dnes je 19.4.2024

Input:

OČNÍ/5 - Blefaritida, záněty víčkových okrajů

27.5.2011, Zdroj: Verlag Dashöfer

3.8.5
OČNÍ/5 - Blefaritida, záněty víčkových okrajů

Standard léčebného plánu

A. Identifikační údaje

Autor: Doc. MUDr. Svatopluk Synek, CSc.
Editor: MUDr. Lenka Forýtková, CSc., MUDr. Aleš Bourek, Ph.D.
Oponent: MUDr. Monika Synková
Verze provedení: První autorská verze
Za zpracování a další aktualizaci
doporučeného postupu odpovídá:
CEESTAHC
Doc. MUDr. Svatopluk Synek, CSc.
Autorská doména: CEESTAHC
Doc. MUDr. Svatopluk Synek, CSc.
Kdo péči poskytuje: Oftalmolog, praktický lékař
Odbornosti (dle číselníku VZP): 705, 001, 103
Komu je péče poskytována: Pacienti se záněty víčkových okrajů.
Poznámka: Standard není v konečné verzi a bude upravován na základě
připomínek dalších odborníků, Univerzitního centra pro
kvalitu ve zdravotnictví, LF MU Brno a CEESTAHC -
Central and Eastern European Society of Technology
Assessment in Health Care.

B. Věcný rámec standardu

B1. Vymezení věcného rámce standardu

Použité pojmy a zkratky:

Blefaritis – zánět víčkových okrajů

Chalazion – zánět tukové žlázy v tarsální víčkové ploténce

Hordeolum – zánět potní žlázy v řasovém folikulu v okraji víčka

Definice onemocnění:

Záněty víčkových okrajů probíhají chronicky s častými recidivami a jsou jednou z nejčastějších příčin chronického dráždění oka, které se projevuje slzením, pálením, svěděním a pocitem přítomnosti cizího tělíska kolísavého charakteru. Nacházíme oteklé a překrvené okraje víčka.

Patofyziologie:

Příčinou onemocnění může být nekorigovaná refrakční vada, pobyt v dráždivém prostředí, rosacea, atopický terén, cukrovka a další. Patofyziologie onemocnění spočívá v interakci mezi sekretem na víčkovém okraji, především lipidů, mikroorganizmů zde přítomných a slzného filmu. Bakteriální lipázy degradují lipidovou sekreci na dráždivé mastné kyseliny a navíc bakterie produkují toxiny.

Klasifikace onemocnění:

Klinická charakteristika:

Blefaritidu rozdělujeme na přední, postihující přední část okraje víčka a řasové folikuly, a zadní lokalizovanou především v Meibomových tukových žlázách.

Jiné rozdělení je na základě klinických projevů:

  • ulcerativní blefaritida – kde nacházíme vřídky v místě řas, velice často zjišťujeme infekci stafylokoky,

  • squamózní blefaritida, projevující se šupinkami kůže na základě seborey, a

  • blefaritidy smíšené s klinickými projevy obou.

U chalazionu se jedná o opouzdřený zánět Meibomovy žlázy. V akutním stadiu je provázen otokem víčka, zarudnutím, bolestivostí, někdy i otokem příslušných mízních uzlin. V chronickém stadiu je vidět pod kůží víčka výrazný uzlík.

U hordeola se jedná o zánět Mollovy a Zeissovy žlázy v místě řasového folikulu.

U angulární blefaritidy se jedná o infekční formu zánětu víčka, která je lokalizována buď v zevním, nebo vnitřním koutku. Příčinou bývá infekce stafylokoky nebo Maraxellou. Onemocnění provází časté recidivy.

B2. Epidemiologické charakteristiky onemocnění

Výskyt:

Epidemiologická charakteristika:

Záněty víčkových okrajů postihují populaci všech věkových kategorií. U mladších jedinců převažuje infekční a atopická etiologie, starší populace je postižena převážně seboreickou blefaritidou, kterou provází příznaky i tzv. suchého oka.

B3. Kvalifikační předpoklady

Instituce:

Ambulance praktického lékaře, ambulantní oční pracoviště.

Odborný personál:

Praktický lékař, oftalmolog.

Technické předpoklady:

Odpovídají výše uvedeným institucím.

Diagnostika – Snellenovy optotypy, optotypy do blízka, brýlová skříň, oftalmoskop, štěrbinová lampa, oční tonometr, keratorefraktometr.

Operace chalazionu či hordeolea: operační nebo zákrokový sál, proštěpec, skalpel, exkochleační lžička, oční chirurgická pinzeta, oftalmologické nůžky, jehelec.

Pooperační péče – štěrbinová lampa.

Jiné předpoklady:

Nejsou.

C. Proces péče

(viz vývojový diagram 1)

C1. Vstupní podmínky procesu péče

Anamnéza – klinický obraz:

Pacient přichází s otokem víčka, které nemusí být bolestivé, okraj víčka je oteklý, zarudlý, nacházíme na okraji víčka drobné šupinky, krusty mezi řasami, někdy i vřídky v okolí řas. U ječného nebo vlčího zrna zjišťujeme kromě těchto příznaků i výrazný uzlíkovitý otok.

Akutní nebo chronický zánět víčkových okrajů a recidivující záněty.

C2. Vlastní proces péče

Základní vyšetření:

Diagnózu lze stanovit na základě anamnestických údajů a očního vyšetření.

Subjektivní metody: vyloučení refrakční vady, zraková ostrost na Snellenových optotypech, na optotypech do blízka, nejprve bez korekce, pak s optimální korekcí.

Objektivní metody: biomikroskopie předního segmentu oka na štěrbinové lampě, změření nitroočního tlaku.

Doplňkové vyšetření:

Barevná fotografie víčkových okrajů, mikrobiologická kultivace, vyšetření kvality slzného filmu, Schirmerův test, break-up time test, vitální barvení fluoresceinem, 1% bengálskou červení.

Léčba:

Nahrávám...
Nahrávám...