dnes je 13.8.2022

Input:

Nález 95/2004 SbNU, sv. 34, K posuzování návrhu žalobce na postup při dokazování

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 34, nález č. 95

II. ÚS 30/03

K posuzování návrhu žalobce na postup při dokazování

Tím, že soud prvního stupně nevěnoval pozornost návrhu žalobce na postup v dokazování a neumožnil mu řádné uplatnění svého nároku, zatížil řízení vadou, která ve svém důsledku představuje porušení ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces a soudní ochranu [čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“)].

Ústavní soud stejně jako v mnoha předchozích rozhodnutích konstatuje, že jednou z funkcí Ústavy, zvláště ústavní úpravy základních práv a svobod, je její „prozařování“ celým právním řádem. Smysl Ústavy spočívá nejen v úpravě základních práv a svobod, jakož i institucionálního mechanismu a procesu utváření legitimních rozhodnutí státu (resp. orgánů veřejné moci) nejen v přímé závaznosti Ústavy a v jejím postavení bezprostředního pramene práva, nýbrž i v nezbytnosti státních orgánů, resp. orgánů veřejné moci interpretovat a aplikovat právo pohledem ochrany základních práv a svobod. V posuzované věci to znamená povinnost soudů interpretovat procesní ustanovení a principy v první řadě z pohledu účelu a smyslu ochrany ústavně garantovaných základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedkyně senátu JUDr. Dagmar Lastovecké a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Jiřího Nykodýma - ze dne 14. července 2004 sp. zn. II. ÚS 30/03 ve věci ústavní stížnosti A.-Die G. in T. proti usnesení Nejvyššího soudu z 16. 5. 2002 sp. zn. 25 Cdo 1877/2001 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze z 9. 7. 1999 sp. zn. 18 Co 225/99 a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 z 11. 3. 1999 sp. zn. 15 C 210/97, jímž byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti Č. p., a. s., na zaplacení peněžité částky z titulu náhrady škody za vynaložené náklady na lékařskou péči za jeho pojištěnce.

Výrok

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. května 2002 č. j. 25 Cdo 1877/2001-101 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. července 1999 č. j. 18 Co 225/99-58 a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. března 1999 č. j. 15 C 210/97-38 se zrušují.

Odůvodnění

Stěžovatel se včas podanou ústavní stížností domáhal zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2002 č. j. 25 Cdo 1877/2001-101 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 1999 č. j. 18 Co 225/99-58 a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 3. 1999 č. j. 15 C 210/97-38.

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 11. 3. 1999 č. j. 15 C 210/97-38 zamítl žalobu žalobce (stěžovatel) proti žalovanému - Č. p., a. s., na zaplacení částky 124 851,55 DM s příslušenstvím z titulu náhrady škody za vynaložené náklady na lékařskou péči za jeho pojištěnce J. K. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce neprokázal svou aktivní věcnou legitimaci, protože nepředložil žádný důkaz, který by prokázal, že poškozený J. K. je skutečně jeho pojištěncem.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 7. 1999 č. j. 18 Co 225/99-58 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce

Nahrávám...
Nahrávám...