dnes je 2.10.2022

Input:

Nález 82/2005 SbNU, sv. 37, K právu na soudní ochranu v excindačním řízení (řízení o vyloučení věci z konkursní podstaty); K možnosti vydat předběžné opatření v excindačním řízení proti aktivitě správce konkursní podstaty

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 37, nález č. 82

II. ÚS 40/04

K právu na soudní ochranu v excindačním řízení (řízení o vyloučení věci z konkursní podstaty)
K možnosti vydat předběžné opatření v excindačním řízení proti aktivitě správce konkursní podstaty

Soud v řízení o vyloučení věci z konkursní podstaty je plně vázán zásadami občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“) a je povinen ustanovení občanského soudního řádu v plném rozsahu aplikovat. Pokud bere na zřetel účel tohoto řízení (jímž je určení procesního postavení účastníků a jejich poměru k vylučované věci, nikoliv účel konkursu), musí zajistit i ochranu práv účastníků tam, kde by mohlo dojít ještě před rozhodnutím ve sporu k jejich ohrožení, a to i např. vydáním předběžného opatření směřujícího proti některému z nich ve smyslu § 74 a 102 o. s. ř. Ani tento specifický důvod sporu, opírající se o zvláštní zákon, nedovoluje učinit závěr, že je třeba některé skutkové nebo právní okolnosti řízení nebo jeho procesní pravidla zásadním způsobem modifikovat nebo vůbec neužít ve prospěch cíle tohoto zvláštního řízení.

Soud v řízení o vyloučení věci je tedy oprávněn se k návrhu účastníků incidenčního řízení zabývat i okolnostmi konkursního řízení a vést k prokázání jejich tvrzení dokazování; neprovede-li navržené důkazy, musí se v souladu s § 157 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. rovněž řádně vypořádat s tím, proč tak neučinil.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jiřího Nykodýma a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Pavla Rychetského - ze dne 13. dubna 2005 sp. zn. II. ÚS 40/04 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky E. P. H., Ltd., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. srpna 2003 č. j. 19 Cm 23/2003-27 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. listopadu 2003 č. j. 13 Cmo 459/2003-48, jimiž byl v řízení o vyloučení movitých věcí (ochranných známek) z konkursní podstaty zamítnut návrh stěžovatelky na vydání předběžného opatření, kterým by bylo správci konkursní podstaty úpadce uloženo zdržet se zpeněžení a jiného nakládání s předmětnými známkami, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. ledna 2004 č. j. 19 Cm 23/2003-69 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. února 2004 č. j. 13 Cmo 78/2004-82, jimiž bylo řízení o návrhu stěžovatelky na vydání předběžného opatření shodného znění zastaveno.

Výrok

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. srpna 2003 č. j. 19 Cm 23/2003-27 a výrok II. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. ledna 2004 č. j. 19 Cm 23/2003-69, jakož i usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. listopadu 2003 č. j. 13 Cmo 459/2003-48 a ze dne 26. února 2004 č. j. 13 Cmo 78/2004-82 se zrušují.

II. Návrh na zrušení výroku I. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. ledna 2004 č. j. 19 Cm 23/2003-69 se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 22. ledna 2004 napadla stěžovatelka, s odvoláním na porušení čl. 11, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen

Nahrávám...
Nahrávám...