dnes je 26.11.2022

Input:

Nález 69/2004 SbNU, sv. 33, K rozhodování soudu o nákladech řízení vynaložených na právní pomoc

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 33, nález č. 69

I. ÚS 653/03

K rozhodování soudu o nákladech řízení vynaložených na právní pomoc

Rozhodování o nákladech soudního řízení je integrální součástí soudního řízení jako celku. Pokud tedy obecný soud rozhodne o náhradě nákladů řízení v rozporu s průběhem řízení a výrokem ve věci, je nutno to označit za postup, který porušuje principy práva na spravedlivý proces z hlediska čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Platí, že náhradu nákladů sporného řízení ovládá zásada úspěchu ve věci, která je doplněna zásadou zavinění. Smyslem využití zásady zavinění je sankční náhrada nákladů řízení, které by při jeho řádném průběhu nevznikly, uložená rozhodnutím soudu tomu, kdo jejich vznik zavinil. V takových případech - jak odpovídá i ustálené judikatuře - nelze interpretovat použitý termín „zavinění“ v doslovném jazykovém smyslu, ale ve vztahu příčinné souvislosti, v němž příčinou je chování účastníka řízení (tedy i jeho projev vůle spočívající ve zpětvzetí návrhu).

Účelnost vynaložených nákladů je však zapotřebí posoudit vzhledem k celému průběhu řízení ve věci.

Posoudí-li se postavení stěžovatele v souvislosti s úkony, které vůči němu konal soud prvního stupně (předvolání jako účastníka řízení, výzva k navržení důkazů), pak nelze podle názoru Ústavního soudu pochybovat o tom, že stěžovatel (právní laik) cítil nejistotu ve svém postavení, chtěl předmětnou věc konzultovat a vyžádat si právní pomoc. V těchto souvislostech - a se zřetelem na konkrétní průběh soudního řízení - nelze podle názoru Ústavního soudu považovat náklady, které stěžovatel vynaložil na právní pomoc, za náklady vynaložené neúčelně.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 12. května 2004 sp. zn. I. ÚS 653/03 ve věci ústavní stížnosti S. D. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 3. 9. 2003 sp. zn. 20 Co 484/2003 a proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi z 23. 4. 2003 sp. zn. 9 C 237/97, jimiž bylo rozhodnuto o nákladech řízení vynaložených stěžovatelem na právní pomoc.

Výrok

I. Usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 20 Co 484/2003-78 ze dne 3. 9. 2003 se ruší v části výroku I., jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Břeclavi č. j. 9 C 237/97-62 ze dne 23. 4. 2003 ve výroku IV.

II. Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 20 Co 484/2003-78 ze dne 3. 9. 2003, jímž byl ve výroku I. potvrzen rozsudek Okresního soudu v Břeclavi č. j. 9 C 237/97-62 ze dne 23. 4. 2003 ve výroku II., se odmítá.

III. Usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 20 Co 484/2003-78 ze dne 3. 9. 2003 se ruší ve výroku II.

IV. Rozsudek Okresního soudu v Břeclavi č. j. 9 C 237/97-62 ze dne 23. 4. 2003 se ruší ve výroku IV.

Odůvodnění

I.

Stěžovatel včas podanou ústavní stížností brojí proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 20 Co 484/2003-78 ze dne 3. 9. 2003, kterým byl ve výroku II. a IV. potvrzen rozsudek Okresního soudu v Břeclavi č. j. 9 C 237/97-62 ze dne 23. 4. 2003 a bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení. Označeným rozsudkem soudu prvního stupně, který ústavní stížnost rovněž napadá, bylo ve výroku II. rozhodnuto o přiznání náhrady nákladů řízení první žalované M.

Nahrávám...
Nahrávám...