dnes je 2.10.2022

Input:

Právní úprava veřejné obchodní společnosti

16.7.2004, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.5.1
Právní úprava veřejné obchodní společnosti

Definice veřejné obchodní společnosti

Definice veřejné obchodní společnosti je podána v § 76 ObchZ. Veřejná obchodní společnost je obchodní společností, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Veřejná obchodní společnost je osobní obchodní společností a je současně právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku.

Z definice veřejné obchodní společnosti podané v § 76 ObchZ, jakož i z ostatních ustanovení obsažených v obchodním zákoníku vyplývá několik základních znaků veřejné obchodní společnosti:

  1. Veřejnou obchodní společnost musí založit alespoň dvě osoby.

  2. Veřejná obchodní společnost musí být založena výhradně za účelem podnikání.

  3. Společníci veřejné obchodní společnosti ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně (tj. solidárně) veškerým svým majetkem.

  4. Společníci veřejné obchodní společnosti nemají ze zákona vkladovou povinnost a společnost tudíž nevytváří ani základní kapitál. Veřejná obchodní společnost není povinna vytvářet ani rezervní fond.

  5. Veřejná obchodní společnost nevytváří povinně orgány společnosti.

  6. Společníci veřejné obchodní společnosti se zpravidla osobně účastní na činnosti pro společnost.

  7. Společníci veřejné obchodní společnosti musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti podle živnostenského zákona a nesmí u nich být dána překážka provozování živnosti stanovená zvláštním právním předpisem bez ohledu na předmět podnikání společnosti.

Založení veřejné obchodní společnosti

Veřejnou obchodní společnost musí založit nejméně dvě osoby, přičemž je nerozhodné, zdali se jedná o právnické či fyzické osoby. Vedle českých právnických a fyzických osob mohou být zakladateli společnosti (a posléze společníky) i zahraniční fyzické a právnické osoby. Jestliže se na založení veřejné obchodní společnosti musí vždy podílet alespoň dvě osoby, znamená to, že veřejná obchodní společnost se vždy zakládá společenskou smlouvou. Společenská smlouva musí mít písemnou formu a musí být podepsána všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Pro společenskou smlouvu se nevyžaduje forma notářského zápisu. Založení zakladatelskou listinou vzhledem k minimálnímu počtu alespoň dvou zakladatelů tedy nepřichází v úvahu. Dále je třeba zdůraznit, že nejen že na založení společnosti se musí podílet nejméně dvě osoby, ale po celou dobu existence veřejné obchodní společnosti musí mít tato společnost alespoň dva společníky.

V této věci bylo již judikováno: "V případě, že veřejná obchodní společnost je tvořena pouze dvěma společníky, z nichž jeden podal řádnou výpověď společenské smlouvy, nemůže již docházet k dalším změnám společenské smlouvy a do společnosti být přijímán další společník (společníci) a provádět jiné změny společenské smlouvy. V důsledku výpovědi společníka dochází ke zrušení společnosti bez právního nástupce a jediným možným následným postupem je likvidace společnosti.“ (Právní rozhledy 1996 č. 12)

Společníci veřejné obchodní společnosti

Společník veřejné obchodní společnosti musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti ve smyslu § 6 živnostenského zákona (dále jen ŽZ) a nesmí být u něho dána překážka provozování živnosti ve smyslu § 8 ŽZ. Tyto podmínky musí splňovat nejen společník – fyzická osoba, ale i statutární orgán nebo jím pověřená osoba k výkonu práv a povinností společníka – právnické osoby. Všeobecnými podmínkami provozování živnosti jsou: dosažení věku 18 let, plná způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a bezdlužnost.

Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen:

  1. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činy a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,

  2. pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo

  3. pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.

Za bezdlužného se považuje fyzická osoba, která:

  1. předloží doklad, že nemá daňové nedoplatky. Doklad vystaví místně příslušný finanční úřad,

  2. předloží doklad, že nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Pro překážky provozování živnosti nemůže být společníkem fyzická osoba:

  1. na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, jestliže bylo soudem rozhodnuto, že provozování podniku musí být ukončeno;

  2. po dobu tří let poté, co soud zrušil konkurz proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení nebo že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu;

  3. vůči níž byl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku;

  4. které byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru, dokud zákaz trvá.

Účel založení veřejné obchodní společnosti

Veřejnou obchodní společnost lze na rozdíl od společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti založit pouze za účelem podnikání (viz § 56 odst. 1 ObchZ). Podnikáním je třeba rozumět v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 ObchZ soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Předmětem podnikání veřejné obchodní společnosti může tedy být nejen podnikání živnostenské, ale i podnikatelská činnost prováděná na základě podnikatelského oprávnění vydaného podle zvláštních předpisů.

Ručení společníků

Osobní ručení společníků veřejné obchodní společnosti je nejpodstatnějším znakem této společnosti. Společníci veřejné obchodní společnosti ručí za závazky společnosti solidárně, veškerým svým majetkem. Neomezené solidární ručení společníků vyplývá přímo ze zákona. Žádný ze společníků nemůže být této ručební povinnosti zproštěn, ani mu nemůže být rozsah jeho ručení omezen dohodou všech společníků ve společenské smlouvě. Ručení společníků veřejné obchodní společnosti nezaniká ani zánikem společnosti. Po zániku společnosti ručí společníci veřejné obchodní společnosti za závazky této společnosti stejně jako za jejího trvání (viz § 56 odst. 6 ObchZ). Pro ručení společníků za závazky společnosti se tam, kde není v úpravě jednotlivých forem obchodních společností určitá otázka výslovně řešena, použije obdobně ustanovení obchodního zákoníku o zajištění závazků ručením.

Z odkazu na obecnou právní úpravu ručení v obchodním zákoníku vyplývá také postup věřitele při uplatnění pohledávky za společností vůči ručícím společníkům. Pokud společnost (v našem případě veřejná obchodní společnost) nesplní svůj splatný závazek v přiměřené době poté, co k tomu byla věřitelem písemně vyzvána, může se věřitel domáhat splnění závazku na společnících v rozsahu, v jakém společníci za závazky společnosti ručí. I bez písemné výzvy vůči společnosti se může věřitel domáhat splnění závazku na ručících společnících, jestliže takovou výzvu nemůže učinit nebo jestliže je nepochybné, že společnost svůj závazek nesplní (viz § 306 odst. 1 ObchZ). V této souvislosti je praktické uvést, že soudní praxe se sjednotila na tom, že lze jedinou žalobou žalovat jak dlužníka tak i ručitele. Ve výroku rozsudku pak soud stanoví povinnost jak dlužníku, tak ručiteli zaplatit splatný dluh s tím, že v rozsahu, ve kterém zaplatí jeden z nich, povinnost druhého zaniká. Tento postup lze použít i na žaloby vůči společnosti a ručícím společníkům, tzn. i vůči veřejné obchodní společnosti jako dlužníku a společníkům této společnosti jako ručitelům.

Pokud jde o ručení společníka veřejné obchodní společnosti, jehož účast na společnosti vznikla, resp. zanikla v průběhu existence společnosti, akcentuje zákon právní jistotu věřitele. Přistoupivší společník ručí za veškeré závazky společnosti, tedy i ty, které vznikly před jeho přistoupením. Věřitel tedy nemusí zkoumat, zda závazek vznikl až po přistoupení společníka, na němž uplatňuje nárok z titulu ručení. Pokud závazek vznikl před přistoupením společníka do společnosti a společník závazek za společnost splnil z titulu ručení, může požadovat na ostatních společnících úhradu celého plnění včetně nákladů s tím spojených. Při zániku účasti společníka za trvání společnosti ručí tento společník za závazky, které vznikly před zánikem jeho účasti.

Vklady do společnosti

Dalším charakteristickým znakem veřejné obchodní společnosti, jakožto společnosti osobní je, že žádný ze společníků nemá ze zákona povinnost vložit do společnosti vklad. Tuto povinnost mohou všichni, či někteří ze společníků převzít ve společenské smlouvě (viz § 80 ObchZ). Jestliže obchodní zákoník nestanovuje vkladovou povinnost společníků, nestanovuje ani této společnosti povinnost vytvářet základní kapitál.

Veřejná obchodní společnost nevytváří povinně ani rezervní fond. Tento fond může společnost vytvářet pouze tehdy, pokud se na tom dohodnou společníci ve společenské smlouvě.

Orgány společnosti

Dalším charakteristickým znakem veřejné obchodní společnosti jakožto společnosti osobní je, že ze zákona povinně nevytváří orgány společnosti. Působnost orgánů společnosti plní společníci, a to zpravidla všichni společníci. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem jsou pouze někteří společníci nebo jeden společník (viz § 85 odst. 1 ObchZ). Statutárním orgánem (na rozdíl od společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti) nikdy nemůže být osoba jiná než společník. Je-li statutárním orgánem více společníků, je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Společenská smlouva může stanovit, že všichni společníci, kteří jsou statutárními orgány, jednají společně nebo že několik z více společníků vykonávajících funkci statutárního orgánu jedná společně (viz § 85 odst. 2 ObchZ).

Jednatelská oprávnění, tedy jejich obsah, může omezit jen společenská smlouva. Na rozdíl od společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nemohou být jednatelská oprávnění omezena rozhodnutím společníků, učiněným mimo společenskou smlouvu. Omezení jednatelských oprávnění není účinné vůči třetím osobám. Jsou-li jednatelská oprávnění omezena společenskou smlouvou, má tato skutečnost vliv zejména na odpovědnost pověřeného společníka vůči společnosti a ostatním společníkům k náhradě škody způsobené překročením jednatelských oprávnění.

Osobní účast společníka na činnosti pro společnost

Zákon předpokládá osobní účast společníků na činnosti pro společnost. Osobní účast společníka na činnosti veřejné obchodní společnosti však není zákonem zakotvena jako povinnost. Pokud se chtějí společníci osobně účastnit na činnosti pro společnost, musí tuto povinnost zakotvit společenská smlouva.

Společenská smlouva o založení veřejné obchodní společnosti

Společenská smlouva o založení veřejné obchodní společnosti musí mít písemnou formu a podpisy společníků pod ní musí být úředně ověřeny (viz § 63 ObchZ).

Podstatné náležitosti společenské smlouvy

Společenská smlouva musí podle § 78 odst. 1 ObchZ obsahovat tyto podstatné (obligatorní) náležitosti:

  • firmu a sídlo společnosti,

  • určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,

  • předmět podnikání společnosti.

Firma veřejné obchodní společnosti

Firma veřejné obchodní společnosti může být tvořena jakkoli, tzn. věcně, osobně, fantazijně anebo smíšeně. Ke kmeni firmy tvořené věcně, osobně, fantazijně či smíšeně musí být doplněn dodatek, který může znít "veřejná obchodní společnost“ nebo "veř. obch. spol.“ anebo "v.o.s.“. Je na zakladatelích společnosti, který z výše uvedených dodatků zvolí. Věcně tvořená firma veřejné obchodní společnosti může znít "Stavbyt, v.o.s.“, fantazijně tvořená firma může znít "Euforie veř. obch. spol.“, osobně tvořená firma může znít např. "Stárek a Mládek, v.o.s.“ a smíšeně tvořená firma může znít "Šulcova realitní kancelář, v.o.s.“. Bude-li firma obsahovat příjmení alespoň jednoho ze společníků, lze použít dodatek "a spol.“. Z uvedeného vyplývá, že firma veřejné obchodní společnosti může znít např. "Sokol a spol.“. Dodatku "a spol.“ nelze použít, pokud by ve firmě byla zastoupena příjmení všech společníků, neboť taková obchodní firma by byla klamavá. Pokud by společnost měla tři společníky – Vališe, Nesnídala a Pelce, nelze pro tuto společnost vytvořit firmu "Vališ, Nesnídal, Pelc a spol.“, ale lze zvolit firmu "Vališ, Nesnídal, Pelc, v.o.s.“. Pokud by ve firmě byla zastoupena jména všech společníků a byl zvolen dodatek "a spol.“, byla by firma klamavá, neboť by budila představu, že společnost má i další společníky než ty, jejichž jména jsou obsažena v kmeni firmy. Podle převládajících názorů dodatek "a spol.“ nelze použít ani ve firmě jiného podnikatele, nežli veřejné obchodní společnosti. Dodatek "a spol.“ nelze použít ani v případě, kdy pod společným jménem podniká více osob bez založení právnické osoby, např. na základě smlouvy o sdružení podle § 829 ObčZ. Pro sdružení podnikatelů bez právní subjektivity není možné vytvořit společné jméno znějící např. "Bílý, Černý a spol.“ Takové jméno by bylo klamavé, neboť by budilo představu, že jde o obchodní firmu veřejné obchodní společnosti.

Sídlo veřejné obchodní společnosti

Sídlo veřejné obchodní společnosti jakožto právnické osoby vychází z právní úpravy § 19c ObčZ. Sídlo veřejné obchodní společnosti musí být podle této úpravy určeno adresou, kde společnost sídlí skutečně, tedy místem, kde je umístěna její správa a kde se může veřejnost se společností stýkat. Správou společnosti se rozumí místo, kde sídlí vedení společnosti. Podstatná je úprava, spočívající v tom, že pokud společnost uvádí jako své sídlo jiné místo, než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jejího skutečného sídla. To znamená, že pokud je v obchodním rejstříku zapsáno sídlo, které není sídlem skutečným, lze doručovat i na adresu skutečného sídla a nebude moci být vznesena námitka, že bylo doručeno v rozporu se zákonem. V bytě může být umístěno sídlo společnosti pouze v případě, že je to slučitelné s jejím účelem a odpovídá to i povaze a rozsahu její činnosti. Všechny tyto podmínky jsou kumulativní. Ve společenské smlouvě o založení veřejné obchodní společnosti se nemusí uvádět úplná adresa sídla, ale postačí jen název obce. Do obchodního rejstříku však úplná adresa být zapsána musí. Uvedení pouhého názvu obce v zakladatelském dokumentu společnosti je praktické, neboť při přesídlení společnosti v rámci obce netřeba měnit společenskou smlouvu. Dále je třeba upozornit na ustanovení § 30 odst. 4 ObchZ, podle něhož je společnost povinna prokazovat rejstříkovému soudu právní důvod užívání místností, do nichž umístila své sídlo, a na § 32 ObchZ, to znamená, postup rejstříkového soudu pro případ, že obsah zápisu v obchodním rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona. Jelikož ustanovení § 19c ObchZ již neobsahuje vyjádření, že sídlem právnické osoby je adresa, zapsaná v obchodním rejstříku či jiné evidenci, je třeba dovodit, že zápis sídla do obchodního rejstříku, s výjimkou prvního zápisu, nemá konstitutivní, ale pouze deklaratorní účinky. Ke změně sídla tedy dochází na základě jiné právní skutečnosti, než zápisem do obchodního rejstříku, to znamená zpravidla změnou společenské smlouvy apod.

Určení společníků

Společenská smlouva musí dále obsahovat určení zakladatelů (společníků) uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby a firmy nebo jména a bydliště fyzické osoby. Již výše bylo konstatováno, že zakladateli veřejné obchodní společnosti mohou být jak české právnické a fyzické osoby, tak i zahraniční právnické a fyzické osoby. Právnické osoby (ať české či zahraniční) musí být identifikovány firmou nebo názvem a sídlem. Zpravidla se uvádí i identifikační číslo právnické osoby, pokud jí bylo přiděleno, údaj o registraci právnické osoby v obchodním či jiném rejstříku a údaj o osobě, která jménem právnické osoby společenskou smlouvu podepisuje. Údaje týkající se identifikačního čísla, údaje o registraci a osobě smlouvu podepisující nejsou povinnými náležitostmi společenské smlouvy ve smyslu § 78 odst. 1 ObchZ. Fyzické osoby se identifikují uvedením firmy (jde-li o fyzickou osobu podnikatele) nebo jména (rozumí se jména a příjmení) a bydliště, jde-li o fyzickou osobu nepodnikatele. U fyzických osob se zpravidla uvádí též rodné číslo, popř. datum narození, pokud jim rodné číslo nebylo přiděleno. Údaje o rodném čísle, popř. datu narození však nejsou povinnými náležitostmi společenské smlouvy.

Přesto, že identifikační číslo právnické osoby a rodné číslo, popř. datum narození fyzické osoby zákon nestanoví jako obligatorní náležitost společenské smlouvy, musí být tyto údaje podle § 28 odst. 9 ObchZ zapsány do obchodního rejstříku. Právnické osoby – zakladatelé veřejné obchodní společnosti musí rejstříkovému soudu, který povoluje zápis nové společnosti do obchodního rejstříku, prokázat, že existují. Tímto důkazem je výpis z českého či zahraničního obchodního rejstříku, nebo z jiné obdobné evidence.

Pokud bylo výše uvedeno, že zakladatelem a společníkem veřejné obchodní společnosti může být i právnická osoba, znamená to, že založit veřejnou obchodní společnost může jedna právnická osoba v kombinaci s jednou či více fyzickými osobami, dvě či více právnických osob (samotných či v kombinaci s fyzickou či fyzickými osobami). Právnickými osobami, jako zakladateli veřejné obchodní společnosti mohou být obchodní společnosti, družstva, státní podniky, zájmová sdružení právnických osob založená podle občanského zákoníku, jakož i další právnické osoby, pokud jim to výslovně nezakazuje zvláštní zákon. Zakladatelem veřejné obchodní společnosti může být i jiná veřejná obchodní společnost. Zdůraznit je třeba, že pro všechny zakladatele (společníky) veřejné obchodní společnosti platí omezení vyjádřené v § 56 odst. 4 ObchZ, že fyzická nebo právnická osoba může být společníkem s neomezeným ručením pouze v jedné společnosti. Z uvedeného vyplývá, že zakladatel (společník) veřejné obchodní společnosti nesmí být společníkem jiné veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. Dále je třeba připomenout, že pokud společenská smlouva nestanoví jinak, jsou všichni společníci současně statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti. Z toho vyplývá, že statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti může být i právnická osoba, která je jejím společníkem. Dále z uvedeného vyplývá, že pokud je společníkem a současně statutárním orgánem zahraniční fyzická osoba, musí prokázat, že má pobyt na území České republiky (viz § 30 odst. 3 ObchZ).

Předmět podnikání

Třetí a poslední obligatorní náležitostí společenské smlouvy o založení veřejné obchodní společnosti je určení předmětu podnikání. Veřejná obchodní společnost může být založena toliko za účelem podnikání. Nemůže být založena za účelem nepodnikatelské činnosti, jako je např. charitativní činnost apod. Veřejná obchodní společnost může provozovat jak živnostenské podnikání, tak i podnikatelské činnosti, které nejsou živnostmi, to znamená podnikatelské činnosti, které jsou vázány na podnikání fyzických osob, či podnikatelské činnosti, k nimž je třeba podnikatelského oprávnění podle zvláštních předpisů. Veřejná obchodní společnost však nemůže provozovat podnikatelské činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě. Veřejná obchodní společnost nemůže vykonávat bankovní činnost, pojišťovnictví, a nemůže být investiční společností a investičním fondem.

Pokud chce veřejná obchodní společnost provozovat podnikatelskou činnost, kterou podle zvláštních předpisů mohou vykonávat pouze fyzické osoby, musí prokázat, že tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny (viz § 30 odst. 2 ObchZ). Zákonná dikce "pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny“ se vykládá tak, že fyzické osoby, které jsou nositeli podnikatelského oprávnění podle zvláštních předpisů, musí být buď společníky společnosti (např. advokáti při založení veřejné obchodní společnosti k poskytování právních služeb) nebo musí být se společností ve smluvním vztahu, např. na základě pracovní smlouvy, smlouvy o dílo, mandátní smlouvy atd. Nutno zdůraznit, že porušení povinnosti provozovat podnikatelskou činnost pouze prostřednictvím fyzických osob k tomu oprávněných může být důvodem ke zrušení společnosti soudem (viz § 68 odst. 6 písm. e) ObchZ).

Upozornit je třeba, že se vedou diskuse ohledně toho, zdali veřejná obchodní společnost může mít v předmětu podnikatelské činnosti pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostorů, který není živností dle § 4 ŽZ, to znamená pronájem výše uvedených prostorů pouze se základními službami. Převažují názory, že i pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostorů, který není živností, je třeba považovat za podnikatelskou činnost, pokud naplňuje všechny znaky podnikání ve smyslu § 2 odst. 1 ObchZ.

Další náležitosti společenské smlouvy

Kromě obligatorních náležitostí podle § 78 ObchZ obsahuje společenská smlouva zpravidla další náležitosti, na kterých se zakladatelé dohodnou.

Dalšími otázkami, které je možné ve smlouvě upravit, jsou:

  • většinové rozhodování o změně společenské smlouvy (§ 79 ObchZ),

  • rozhodování o jiných záležitostech, než je změna společenské smlouvy (§ 79 odst. 2 ObchZ),

  • počet hlasů společníka při rozhodování (§ 79 odst. 3 ObchZ),

  • zakotvení vkladové povinnosti, lhůty pro splácení vkladů, důsledky prodlení se splacením vkladu (§ 80 odst. 1 a 2 ObchZ),

  • pověření obchodním vedením jednoho či několik společníků a úprava počtu hlasů při rozhodování o obchodním vedení, jakož i úprava odvolatelnosti či neodvolatelnosti společníka pověřeného obchodním vedením (§ 81 ObchZ),

  • úprava statutárního orgánu a jeho jednatelského oprávnění (§ 85 ObchZ),

  • pravidla pro rozdělení zisku a ztráty a likvidačního zůstatku mezi společníky, splatnost podílu na zisku, způsob výpočtu vypořádacího podílu (§ 82, § 89 a § 92 ObchZ), způsob výplaty vypořádacího podílu (jinak než v penězích), stanovení jiné lhůty pro splatnost vypořádacího podílu (§ 61 odst. 2 a 3 ObchZ),

  • úprava zákazu konkurence (§ 84 ObchZ),

  • další důvody zrušení společnosti (§ 88 odst. 1 ObchZ),

  • omezení trvání společnosti časem nebo účelem (§ 62 odst. 2 ObchZ),

  • připuštění dědění podílu a připuštění přechodu podílu na právního nástupce právnické osoby (§ 88 odst. 1 ObchZ).

Změna společenské smlouvy

Obchodní zákoník v ustanovení § 79 větě druhé upravuje, že ke změně společenské smlouvy je třeba souhlasu všech společníků, nestanoví-li obchodní zákoník jinak. Společenská smlouva může určit, že pro její změnu postačuje souhlas většiny společníků. Pokud je podle společenské smlouvy k rozhodnutí o její změně dostačující souhlas většiny společníků, má každý společník jeden hlas. Společenská smlouva může stanovit jiný počet hlasů. Je tedy na zakladatelích, zda si tuto otázku upraví odchylně, např. v závislosti na výši vkladu společníka.

Rozhodování o jiných záležitostech

S účinností od 1. 1. 2001 právní úprava veřejné obchodní společnosti obsahuje v § 79 odst. 2 ObchZ rozhodování o těch záležitostech, které nelze považovat za změnu společenské smlouvy a ani je nelze podřadit pod obchodní vedení společnosti. K těmto záležitostem patří například způsob schvalování účetní závěrky, rozhodování o tom, zda společnost bude mít prokuristu, rozhodování o zrušení společnosti apod. K rozhodnutí o ostatních záležitostech je zapotřebí souhlasu všech společníků, nestanoví-li společenská smlouva nebo zákon, že postačí souhlas většiny společníků.

Vklady do společnosti

Společníci veřejné obchodní společnosti nemají ze zákona povinnost vkládat do společnosti vklad. Tato povinnost může být založena pouze společenskou smlouvou. Vklady do společnosti mohou být peněžité i nepeněžité. Ve smyslu § 59 odst. 2 ObchZ může být nepeněžitým vkladem jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost ve vztahu k předmětu podnikání hospodářsky využít.

Vklady spočívající v závazcích týkajících se provedení prací nebo v poskytnutí služeb, jsou zakázány. Tato úprava nepeněžitých vkladů se vztahuje i na veřejnou obchodní společnost, přestože vkladová povinnost společníků nevyplývá ze zákona a může být založena pouze společenskou smlouvou. Hodnota vkladů je věcí dohody společníků ve společenské smlouvě. Nepeněžitý vklad musí být ve společenské smlouvě vyspecifikován a musí být uvedena jeho hodnota. Na veřejnou obchodní společnost se nevztahuje ustanovení § 59 odst. 3 ObchZ, předepisující ocenění nepeněžitých vkladů znalcem. Zákon také nestanoví povinnost zápisu vkladu společníka veřejné obchodní společnosti a zápisu základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku. Proto se na veřejnou obchodní společnost nemůže vztahovat ani ustanovení § 59 odst. 2 ObchZ, které stanoví povinnost splatit nepeněžité vklady před zápisem do obchodního rejstříku.

Splacení vkladů

Společník veřejné obchodní společnosti je povinen splatit vklad ve lhůtě, stanovené ve společenské smlouvě, jinak ve lhůtě bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti, popřípadě po vzniku své účasti ve společnosti (viz § 80 odst. 1 věta prvá ObchZ). Z toho vyplývá, že pokud lhůta pro splacení vkladu není upravena ve společenské smlouvě jinak, nastupuje zákonná lhůta – lhůta bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti, popřípadě po vzniku účasti společníka ve společnosti. Není vyloučeno, aby se zakladatelé ve společenské smlouvě dohodli na splacení vkladů ještě před vznikem společnosti (tj. před jejím zápisem do obchodního rejstříku). V této souvislosti se diskutuje otázka, zdali ustanovení § 60 odst. 1 ObchZ, které říká, že před vznikem společnosti spravuje splacené části vkladů správce vkladů, pověřený tím ve společenské smlouvě, dopadá i na veřejnou obchodní společnost, která nevytváří povinně základní kapitál a společníci nemají zákonnou vkladovou povinnost.

Jsme názoru, že pro případ, že vklady budou spláceny před vznikem společnosti, je třeba ve společenské smlouvě v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 ObchZ určit i správce vkladů, jímž bude jeden ze zakladatelů, popř. u peněžitých vkladů banka.

Při opožděném splacení peněžitého vkladu je společník povinen platit úrok z prodlení ve výši 20 % z dlužné částky, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Společenská smlouva může stanovit úrok vyšší i nižší, než upravuje obchodní zákoník. Může dokonce placení úroku zcela vyloučit. Rovněž lze dojednat ve společenské smlouvě sankci za prodlení s placením nepeněžitého vkladu, např. smluvní pokutu.

Podle § 80 odst. 3 ObchZ společník může vložit do společnosti i více vkladů. Tyto vklady se pro účely výpočtu podílu sčítají. Velikost vkladu nemá zásadně vazbu na výši podílu společníka na společnosti, může se však projevit ve výši vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku.

Obchodní vedení společnosti

Obchodní vedení společnosti je třeba odlišovat od jednání jménem společnosti. Obchodní vedení společnosti směřuje dovnitř společnosti, zatímco jednání jménem společnosti směřuje navenek. Pouze v některých

Nahrávám...
Nahrávám...