15.6.2.22
Smlouva o úvěru
Smlouva o úvěru je upravena v § 497 až § 507 obchodního zákoníku.
NahoruKteré ustanovení je závazné (kogentní)
Jediným kogentním ustanovením, tedy ustanovením zákona, od něhož se
nelze odchylně dohodnout, je § 499.
Zbylá ustanovení smlouvy o úvěru jsou dispozitivní, samozřejmě kromě § 497,
který jako základní ustanovení upravuje podstatné smluvní náležitosti.
NahoruZávazky smluvních stran
Podle §
497 se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka
poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se
zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
NahoruKdy vzniká smlouva o úvěru
Smlouva o úvěru vzniká již samotným uzavřením smlouvy, tedy na
rozdíl od smlouvy o půjčce, která vzniká až tehdy, kdy je půjčka
poskytnuta.
NahoruPředmět smluvního vztahu
Předmětem smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky v
jakékoli platné měně.
NahoruSubjekty smluvního vztahu
Smluvní strany se nazývají věřitel a dlužník.
NahoruDalší znaky smluvního vztahu
Dalším znakem je, že věřitel poskytne na požádání dlužníka tyto
peněžní prostředky v jeho prospěch.
Úvěr tedy nemusí být poskytnut přímo a jedině dlužníkovi, ale může
být poskytnut v jeho prospěch i třetí osobě. Tak je tomu například tehdy,
poskytuje-li se úvěr zhotoviteli, který pro dlužníka na základě smlouvy o dílo
buduje určité dílo, například v podobě určité nemovité věci.
Závazkem dlužníka je poskytnuté peněžní prostředky věřiteli vrátit a
zaplatit mu úroky. Na rozdíl od smlouvy o půjčce podle občanského zákoníku je
tedy pojmovým znakem úvěru vrácení peněžních prostředků spolu s úroky.
NahoruPředmět smluvního vztahu
Jak bylo uvedeno, předmětem úvěrové smlouvy mohou být jakékoli
peněžní prostředky. To znamená, že to může být i v jiné než české měně. Podle § 497 ObchZ jiná než česká měna může být poskytnuta na
základě úvěrové smlouvy pouze tehdy, pokud to není v rozporu s devizovými
předpisy.
Ze zákona platí, že peněžní prostředky se vracejí ve stejné měně, v
jaké byly na základě úvěrové smlouvy poskytnuty. Smlouva však může určit, že se
budou peněžní prostředky vracet i v jiné než poskytnuté měně.
NahoruOdměna x úrok
V té samé měně, v jaké se peněžní prostředky vrací, bude dlužník
platit i úroky.
V praxi se někdy zastává nesprávný názor, že úvěrová smlouva může
být poskytnuta pouze peněžním ústavem. Takový názor je v rozporu se zákonem,
neboť podle § 499 ObchZ (kogentní ustanovení) za sjednání závazku
věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže
poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.
Poskytovanou odměnu nelze zaměňovat s úrokem. Právě poskytnutí
odměny bance je hlavním odlišujícím znakem smlouvy o úvěru, která je uzavírána
v rámci podnikání, a smlouvy o úvěru, která je poskytována mimo rámec
podnikání.
V každém případě je smlouva o úvěru bez ohledu na charakter
účastníků absolutním obchodem. To znamená, že úvěrové vztahy se budou vždy
řídit obchodním zákoníkem bez toho, kdo je stranou ve smlouvě o
úvěru.
Mezi takové nepodnikatelské úvěry patří například úvěry na stavební
spoření či úvěry poskytované podnikatelem jeho zaměstnancům.
NahoruLhůta pro poskytnutí úvěru
Pravidelným pojmovým znakem, ale nikoli znakem podstatným, je lhůta,
ve které věřitel poskytne částku úvěru dlužníkovi. Tomu odpovídá i ustanovení § 500 odst. 1 ObchZ, podle něhož je
dlužník oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků ve lhůtě
stanovené ve smlouvě. Není-li ovšem tato lhůta ve smlouvě stanovena, může
dlužník tento nárok uplatnit, dokud poskytnutí úvěru některá strana
nevypoví.
NahoruVýpověď smlouvy
Smlouva o úvěru je jeden z mála smluvních typů, u nichž je v obchodním
zákoníku uplatněna výpověď a nikoli odstoupení od smlouvy. Podle § 500 odst. 2 ObchZ nestanoví-li smlouva
jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou
účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v
němž byla výpověď doručena dlužníku.
Zákon nestanoví, že výpověď musí být písemná, ale v praxi se do
smlouvy většinou písemná forma zakotví.
NahoruForma smluvního vztahu
Ostatně ani forma úvěrové smlouvy není ze zákona písemná, ale v
praxi se úvěry zpravidla poskytují na základě písemné smlouvy, zejména pokud
jde o úvěry poskytované v rámci podnikání.
NahoruÚčel poskytnutí úvěru
V praxi se poskytují i úvěry určené pouze na určitý účel, který je
ve smlouvě dohodnut. Na to pamatuje § 501 odst. 2 ObchZ, podle něhož v
případě, kdy smlouva stanoví, že úvěr lze použít pouze k určitému účelu, může
věřitel omezit poskytnutí peněžních prostředků pouze na plnění závazků dlužníka
převzatých v souvislosti s tímto účelem.
V praxi se bude opět většinou jednat o úvěry, které jsou poskytovány
například pro účely výstavby či renovace určitých nemovitých věcí.
Podle § 501 odst. 1 ObchZ je věřitel povinen
dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu
se smlouvou požádán. Věřitel je povinen tyto prostředky poskytnout v době takto
stanovené dlužníkem, jinak bez zbytečného odkladu.
NahoruPovinnost platit úroky z úvěru
Pokud jde o placení úroků dlužníkem,…