Smlouva o obchodním zastoupení

15.6.2.7

Smlouva o obchodním zastoupení

 NahoruPodstata smluvního vztahu

Uvedená právní úprava obsahuje řadu kogentních (závazných) ustanovení, od nichž se nesmí strany dohodou odchýlit. Uvedená ustanovení budou předmětem analýzy v dalším výkladu. Podstatou smlouvy o obchodním zastoupení je podnikatelská činnost spočívající v soustavném zprostředkování obchodů určitého druhu. Liší se tedy především od smlouvy o zprostředkování, která se netýká činnosti soustavné, ale spíše činnosti opakované či dokonce jednorázové.

 NahoruSmlouva nezakládá vztah zástupce a zastoupeného

Bez ohledu na to, že smluvní strany této smlouvy se nazývají obchodní zástupce a zastoupený, nejde o vztah zastoupení ve smyslu občanského zákoníku, tedy o vztah dvou osob, z nichž jedna svými úkony zavazuje osobu druhou (zastoupený). Takový vztah není automaticky ze zákona dán. Pokud by mělo dojít k uzavírání smluv, je tedy zapotřebí zvláštního zmocnění. Podmínkou vzniku smlouvy je písemná forma.

 NahoruObsah smlouvy

Smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv, (zákon je nazývá legislativní zkratkou obchody) nebo sjednávat tyto obchody jménem zastoupeného na jeho účet.

 NahoruKdo nesmí být obchodním zástupcem

Zákon vzhledem na možný konflikt zájmů slovy uvádí, že určité osoby nemohou být obchodním zástupcem. Na prvním místě je to osoba, která může jako orgán zavazovat právnickou osobu, tedy především její statutární orgán. Nemůže to být ani společník či člen, kteří podle zákona právnickou osobu zavazují. Tak je tomu například u veřejné obchodní společnosti. Dále nesmí být obchodním zástupcem likvidátor právnické osoby či správce konkurzní podstaty.

 NahoruZastoupení je vždy úplatné

Obchodní zastoupení pak nesmí být bezplatné a není možné jej aplikovat i na osoby působící na burze cenných papírů či na komoditní burze. Zde se jedná o činnost upravenou zvláštními předpisy.

 NahoruUrčení území pro zastoupení

Obchodní zástupce je povinen vyvíjet svoji činnost v určitém území. Území může být určeno ve smlouvě. Pokud tomu tak není, je tímto územím celé území České republiky.

 NahoruPodstata činnosti obchodního zástupce

Základním charakterem činnosti obchodního zástupce je vyhledávání osob, s nimiž je předpoklad sjednat obchod, tedy pozdější uzavření smlouvy.

Obchodní zástupce však působí před uzavřením smlouvy pouze zásadně, neboť podle zákona může působit i po uzavření smlouvy a při jejím plnění.

Obchodní zástupce tedy zásadně neuzavírá smlouvu jménem zastoupeného, ale uzavření smlouvy pouze navrhuje a tím k uzavření smlouvy spolupůsobí. Samotnou smlouvu pak uzavírá zastoupený sám.

 NahoruVztah obchodního zastoupení k mandátní smlouvě

Stanoví-li smlouva, že obchodní zástupce činí právní úkon jménem zastoupeného, řídí se potom práva a povinnosti s tím související ustanoveními smlouvy mandátní. V takovém případě vlastně dochází k uzavření dvou smluv na jedné listině, což zákon nevylučuje. Zákon výslovně uvádí, že bez udělené plné moci není obchodní zástupce oprávněn jménem zastoupeného uzavírat obchody, cokoli pro něj přijímat anebo činit i jiné právní úkony.

 NahoruPodstata jednání v dobré víře

Zákon pak ukládá obchodnímu zástupci postupovat poctivě s vynaložením odborné péče a "v dobré víře“. Tento termín je použit v návaznosti na terminologii ES. Tento pojem je třeba vykládat jako dobrou víru obchodního zástupce, že ve své činnosti, k níž se zavázal, postupuje podle zásad poctivého obchodního styku a dobrých mravů.

 NahoruPojem "rozumné“ pokyny zastoupeného

Dále je obchodní zástupce povinen dbát na zájmy zastoupeného, jednat v souladu s pověřením a "rozumnými pokyny zastoupeného“.

Právně u "rozumných pokynů zastoupeného“ je citelná odchylka od obecného ustanovení mandátní smlouvy. Nejde tedy jen o pouhé plnění všech pokynů zastoupeného, ale vyžaduje se určitý rys partnerství obchodního zástupce a jeho vlastní obchodní zájem. Vychází se z toho, že obchodní zástupce bude znát určitý trh, v němž působí, a z tohoto hlediska bude hodnotit i "rozumnost pokynů“ zastoupeného. Z tohoto důvodu se tedy může obchodní zástupce od "nerozumu“ pokynů zastoupeného odchýlit, neboť vlastně jedná v jeho prospěch.

 NahoruInformační povinnost obchodního zástupce

Obchodní zástupce pak má velmi širokou informační povinnost, neboť musí podávat zastoupenému zprávu o vývoji trhu a všech okolnostech důležitých pro zájmy zastoupeného, zejména pro jeho rozhodnutí v rozhodování souvisejících s uzavíráním obchodů.

Zahrnuje-li smlouva i uzavírání obchodů obchodním zástupcem jménem zastoupeného, je obchodní zástupce povinen uzavírat tyto obchody jen za obchodních podmínek stanovených v zastoupení, neprojevil-li zastoupený souhlas s jiným postupem.

Nemůže-li zástupce vykonávat svou činnost, musí o tom bez zbytečného odkladu podat zprávu zastoupenému. Všechny povinnosti zastoupeného shora uvedené jsou obsaženy v § 655 ObchZ. Toto ustanovení je kogentní (závazné) a smluvní strany se od něj nemohou odchylně dohodnout.

 NahoruZávazný princip dobré víry zastoupeného

Dále je kogentní (závazné) i ustanovení § 655 ObchZ upravující povinnosti zastoupeného. Především je to požadavek poctivého jednání v dobré víře vůči obchodnímu zástupci. Stejně tak jako "dobrá víra“ ve vztahu k obchodnímu zástupci, je zákonem vyjádřena i ve vztahu k zastoupenému.

Zákon pak zastoupenému ukládá především poskytnout zástupci nezbytnou dokumentaci vztahující se k předmětným obchodům, obstarat zástupci informace nezbytné k plnění závazku ze smlouvy o obchodním zastoupení a informovat obchodního zástupce o tom, že přijal, odmítl nebo nesplnil obchod.

 NahoruPovinnost mlčenlivosti obchodního zástupce

Obchodnímu zástupci je pak zákonem uložen zákaz sdělit údaje získané od zastoupeného při své činnosti bez souhlasu zastoupeného jiným osobám nebo je využít pro sebe nebo pro jiné osoby, pokud by to bylo v rozporu se zájmy zastoupeného. Tato povinnost trvá i po skončení vztahu obchodního zastoupení.

 NahoruSmluvené ručení obchodního zástupce za třetí osobu

Dalším kogentním ustanovením je § 658 ObchZ. Podle tohoto ustanovení zástupce ručí za splnění povinností třetí osobou, s níž sjedná zastoupení nebo příležitost k uzavření obchodu anebo se kterou jménem zastoupeného uzavřel obchod. Podmínkou je, že se k tomu písemně zavázal. Pak obdrží za převzetí ručení zvláštní odměnu.

Jde o zvláštní případ ručení vyplývajícího ze zákona a vztah obchodního zástupce k zastoupenému se řídí příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku o ručení (§ 303 až § 312 ObchZ).

 NahoruProvize

Odměnou obchodního zástupce je provize. Pro výši provize platí, že pokud ji nestanoví smlouva, vzniká nárok na provizi v obvyklé výši, jaká odpovídá z hlediska místního trhu v oblasti obchodního zastoupení podle smlouvy a druhu zboží. Dále má obchodní zástupce nárok na úhradu nákladů spojených se svou činností vedle provize za podmínky, že to bylo sjednáno.

 NahoruSmlouva o nevýhradním obchodním zastoupení (upravená v § 652 až § 672a obchodního zákoníku)

 NahoruCharakter smluvního typu

Smlouva…