dnes je 15.8.2022

Input:

Nález 89/1996 SbNU, sv. 6, K předmětu a účelu občanského soudního řízení ve světle ústavních principů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 6, nález č. 89

III. ÚS 176/96

K předmětu a účelu občanského soudního řízení ve světle ústavních principů

Má-li být splněn jeden z účelů soudní jurisdikce, totiž požadavek „výchovy k zachovávání zákona ... k úctě k právům spoluobčanů“ (§ 1 občanského soudního řádu), je zcela nezbytné, aby rozhodnutí obecných soudů nejen odpovídala zákonu v meritu věci a byla vydávána za plného respektu k procesním normám, ale aby také odůvodnění vydaných rozhodnutí ve vztahu k zmíněnému účelu odpovídalo kritériím daným ustanovením § 157 odst. 2 in fine, odst. 3 občanského soudního řádu, neboť jen věcně správná (zákonu zcela odpovídající) rozhodnutí a náležitě, tj. zákonem vyžadovaným způsobem odůvodněná rozhodnutí naplňují - jako neoddělitelná součást „stanoveného postupu“ - ústavní kritéria plynoucí z Listiny základních práv a svobod (čl. 38 odst. 1); jestliže zejména ve správním soudnictví jsou procesní prostředky žalobce (navrhovatele) založeny nikoli na skutkové, ale na právní argumentaci, je tato pojmovým znakem „(soud) posoudí zjištěný skutkový stav podle příslušných ustanovení, jichž použil“, jemuž je rozuměti tak, že se obecný soud v odůvodnění svého rozhodnutí, zejména jestliže předestřenou argumentaci odmítá, dostatečným a výstižným způsobem s ní vypořádá, a to natolik, aby bylo zcela zřejmé, jaké důvody jej k tomu vedly. Obdobně jako ve skutkové oblasti, i v oblasti nedostatečně vyložené a zdůvodněné právní argumentace nastávají obdobné následky vedoucí k neúplnosti a zejména k nepřesvědčivosti rozhodnutí, což je ovšem v rozporu nejen s požadovaným účelem soudního řízení, ale též i se zásadami spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), jak jim Ústavní soud rozumí.

Nález

Ústavního soudu České republiky (III. senátu) ze dne 26. září 1996 sp. zn. III. ÚS 176/96 ve věci ústavní stížnosti C. spol. s r.o. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 26. 3. 1996 sp. zn. 22 Ca 341/95 o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu o vyměření daně.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 3. 1996 sp. zn. 22 Ca 341/95 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.), která i v ostatním splňovala podmínky předepsané zákonem [§ 30 odst. 1, § 34 odst. 1, 2, § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.], napadl stěžovatel rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 3. 1996 sp. zn. 22 Ca 341/95 a tvrdil, že jím jako rozhodnutím orgánu veřejné moci byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva, totiž jak právo na soudní (a jinou právní) ochranu (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), tak i právo plynoucí z čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, neboť napadeným rozhodnutím (stejně jako pravomocným rozhodnutím správního orgánu, totiž dodatečným platebním výměrem Finančního úřadu ve Valašském Meziříčí ze dne 10. února 1995 (FÚ-220-13/126/95/HK), je nucen činit něco (zaplatit daň předepsanou dodatečným výměrem), pro co není zákonného podkladu.

V zevrubně rozvedeném odůvodnění své ústavní stížnosti dotýkajícím se též merita věci, vytýká stěžovatel obecnému

Nahrávám...
Nahrávám...