dnes je 28.3.2024

Input:

Trestné činy proti životu a zdraví

7.12.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.2.3
Trestné činy proti životu a zdraví

JUDr. Magda Václavíková, JUDr. Tomáš Tuza

Usmrcení z nedbalosti

Dle ustanovení § 143 odst. 1 a 2 TZ bude trestem odnětí svobody na jeden rok až šest let potrestán ten, kdo jinému způsobí smrt tím, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. Skutková podstata uvedeného trestného činu by mohla být naplněna zdravotnickým pracovníkem v případě chybného postupu při poskytování lékařské péče, v důsledku čehož dojde k pacientovu úmrtí, pokud tento chybný postup zaviní zdravotnický pracovník z nedbalosti.

Dříve účinný trestní zákon uvedený trestný čin samostatně neupravoval, obdobná skutková podstata byla zahrnuta pod trestný čin ublížení na zdraví dle ustanovení § 224 odst. 1 a 2, přičemž byl pachatel sankcionován trestem odnětí svobody v délce trvání šesti měsíců až pěti let. Dle dříve platné úpravy přicházelo v úvahu uložení peněžitého trestu namísto trestu odnětí svobody.

Novou úpravou tak došlo ke zpřísnění sankce za tento trestný čin, a to zvýšením dolní i horní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody, v důsledku čehož již není možné uložit za tento trestný čin pouze peněžitý trest.

Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti

Skutkovou podstatu tohoto trestného činu podle § 147 odst. 1, 2 TZ naplní zdravotnický pracovník, který z nedbalosti způsobí pacientovi těžkou újmu na zdraví proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. Za tento trestný čin zákon stanoví trest odnětí svobody v délce trvání šesti měsíců až čtyř let či peněžitý trest. Definice pojmu těžká újma na zdraví byla převzata z dřívější právní úpravy, v nové úpravě ji pak nalezneme v ustanovení § 122 odst. 2 TZ. Podle této definice se těžkou újmou na zdraví rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění, jedná-li se o zmrzačení, ztrátu nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti, ochromení údu, ztrátu nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí, poškození důležitého orgánu, zohyzdění, vyvolání potratu nebo usmrcení plodu, mučivé útrapy nebo o delší dobu trvající poruchu zdraví.

Původní trestní zákon uvedený trestný čin sankcionoval trestem odnětí svobody v délce trvání šesti měsíců až pěti let nebo peněžitým trestem. V porovnání s dříve účinnou právní úpravou tak došlo ke snížení horní hranice trestní sazby o jeden rok.

Ublížení na zdraví z nedbalosti

Dle ustanovení § 148 odst. 1 TZ bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti ten, kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. Na rozdíl od původní úpravy obsahuje současná právní úprava v § 122 odst. 1 zákonnou definici pojmu ublížení na zdraví. Ublížením na zdraví se rozumí takový stav záležející v poruše zdraví nebo jiném onemocnění, který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje, nikoli jen po krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného a který vyžaduje lékařské ošetření.

Dříve účinný trestní zákon skutkovou podstatu tohoto trestného činu, jakož i druh a výměru sankcí za jeho spáchání ukládaných, upravoval totožně. Došlo tedy pouze ke zpřesnění úpravy zavedením zákonné definice ublížení na zdraví.

Neposkytnutí pomoci

Skutková podstata tohoto trestného činu je vymezena v ustanovení § 150 odst. 2 TZ, které stanoví, že ten, kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

V tomto případě se jedná o takzvaný omisivní trestný čin, přičemž skutková podstata tohoto trestného činu je naplněna tím, že pachatel – v našem případě zdravotník – opominul konat povinnost vyplývající z povahy svého zaměstnání, tedy neposkytl osobě nacházející se v nebezpečí smrti či jevící známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění potřebnou pomoc. Odpovědnost za tento trestný čin zakládá již samo "nekonání", tedy opomenutí jednání směřujícího k poskytnutí pomoci osobě, která tuto pomoc potřebuje, nikoli následek, který takové opomenutí dále zapříčiní, přičemž trestní odpovědnost za tento trestný čin nastupuje pouze v případě, kdy k dalším následkům na zdraví nedojde. Pokud by v důsledku neposkytnutí pomoci došlo k následku spočívajícím například v úmrtí pacienta či ke vzniku těžké újmy na zdraví, mohl by být zdravotník odpovědný za závažnější trestný čin, tedy za usmrcení z nedbalosti dle ustanovení § 143 odst. 1, 2 či za těžké ublížení na zdraví z nedbalosti dle ustanovení § 147 odst. 1, 2.

Vymezení skutkové podstaty tohoto

Nahrávám...
Nahrávám...