozitními fazetami.

Hypoplastické změny na zubech vznikají poškozením zubních tkání ve fázi aposice a následně i mineralizace během horečnatých stavů, průjmových onemocnění, metabolických poruch nebo působením místních škodlivin (tj. nejčastěji zánět nebo úraz). Postižené zuby mají anomální tvar provázený kvalitativní i kvantitativní změnou skloviny. Zuby s hypoplazií mají velmi různorodý vzhled. Typické jsou jamky, rýhy a prstence se ztenčenou, hrbolatou a drsnou sklovinou žlutohnědě až tmavohnědě zabarvenou.

Frontální zuby s hypoplastickou sklovinou lze již v dětském věku ošetřit pomocí fotokompozitních materiálů a na moláry zhotovit ochranné korunky (např. prefabrikované korunky z nerezavějící oceli). Definitivní ošetření je zpravidla možné až v dorostovém věku nebo v dospělosti.

Mezi dysplázie se řadí fluoróza, změny na zubech po tetracyklinech, při lues congenita a při fetální erytroblastóze. Mezi dysplázie patří také dědičné poruchy amelogenesis imperfecta a dentinogenesis imperfecta.

Změny na sklovině označované jako fluoróza (skvrnitá sklovina) se objevují po dlouhodobém nadměrném endogenním přívodu fluoridů během intraalveolárního vývoje zubů. Riziko fluorózy vzniká již při pravidelné konzumaci pitné vody s množstvím 2 ppm fluoridů, nebo pokud děti polykají zubní pasty s vyšším obsahem fluoridů při čištění zubů. Orientačně lze změny na sklovině označované jako fluoróza rozdělit na lehké, střední a těžké. U lehčích forem se na sklovině vyskytují bílé, tzv. křídové skvrny. Povrch skloviny je nad skvrnami hladký. Střední stupeň poškození se vyznačuje erosemi a přítomným žlutohnědým zabarvením.

Pro závažné poškození je charakteristický výskyt kvantitativních i kvalitativních změn skloviny, které připomínají hypoplázii. U těchto případů se popisuje zvýšená kazivost. Detailnější klasifikaci fluorózy popisuje Jackson:

– typ A : bílé skvrny, jejichž průměr je menší než 2 mm,

– typ B : bílé skvrny, jejichž průměr je 2 mm nebo větší,

– typ C: hnědavě zbarvené skvrny, jejichž průměr je menší než 2 mm (bez ohledu na současnou přítomnost bílých skvrn),

– typ D: hnědavě zbarvené skvrny, jejichž průměr je větší než 2 mm,

– typ E: horizontální bílé…