dnes je 15.7.2024

Input:

Nález 84/2006 SbNU, sv.41, K použitelnosti důkazu výpovědí spoluobviněného učiněnou v přípravném řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 41, nález č. 84

II. ÚS 297/04

K použitelnosti důkazu výpovědí spoluobviněného učiněnou v přípravném řízení

Pro zachování ústavně zaručeného práva na obhajobu lze výpověď spoluobviněného učiněnou v přípravném řízení přečíst a použít jako podklad pro rozhodnutí o vině proti spoluobviněnému jen tehdy, byl-li tomuto procesnímu úkonu účasten obhájce spoluobviněného, který je touto výpovědí usvědčován, nejedná-li se současně o jinou zákonem připuštěnou výjimku použitelnosti takové výpovědi.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma - ze dne 18.dubna 2006 sp. zn. II. ÚS 297/04 ve věci ústavní stížnosti M. S. proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. 7. 2003 sp. zn. 10T 101/2000 a proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18.2. 2004 sp. zn. 3 To 39/2004, jimiž byl stěžovatel odsouzen pro trestný čin krádeže.

Výrok

I. Okresní soud v Ostravě postupem v řízení vedeném pod sp. zn. 10T 101/2000 a Krajský soud v Ostravě postupem v řízení vedeném pod sp. zn. 3 To 39/2004 zasáhly do základních práv a svobod stěžovatele garantovaných ustanoveními čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

II. Rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. 7. 2003 sp. zn. 10T 101/2000 a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 2. 2004 sp. zn. 3 To 39/2004 se zrušují.

Odůvodnění

V návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatel tvrdí, že obecné soudy svými rozhodnutími porušily jeho ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), dále čl. 90 a 95 Ústavy České republiky a čl. 6 odst. 3 písm. c) a d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). K tomuto porušení mělo dojít v důsledku zkrácení stěžovatelova práva na obhajobu a na spravedlivý proces. Proto navrhuje, aby Ústavní soud zrušil napadená rozhodnutí.

Ústavní soud si k projednání a rozhodnutí věci vyžádal spis Okresního soudu v Ostravě ve věci sp. zn. 10 T 101/2000, z jehož obsahu ve vztahu k obsahu podané stížnosti zjistil následující:

Stěžovatel byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě odsouzen společně s R. Š. za spáchání trestného činu krádeže dle § 247 odst. 1 písm.b) a odst. 3 písm. b) trestního zákona. Sám byl pak dále odsouzen za spáchání trestného činu krádeže dle § 247 odst. 1 písm. b) a odst. 3 písm. b) trestního zákona a dále za spáchání trestného činu krádeže dle § 247 odst. 1 písm. b) a odst. 2 trestního zákona. Těchto trestných činů se měl dopustit odcizováním uzamčených osobních motorových vozidel. V případě prvního trestného činu byl stěžovatel usvědčován výpovědí spolupachatele R. Š., která byla učiněna před zahájením trestního stíhání stěžovatele v přípravném řízení dne 18. 1. 2000. Tato výpověď byla orgány činnými v trestním řízení pokládána za neodkladný a neopakovatelný úkon ve smyslu § 160 odst. 4 trestního řádu. Trestní stíhání vůči stěžovateli bylo zahájeno 19. 1. 2000. Dne

Nahrávám...
Nahrávám...