dnes je 29.3.2024

Input:

Prominutí daně nebo příslušenství daně

15.8.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.1.9.7
Prominutí daně nebo příslušenství daně

Ing. Ivan Macháček

Prominutím daně a příslušenstvím daně se zabývají § 259 až § 260 DŘ ve znění zákona č. 283/2020 Sb. K prominutí daně i příslušenství daně může dojít od vzniku daňové povinnosti až do doby uplynutí lhůty pro placení daně, a to i poté, kdy došlo k její úhradě.

Prominutí penále podle § 259a DŘ

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí části penále, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož doměření vznikla povinnost uhradit penále; správce daně na základě posouzení rozsahu součinnosti daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední může podle § 259a odst. 2 DŘ prominout až 75 % penále, přičemž není vázán návrhem daňového subjektu.

Předpokladem prominutí části penále je splnění dvou formálních podmínek: a) podání žádosti o prominutí a b) uhrazení daně, v důsledku jejíhož doměření daň vznikla. Řízení o prominutí penále se zahajuje na návrh (žádost) daňového subjektu. Žádost se podává u správce daně, který rozhodl o povinnosti uhradit penále. Žádost o prominutí penále lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále. Lhůta pro podání žádosti se staví po dobu řízení o posečkání úhrady daně a po dobu posečkání úhrady daně.

Základní podmínkou, jejíž splnění je nezbytné pro prominutí části penále, je úhrada daně, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. Zákon se tímto způsobem snaží motivovat daňové subjekty k úhradě hlavního závazku v podobě daně, jejímž doměřením penále vzniklo. Pokud daňový subjekt podá žádost o prominutí penále, aniž by doměřenou daň uhradil, půjde o nepřípustné podání. Správce daně v důsledku toho zastaví řízení podle § 106 odst. 1 písm. b) DŘ.

V § 259a odst. 2 DŘ je uvedeno kritérium, podle kterého správce daně stanoví výši promíjeného penále (resp. to, zda k prominutí vůbec dojde), pokud daňový subjekt naplní formální podmínky pro prominutí penále podle odstavce 1 tohoto ustanovení. Tímto kritériem je míra součinnosti daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední. Míru spolupráce správce daně posoudí na základě vlastní úvahy při respektování zásady rovnosti (§ 6 DŘ) a legitimního očekávání (§ 8 odst. 2 DŘ). Aby nevznikla nedůvodná nerovnost mezi daňovými subjekty, které řádně plní své povinnosti, a daňovými subjekty, které je řádně neplní, zákon neumožňuje prominutí penále ve výši 100 %. Správce daně je v úvaze, jakou část penále prominout, omezen zákonnou horní hranicí 75 % stanového penále.

Prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně dle § 259aa DŘ

Jedná se o nové ustanovení v daňovém řádu na základě zákona č. 283/2020 Sb. s účinností od 1. 1. 2021. Dle tohoto ustanovení je daňový subjekt oprávněn požádat správce daně o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, pokud bylo podáno daňové tvrzení, v důsledku jehož včasného nepodání tato pokuta vznikla, nebo pokud se toto podání stalo bezpředmětným. Přitom správce daně může zcela, nebo zčásti prominout pokutu za opožděné tvrzení daně, pokud k prodlení s podáním daňového tvrzení došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Při tom není vázán návrhem daňového subjektu. Při posouzení rozsahu, ve kterém bude pokuta za opožděné tvrzení daně prominuta, správce daně zohlední skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost vzniklé pokuty. Podle bodu 13 Přechodných ustanovení zákona č. 283/2020 Sb. lze žádat o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně pouze v případě pokuty vzniklé ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Jak vyplývá z důvodové zprávy vládního návrhu zákona č. 283/2020 Sb., je cílem této nově navržené úpravy rozšíření možnosti individuálního promíjení u další ze sankcí vznikající za porušení povinností při správě daní – pokuty za opožděné tvrzení daně (§ 250 DŘ), kterou dosud na rozdíl od penále, pokuty za nepodání kontrolního hlášení, úroku z prodlení či úroku z posečkané částky nelze individuálně promíjet. Předpokladem pro úplné či částečné prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně je splnění dvou formálních podmínek, a sice (i) podání žádosti o prominutí a (ii) podání daňového tvrzení, v důsledku jehož včasného nepodání pokuta vznikla, a to pouze za předpokladu, že důvody pro jeho podání nadále trvají, resp. že se jeho podání nestalo bezpředmětným (např. z důvodu, že správce daně mezitím daň stanovil z moci úřední). Pokud daňový subjekt podá žádost o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, aniž by tuto druhou podmínku splnil, půjde o nepřípustné podání. Prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně je ovládáno zásadou dispoziční – řízení se zahajuje pouze na návrh (žádost) daňového subjektu, který může požadovat prominutí celé pokuty za opožděné tvrzení daně, nebo jen její části.

Materiálním kritériem, na základě jehož posouzení správce daně o prominutí meritorně rozhodne, je existence zjevně ospravedlnitelného důvodu pro prodlení s podáním daňového tvrzení. Mělo by jít o výjimečný případ, který je z lidského hlediska omluvitelný a z hlediska materiálního představuje prohřešek spíše formalistický. Dalším příkladem může být situace, kdy v důsledku opakující se chyby daňového subjektu došlo ke kumulativnímu vzniku pokut ve více případech, které jsou ve vzájemné věcné a časové souvislosti, přičemž celková výše těchto pokut by byla nepřiměřená společenské škodlivosti daného jednání. Možnost docílit prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně by neměla svědčit daňovým subjektům, které se do prodlení dostaly v důsledku vlastní liknavosti. K prominutí pokuty může dojít i u subjektů, které nejsou v ekonomické ani sociální tísni.

Prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky podle § 259b DŘ

V § 259b DŘ je stanoven postup související s oprávněním daňového subjektu požádat správce daně o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl. Správce daně podle § 259b odst. 2 DŘ může zcela nebo zčásti prominout úrok z prodlení nebo úrok z posečkané částky, pokud k prodlení s úhradou daně došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Při posouzení rozsahu, v jakém bude úrok prominut, správce daně rovněž zohlední skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost uplatněného úroku.

Základním cílem právní úpravy prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky je motivovat daňový subjekt k úhradě daně, na níž úrok vznikl. Předpokladem prominutí úroku je splnění dvou podmínek: a) podání žádosti o prominutí a b) uhrazení daně, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl. Řízení se zahajuje na návrh (žádost) daňového subjektu. Žádost se podává u správce daně, který daný úrok předepisuje do evidence daní.

Úrok z prodlení, resp. úrok z posečkané částky, vzniká na rozdíl od penále kontinuálně za každý den prodlení. Z tohoto důvodu není žádost o prominutí úroku omezena speciální lhůtou, jako je tomu u žádosti o prominutí penále podle § 259a DŘ. Pokud daňový subjekt podá žádost o prominutí úroku, aniž by daň uhradil, půjde o nepřípustné podání. Správce daně v důsledku toho zastaví řízení podle § 106 odst. 1 písm. b) DŘ.

Důležité znění § 259c DŘ

Z ustanovení § 259c DŘ vyplývají společné zásady k prominutí daně nebo příslušenství daně:

1. Při posouzení žádosti o prominutí daně nebo příslušenství daně správce daně zohlední četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem;

2. Prominutí daně nebo příslušenství daně není možné, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy;

3. Dále platí, že pokud právnická osoba závažným způsobem poruší daňové nebo účetní právní předpisy, hledí se pro účely posouzení splnění podmínky podle bodu 2 na osobu, která byla v době tohoto porušení v této právnické osobě členem statutárního orgánu, jako by je také porušila.

Hromadné prominutí daně nebo příslušenství daně podle § 260 DŘ

Ministr financí může z moci úřední zcela nebo částečně prominout daň nebo příslušenství daně z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů, nebo při mimořádných, zejména živelních událostech. Tímto rozhodnutím se promíjí daň nebo příslušenství všem daňovým subjektům, jichž se důvod prominutí týká. Toto rozhodnutí se oznamuje ve Finančním zpravodaji vydávaném Ministerstvem financí ČR.

Pokyn GFŘ č. D-58 k promíjení příslušenství daně

Ve Finančním zpravodaji číslo 15/2022 ze dne 2. 12. 2022 byl zveřejněn pokyn GFŘ D-58 k promíjení příslušenství daně, který s účinností od 1. 2. 2023 ruší stávající pokyn GFŘ D-47 k promíjení příslušenství daně ze dne 8. 3. 2021. Pokyn se netýká individuálního promíjení daně, individuálního promíjení příslušenství daně podle jiných právních předpisů a hromadného promíjení daně či příslušenství daně dle § 260 DŘ. GFŘ vydalo pokyn ve snaze dostatečně spolehlivě zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivizované rozhodování o žádostech o prominutí příslušenství daně, vymezuje tímto pokynem skutečnosti, v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat důvody, pro které je dle zákonné úpravy možné prominout příslušenství daně. Tímto je též vyjádřena snaha zamezit případným excesivním individuálním rozhodnutím tak, aby byla i při aplikaci předmětné zákonné pravomoci založené na kombinaci obecně formulovaných právních pojmů v maximální možné míře šetřena veřejná práva daňových subjektů spočívající na zákazu diskriminace a na právu na řádný proces.

Žádost o prominutí příslušenství daně podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, pokud je žádáno o prominutí částky vyšší než trojnásobek sazby poplatku. Pokud tedy daňový subjekt žádá o prominutí částky 3 001 Kč a více, podléhá jeho žádost správnímu poplatku, žádost o prominutí částky 3 000 Kč a méně nepodléhá správnímu poplatku. Poplatek se vybírá za každou daň, které se žádost daňového subjektu týká, a za každý daňový subjekt, podává-li jednu žádost více daňových subjektů. Poplatek se vybírá jen jednou, jde-li o daň ze společného předmětu zdanění.

Uplatnění zákona č. 182/2023 Sb. o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů

Zákon navazuje na proběhlé dvě etapy tzv. milostivého léta. Právní úpravu první vlny tzv. milostivého léta přinesl zákon č. 286/2021 Sb., a jeho podstatou bylo prominutí příslušenství (zejména nákladů řízení a úroků) v případě dluhů fyzických osob (podnikajících i nepodnikajících) vymáhaných soudními exekutory, pokud došlo k úhradě jistiny (a paušálních nákladů exekuce ve výši 750 Kč) nejpozději do

Nahrávám...
Nahrávám...