dnes je 10.12.2022

Input:

Nález 84/2002 SbNU, sv. 27, K posuzování okolností, za nichž se pachatel považuje za zvlášť nebezpečného recidivistu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 27, nález č. 84

III. ÚS 701/01

K posuzování okolností, za nichž se pachatel považuje za zvlášť nebezpečného recidivistu

Při posuzování okolností, za nichž se pachatel považuje za zvlášť nebezpečného recidivistu, zřetelně vystupují do popředí tzv. materiální podmínky zvlášť nebezpečné recidivy, které se váží obecně na tzv. materiální pojetí trestného činu vymezené ustanovením § 3 trestního zákona. Namístě je zejména pečlivá úvaha o tom, zda opětovné spáchání zvlášť závažného úmyslného trestného činu poté, co byl pachatel za předchozí takový trestný čin potrestán, podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti později posuzovaného trestného činu pro společnost, a to i ve spojení s dalšími okolnostmi vymezenými v souvislosti se stanovenou trestní sazbou (§ 33, § 34 i § 88 odst. 1 trestního zákona). Závěr obecného soudu o tom, že pachatel se trestné činnosti dopustil jako zvlášť nebezpečný recidivista, musí být přesvědčivě prokázán a zdůvodněn, a to i proto, že takové zjištění má výrazný vliv na kvalifikování trestné činnosti s razantním dopadem na druh a výměru ukládaného trestu.

V rámci materiální podmínky zvlášť nebezpečné recidivy je nezbytné odpovědně zhodnotit konkrétní stupeň nebezpečnosti trestného činu jak předchozího, jak byl v minulosti zjištěn soudem, tak i trestného činu nyní souzeného, a to podle hledisek uvedených v § 3 odst. 4 trestního zákona.

Pokud v důvodech rozhodnutí stran zvlášť nebezpečné recidivy soudy pouze konstatují určité skutečnosti, aniž by jakýmkoliv způsobem vysvětlily, co v nich spatřují, co z nich vyplývá a co z nich také dovozují, a to zejména ve vztahu ke zjištěním, která bezpochyby učinily, nedostály tak ani zákonným nárokům na odůvodnění svých rozhodnutí z hlediska požadavků stanovených v § 125 trestního řádu, kdy nestačí zejména ani v souvislosti s úvahami o zvlášť nebezpečné recidivě pouze paušální frázovité citování zákona, nýbrž je nutné posoudit, stanovit, ale také zdůvodnit míru zvláštnosti a jedinečnosti projednávaného případu. Ve svém důsledku tak postup obecných soudů v naznačeném směru vybočil ze zákonných hledisek do té míry, že jím byl zasažen čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 39 Listiny základních práv a svobod, a překročil tak již hranice protiústavnosti.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 11. července 2002 sp. zn. III. ÚS 701/01 ve věci ústavní stížnosti V. B. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze 3. 9. 2001 sp. zn. 5 To 283/2001, jímž bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Lounech z 28. 3. 2001 sp. zn. 2 T 403/96, jímž byl stěžovatel uznán vinným pokusem trestného činu ublížení na zdraví, jehož se měl dopustit jako zvlášť nebezpečný recidivista, a trestným činem výtržnictví.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 5 To 283/2001-321 ze dne 3. 9. 2001 a rozsudek Okresního soudu v Lounech č. j. 2 T 403/96-303 ze dne 28. 3. 2001 se zrušují.

II. Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností brojí stěžovatel proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 5 To 283/2001-321 ze dne 3. 9. 2001 s tím, že vydáním označeného

Nahrávám...
Nahrávám...